Vstoupil jste do nového hnutí a skončil v ČSSD. V Jindřichově Hradci se v červnu rozpadla koalice, vy jste přišel o křeslo starosty. Jak to teď cítíte?
Pokud někdo očekával, že se zhroutím a půjdu se oběsit, tak to určitě ne. Mám hodně jiné práce. Ale určitý pocit hořkosti v člověku zůstane. Je to taková pachuť na jazyku, protože jsem od některých lidí nečekal podraz. Život ale běží dál.
Zkusíte se ještě vrátit zpět na post starosty?
To je těžké říct. Nová koalice se určitě na začátku domluví, než přijde něco složitějšího, pak se teprve ukáže její síla. Ale nic nepřipravuji.
Kdy ve vás definitivně uzrálo, že už nebudete dál v ČSSD? A pomohl tomu více vztah s Jiřím Zimolou, nebo celková nespokojenost s fungováním strany?
Snažil jsem se dlouho vedení strany upozorňovat na věci a problematiku obcí v oblasti sociální i školství. Tam už jsme se rozcházeli. Pak jsem byl jedním z iniciátorů platformy Zachraňme ČSSD, kdy jsme se dva roky snažili zachraňovat něco, co další nechtěli. To pokračovalo a ČSSD se odklonila od své původní politiky. Cítil jsem, že už tam nejsem vítaný. Proto jsem se nakonec přiklonil ke Změně 2020 a je nás mnohem více.
A co případná povolební spolupráce s ČSSD na úrovni kraje?
Nebráním se tomu.
Stanislav Mrvka (67 let)Jednička hnutí Změna 2020 a kandidát na hejtmana Stanislav Mrvka byl starostou Jindřichova Hradce od roku 2010 do letošního června, kdy se ve městě rozpadla koalice. Mrvka byl dlouholetým členem ČSSD, ale letos vstoupil do nového hnutí, které se zformovalo kolem exhejtmana a rovněž bývalého člena sociální demokracie Jiřího Zimoly. Mrvka je i zastupitelem Jihočeského kraje, kde byl také neuvolněným radním. Předtím tam odpovídal za krizové řízení na kraji. V tomto oboru má dlouholeté zkušenosti, 16 let se jako vojenský záchranář podílel z funkce zástupce velitele na likvidaci následků různých druhů havárií a živelních pohrom. Čtyři roky tomuto záchrannému útvaru velel. Je ženatý a má dva syny. Seriál: Rozhovorem se Stanislave Mrvkou startuje seriál předvolebních rozhovorů s vybranými kandidáty na jihočeského hejtmana. |
Máte zkušenosti s krizovým řízením. Jak jste tedy vnímal postup kraje v době koronavirových opatření?
Něco bych možná udělal jinak. Ale kraj to měl hodně ztížené, protože vláda vytvořila chaos. Není možné, aby každý politik do takového řízení vnášel své myšlenky. To má mít jasná pravidla. Pak jsme viděli, že ve státních hmotných rezervách nebyla jediná rouška.
A ten kraj?
Lidi z krizového řízení znám, jsou to moji bývalí kolegové. Pracovali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Z hlediska politického řízení se měl kraj rozjet rychleji. My jsme jako obec s rozšířenou působností měli větší náskok v zajištění pomůcek.
Ještě u koronaviru zůstaňme, jak vnímáte opatření v souvislosti s pouštěním diváků na stadiony a do hal? V Hradci se to týká třeba basketbalu. Nechal byste zaplnit halu?
To je záludná otázka. Tady jsme řešili, zda má být pouť. Já byl proti, protože se na ni sjedou lidé z celé republiky, a tedy i z těch nejvíce ohrožených okresů. Na basketbal chodí hlavně místní, a pokud se budou důkladně dodržovat podmínky, tak bych se toho až tolik nebál.
Pročetl jsem program hnutí. Chcete třeba vyřešit dlouhé čekací lhůty na vyšetření v nemocnicích. Jak chcete udělat, abych třeba na magnetickou rezonanci nečekal čtyři měsíce?
