Léto na řekách ovlivnilo počasí. Na Lužnici či Otavě bylo málo vody. „Na začátku sezony to bylo docela dobré, hlavně co se týče školních kurzů v květnu a červnu. Hodně nám to ale pokazil srpen, kdy nastalo chladné a deštivé počasí. Na týden jsme přišli prakticky o všechny zájemce o splutí,“ hodnotí Vojtěch Šíp za společnost Ingetour.
Dodává, že menší skupinky vodáků si půjčují lodě až do půlky října, kdy sezonu symbolicky ukončuje Krumlovský vodácký maraton. Podle něj se situace letos sice od předchozích covidových let mírně lišila, celkově je ale s nimi srovnatelná.
„Pandemie vodácké sezony moc neovlivnila, naopak to bylo v některých ohledech i o něco lepší, protože se nesmělo na přechodnou dobu ani cestovat. U nás se nestalo, že by sezona byla za covidu horší, než je průměr,“ doplňuje.
Vodáci na jihočeských řekách |
V kraji kromě deštivého období podstatnou část léta panovalo velké sucho, vodáci na Vltavě přesto neměli se splouváním řeky žádné problémy. „Může za to kaskáda, Lipno neupouští méně než šest kubíků vody za sekundu, v čemž se dá bez potíží jet. Vodáci tedy na rozdíl od Sázavy nebo Lužnice nemuseli tahat lodě přes kameny. Průměrně zkušený vodák si cestu korytem vždy našel,“ vysvětluje Šíp.
Lidé zkracují plavby
Jako standardní sezonu vnímá tu letošní také David Spousta z půjčovny lodí Samba, která kromě dalších řek nabízí své služby i na Lužnici. Podle něho ale vodáci na této řece postupně ubývají.
„Řeka je pro plavbu krásná, ale moc se o jejím splouvání neví. Je to ale asi dané i počasím a pravidelně nízkým stavem vody. Když prší, tak lidé hodně ruší rezervace v kempech i u nás. Navíc se všechno zdražuje, ale služby zůstávají na stejné úrovni,“ myslí si Spousta.
A právě počasí letos zájem o splutí ovlivnilo nejvíce. I když byla až do první poloviny července o lodě poptávka, zbytek léta byl o poznání horší. „Od poloviny července panovalo velké sucho, a když pak v srpnu konečně zapršelo, tak byla pro změnu velká zima. Pak se sice oteplilo, ale voda opět začala z koryta řeky ubývat. Byl to letos docela složitý rok,“ srovnává Spousta.
Sám se také aktivně podílí na péči o jezy na Lužnici, některé jsou při nízké hladině prakticky nesjízdné. Společně s Asociací vodní turistiky se snaží udržet podmínky na nich takové, aby nebránily vodáckým sportům.
„Chceme se o řeku a vodu starat tak, aby se sem lidé vraceli. Snažíme se mluvit i do rozhodování o tom, jaké prvky se mají na jezech stavět. Jde nám o to, aby byla co největší část řeky pro vodáky bez potíží sjízdná a jezy bezpečné,“ podotýká.
Proměnlivou sezonu zažily také půjčovny na řece Otavě, která je stejně jako Lužnice výrazně závislá na počasí. Nebylo výjimkou, že vodáci musejí část cesty lodě mělčinami táhnout nebo přenášet. Podle majitele strakonické půjčovny lodí Vydrýsek Matěje Sokola je navíc znát, že se lidé snaží co nejvíce šetřit.
„Plavby se zkracovaly, vodáci vyráželi maximálně na jeden nebo dva dny a nesjížděli tak celou řeku od Sušice v Plzeňském kraji do Písku. Počasí nám také moc nepomohlo a slabá byla překvapivě i první polovina července, kdy jsme měli spoustu volných lodí. Zřejmě hodně lidí vyrazilo na dovolenou do zahraničí, to nás docela zaskočilo,“ přibližuje Sokol.
Chystají i mapu Otavy a Lužnice
Téměř všechny půjčovny si také všímají, že největší zájem je už delší dobu o rafty místo kanoí. Například na Vltavě je situace už několik let stejná – rafty výrazně převažují nad kanoemi.
„Velká část lidí na Vltavu vyráží za pohodou, minimem dřiny, takže volí raft, kde mají větší pocit bezpečí. Na kanoích jezdí hlavně školní kurzy nebo klasičtí vodáci, kteří navíc volí termíny, kdy je na řekách o něco slabší provoz,“ připomíná Šíp z Ingetour.
5. srpna 2023 |
Na rozdíl od tradičních plavidel si místo na řekách nezískaly paddleboardy, i když je půjčovny také nabízejí. „Obecně jsou sice oblíbené, ale u nás je to okrajová záležitost. Řeky se na nich i kvůli bezpečnosti moc nesplouvají, a navíc řada lidí si pořídí svůj vlastní paddleboard,“ tvrdí Spousta z půjčovny Samba.
Na méně frekventované řeky také cílí Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR), která příští rok plánuje připravit pro Otavu i Lužnici vodáckou mapu po vzoru té, kterou letos vydala pro Vltavu.
„Lidé se v ní dozvědí praktické informace. Najdou tam umístění tábořišť, místa první pomoci, ale také například, po jaké straně řeky jsou různé kempy. Chceme je zájemcům s předstihem nabídnout i na webových stránkách,“ oznamuje ředitel JCCR Petr Soukup.
