Bohumil Jahn zamířil z Kralup nad Vltavou do Frymburka na Českokrumlovsku. Nyní pracuje jako provozní technik v jednom z hotelů na břehu Lipna a k tomu si přibral ještě zajímavou práci.
„Jsem překvapený, jak je celé řízení citlivé. Sice nemusím myslet na tolik úkonů, ale je jasné, že mi to hned nepůjde jako zkušeným rolbařům. Pokud se mi podaří složit závěrečné zkoušky, budu moc šťastný. Je to pro mě velká motivace a snad i další koníček do budoucna,“ říká s úsměvem čtyřicetiletý Jahn.
S manželkou a dvěma syny se stěhoval do známého prostředí. Už před lety zde působil jako lyžařský instruktor, a tak měl brzy jasno, kam se nadšený sportovec přesune.
„Musím ale přiznat, že nejprve jsme přemýšleli o Liberci, odkud pochází moje žena. Nakonec jsem ale moc šťastný, že jsme se rozhodli pro Frymburk,“ vysvětluje Jahn s tím, že s rodinou se pro nový domov na Šumavě společně rozhodli během jediného dne.
Hrával hokej v Kanadě
Nad oblaky létal Jahn až do loňského února, kdy se kvůli koronavirové pandemii výrazně omezil vzdušný provoz. Do té doby trávil v kokpitech letadel sedm let.
„Měl jsem na starosti Airbusy A319, A320 a A321, což jsou z mého pohledu úžasné stroje. Je to takový Rolls Royce mezi letadly. Teď jsem však na neplaceném volnu,“ přiznává Jahn, který do loňského roku létal pro České aerolinie.
Neznamená to ale, že by snad na své předchozí zaměstnání zanevřel. Už nyní bedlivě sleduje vývoj pandemie a doufá, že bude moci opět brzy létat.
„Zatím ale nikdo z nás pilotů netuší, kdy se budeme moci vrátit do práce. Naštěstí tu mám už dobré zázemí, takže to, že mi vzali křídla, prožívám relativně dobře,“ dodává Jahn.
Za takzvané rajčáky, jimiž se rolba ovládá, poprvé usedl teprve tuto zimu. Hned mu ale bylo jasné, že s ovládáním až 90tunového letadla má řízení rolby jen pramálo společného.
„Moc se to srovnávat nedá. Na druhou stranu mám také zodpovědnost za drahý stroj a za lidi, kterým svým způsobem sloužím. Uvidím, jak mi to půjde. Naštěstí mám trpělivého kolegu, který mě zaškoluje,“ zmiňuje se o dlouholetém frymburském rolbaři Lubomíru Mrázikovi.
Službu lyžařům si Jahn vybral i díky svému sportovnímu založení. Ve volném čase se věnuje zimnímu triatlonu a v mládí reprezentoval Česko v ledním hokeji, kterým se tehdy také částečně živil. Nějaký čas dokonce působil i v kanadské juniorské soutěži AJHL, kde oblékal dres týmu Camrose Kodiaks.
„Musel jsem toho ale nechat, protože jsem začal studovat Fakultu tělesné výchovy na Karlově univerzitě a to se už s aktivním hraním nedalo moc skloubit. Přišlo také několik vážnějších zranění, kvůli kterým vypadl příjem z hokeje, takže jsem se musel poohlédnout po normální práci. Letectví mě odjakživa lákalo, takže jsem měl poměrně brzy jasno,“ přibližuje Jahn.
Ačkoliv většinu času momentálně tráví v rolbě, musí se také věnovat své práci v lipenském hotelu. „Problémy mi to nedělá, s protahováním stop to zvládám celkem dobře. Nechtěl jsem doma jen sedět a čekat,“ uvažuje Jahn.
Dodává, že i přes neplacené volno ve své hlavní práci u aerolinií měl na Šumavě k létání stále blízko. „Zpočátku jsem ve Frymburku vypomáhal u kamaráda, který je shodou okolností také pilotem. I takové věci mi pomáhají se začleněním do místní komunity,“ vysvětluje s úsměvem Jahn.