Jsme ve stavu, kdy jihočeské nemocnice prošly modernizací. Mají solidní přístrojové vybavení. A teď musíme řešit toto. Cestou je třeba propojenost informačních systémů. Byl jsem u specialistky na vyšetření, ale ona není propojená s nemocnicí, kde o mně mají všechny záznamy. Dále je to o počtech lékařů. Když jich bude více, tak toho více stihnou. Je to hlavně o chuti něco s tím udělat.
Ale jak chcete takového lékaře navíc přilákat?
Jde o to, aby například obce uměly udělat kvalitní nabídku. Tím, že například vybudují potřebné zázemí, třeba zdravotní středisko, kde nabídnou i odborné ordinace, aby tam pak lékař měl chuť dojíždět nebo přímo sídlit. Je také důležité, aby dobře spolupracovaly pojišťovna, kraj i obec.
Zaujalo mě, že máte celkem jasné ne u stavby dalšího hospice. O tom se v minulosti hodně debatovalo s tím, že by kromě Prachatic mohl být třeba i v Českých Budějovicích.
Pokud má nějaké město pocit, že hospic potřebuje, ať ho postaví. Já se sociálním službám věnuji dlouhodobě a vidím to jinak. Můj pohled je, že výborná a potřebná je terénní hospicová služba. A než nový „kamenný“ hospic, tak lepší variantou je posílit paliativní péči přímo v nemocnicích. To je v podstatě totéž, jen se to jinak jmenuje a na místě jsou k dispozici všichni potřební lékaři. V Hradci proto připravujeme projekt, u jehož zrodu jsem s panem ředitelem stál. Bude se stavět samostatné paliativní oddělení s 16 lůžky hned u nemocnice. Už teď tu nějaký čas dvě lůžka fungují.
A co domovy pro seniory? Ty jsou stále tak vytížené, že se tam člověk mnohdy bez známostí nedostane.
To je další věc, třeba u nás v Hradci věřím, že se podaří rozjet stavbu dalšího domu pro seniory. Je však třeba rozlišit klasický domov pro seniory a zařízení pro seniory, kteří se o sebe sami postarají. Kraj ať provozuje ty klasické a města pak mají domovy s pečovatelskou službou.
Ale souhlasíte, že je míst málo?
Jednoznačně je potřeba pokračovat ve výstavbě. Tím, jak populace stárne, je potřeba více míst. My jsme ve městě začínali s jedním domem s pečovatelskou službou, dnes jich je pět a jsme s kapacitou na hraně.
Není pak škoda, že některá místa kraj v minulosti zrušil? Třeba zámek v Tučapech.
Já to tam znám. Je to stará budova a neuděláte z ní objekt, který by splňoval dnešní požadavky. Procházelo se tam z jednoho pokoje do druhého a podobně. Bylo to sice místo s nádherným parkem, ale jako senior bych se tam nechtěl dostat.
Chcete se zaměřit na lepší dopravní spojení obcí. Bude Jindřichohradecko příkladem, když jste měli jako první v kraji integrovaný dopravní systém (IDS)?
Byl to tehdy pilotní projekt a ukázalo se, že to jde. Teď se stále řeší hlavně dálnice a železniční koridor. Ty nakonec o rok dříve či později budou. Ale na vesnici se starší člověk potřebuje dostat k lékaři, na nákup a podobně. Proto musíme třeba zlepšit i spojení mezi kraji. Máme v tom celkem jasno a připravené projekty. Na celý kraj je potřeba hledět jednotně a myslím, že IDS může fungovat v celém regionu.
Začít lze u úzkokolejky, kde se vícekrát objevily problémy s financováním. Politici z jihu Čech a Vysočiny měli často jiné pohledy.
Musíme ji brát také jako dopravní obslužnost. Něco jiného je to, co dělají pro turistický ruch, ale funguje i jako obsluha. Pak se musí hejtmani dohodnout a postupovat jednotně. Ta trasa je jedinečná.
Jste jednička Změny 2020 pro krajské volby, ale kandidujete i do Senátu. Konkurence v podobě Milana Štěcha (ČSSD) či Vítězslava Jandáka (za ANO) je velká.
Jsou to matadoři, ale věřím, že by to mohlo klapnout a do druhého kola proklouznu. Pak se uvidí.
