Hromádko čelí obžalobě, že využíval falešné kupní smlouvy, doplněné padělanými notářskými razítky. V krajním případě mu hrozí deset let vězení. Případ se týká mnoha hektarů lesů na Pelhřimovsku, Liberecku, Semilsku a Žďársku. Devětapadesátiletý Hromádko si tak mohl nelegálně přijít na miliony korun.
Scénář byl podle vyšetřovatelů ve všech případech podobný. Na příslušný katastr přišla kupní smlouva mezi původním majitelem a Hromádkem s notářsky ověřenými podpisy. V jednom případě smlouvu za majitelku podepisoval její bratr. Problém však byl v tom, že dotyčná žádného bratra neměla. A ukázalo se, že notářská ověření byla falešná.
Hromádko se podle obžaloby ihned snažil předmětné parcely prodat nebo vytěžit.
„Velmi spěchal, požadoval platbu v hotovosti. Byl jsem opatrný, protože vklad do katastru byl čerstvý, a navíc měl trvalé bydliště na radnici,“ vypověděl u soudu jeden z podnikatelů, který měl o les zájem.
Hromádko přitom tvrdí, že byl sám podvedený. Zmiňovaný falešný bratr majitelky jednoho z pozemků Jan Marousek mu prý pozemky prodal a on za ně zaplatil. Netušil, že je to celé komplot.
V pátek u soudu vypovídal Hromádkův nevlastní syn Darius Štefanov. Ten přitom v přípravném řízení tvrdil, že žádného Marouska nezná. Teď však u soudu vypověděl, že s ním několikrát jednal. „Táta s ním dojednával obchod. Byli jsme s ním i na prohlídce lesa. Pak jsme si několikrát volali,“ uvedl.
Při výslechu na policii však tvrdil že se s ním nikdy nesetkal ani spolu nemluvili po telefonu. Když ho soudce na rozpor upozornil, vysvětlil to tak, že to s ním chtěl „vyřídit, aby peníze vrátil“.
Hromádko: Za všechno může Marousek
Ludvík Hromádko se brání, že za vším je právě záhadná osoba pana Marouska. Byl to podle něj on, kdo mu v prosinci poslal mail s nabídkou pozemků.
„Byly tam výpisy z katastru, na kterém je pořadové číslo a také, že byl zaplacen poplatek. Musí se přece dát zjistit, kdo to byl. Já jsem to nebyl, proč já bych jel do Pelhřimova na katastr, když mám ten v Pardubicích kousek od bydliště,“ zdůraznil Hromádko.
Soud proto požádal, aby zjistil, kdo si v Pelhřimově zjišťoval informace o dotyčných nemovitostech.
Státní zástupkyně se k doplnění důkazu přiklonila, ačkoli patrně nic neprokáže, protože katastry si tyto záznamy nevedou. A i kdyby je měly, je pravděpodobné, že to k pachateli nepovede, protože v případu se objevuje řada padělaných dokladů včetně falešného občanského průkazu.
