Dovolená s přáteli na Šrí Lance se pro Zdeňka Mráčka proměnila v peklo. Cestou na letiště v hlavním městě Kolombu jej spolu s manželkou zadržela policie a obvinila z pašování endemitů.
Hned po zadržení byli manželé spolu s dalším šrílanským občanem zatčeni.
Zatímco Jitku Mráčkovou propustily tamní úřady na kauci už o víkendu, její muž si musel na svobodu počkat až do pondělního rána.
„Nejhorším zážitkem pro mě byla první noc strávená ve vězení, protože jsem vůbec ničemu nerozuměl a nevěděl, co s námi bude,“ líčí vědec. Na Šrí Lance nyní spolu se svou ženou vyčkává na vrácení pasů, aby mohli odletět zpátky do Česka.
„Právníka jsem měl, ale byl k ničemu, jen ze mě tahal peníze, což by tolik nevadilo, kdyby se stalo to, co slíbil. S překladem mi pomáhal náš místní průvodce hlavně proto, že ho také obvinili. To se stalo i řidiči, prostě kolektivní vina. Ambasáda mi velmi pomáhá. V Kolombu je honorární konzul a na něm stojí naše hlavní naděje,“ konstatoval Mráček.
Pokuta bude minimálně 500 tisíc šrílanských rupií
Mráčkovi se dostali do konfliktu se zákonem kvůli tomu, že chtěli do Čech převézt čtyři zakuklené housenky zavíječe voskového, který běžně škodí ve včelích úlech. Vědci entomologického ústavu jej používají jako návnadu na parazitické hlísty.
Nevydařený pokus o přepravu housenek, kterými chtěl Zdeněk Mráček obohatit laboratoř entomopatogenních hlístic, jej podle dostupných informací vyjde minimálně na pokutu 500 tisíc šrílanských rupií. To je v přepočtu asi 85 tisíc korun.
Podle mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaely Lagronové manželům hrozilo až šestiměsíční vězení. To se obvykle vyměřuje lidem, kteří na Šrí Lance poruší zákony na ochranu přírody.
Zdeněk Mráček je už v penzi a v Laboratoři entomopatogenních hlístic, která je součástí Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, působí pouze na zkrácený úvazek. Na rozdíl od mnoha dalších vědců se za dobu své profesní dráhy nikdy nedostal do křížku se zákonem. „Je to moje první a doufám, že i poslední zkušenost s vězením,“ říká.
Indická anabáze
Známý je případ z roku 2008, kdy byli při sbírání vzácných živočichů v národním parku poblíž města Darjeeling v Indii zatčeni jihočeští entomologové Emil Kučera a Petr Švácha. Kvůli obvinění z překupnictví se vzácnými živočichy jim hrozilo tři až sedm let vězení. Petici za jejich propuštění tehdy podepsaly stovky českých i zahraničních vědců.
Zatímco Švácha byl propuštěn už po měsíci na kauci, Kučeru shledal soud vinným a poslal ho na tři roky do vězení. Proti rozsudku se na místě odvolal a po zaplacení kauce se dostal na svobodu. Nesměl ale opustit Indii.
Na místo čekání na odvolací soud v Darjeelingu z Indie uprchl. Dopomohl mu k tomu přítel v Darjeelingu, druhý legálně držený pas a fyzická kondice. Absolvoval pěší přechod do Nepálu, kde pokračoval dál džípem a autobusem do Káthmándú, odkud odletěl zpět do Česka.
Ačkoliv sběr hustě se vyskytujícího hmyzu jeho biodiverzitu nijak neohrožuje, získat potřebná povolení pro převoz za nekomerčními vědeckými účely je ve většině zemí takřka nemožné. Podobné aféry proto vznikají hlavně z důvodu, že vše je v kompetenci úřadů, nikoliv biologů.
Podle Julia Lukeše, vedoucího Parazitologického ústavu Biologického Centra AV v Českých Budějovicích, se vědci na tenkou hranu zákona dostávají kvůli svým výzkumům často.
„Proti tomu, jaké škody napáchají každodenně sami domorodci, je nějaký odběr vzorku naprosto zanedbatelnou záležitostí. Přesto jsem se sám několikrát dostal do poměrně nepříjemných situací,“ dodává Lukeš.
