ilustrační snímek | foto: Petr Lundák, MF DNES

Odkladů stále přibývá, trend má zvrátit jihočeský pilotní projekt

  • 5
Smutný premiant. V takové pozici se nyní nachází Česko při pohledu na míru odkladů nástupu do první třídy základní školy. Momentálně se v průměru pohybuje mezi 20 až 25 procenty, zatímco v ostatních státech Evropy dosahuje přibližně pěti procent. Jiné to není ani na jihu Čech.

Zhoršená situace v regionech Jindřichohradecka, Českobudějovicka a především Táborska vedla náměstka hejtmana pro školství a místopředsedu parlamentního školského výboru Pavla Klímu (TOP 09) k úvahám, jak počty odkladů snížit a celý systém jejich udělování zefektivnit.

Pilotního projektu, do něhož je kromě Jihočeského kraje zapojené také ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, pedagogicko-psychologická poradna (PPP) či Národní pedagogický institut, se prozatím zúčastnilo přes 800 dětí z 27 mateřských škol z Táborska.

„V říjnu a listopadu jsme mezi nimi vyhledávali děti ohrožené odkladem a vyhodnocovali si, zda ho skutečně potřebují. Momentálně s jejich rodiči pracujeme na tom, aby bylo v dubnu jasné, zda děti odklad potřebují, či ne. Chceme včas přijít na případné nedostatky tak, abychom je mohli do nástupu do školy či zápisu stihnout odstranit,“ vysvětlil Klíma.

Odkladů přibude, odhadují psychologové. Kvůli hrozbě distanční výuky

Motivací k tomu mu byly především zkušenosti ze škol, kdy v jednom ročníku byli žáci, mezi nimiž byl i dvouletý rozdíl. „Přitom některé děti kolikrát ani odklad nepotřebovaly. Naopak mohou mezi nimi být i děti, které mají tak specifické potřeby, jimž ani rok odkladu nepomůže,“ pokračoval Klíma, kterému vadí zejména fakt, že hlavní slovo při odkladu má rodič dítěte, a ne PPP či pediatr.

„Nechci říkat, že se toho vyloženě zneužívá, ale neobjektivní důvody se často schovávají pod logopedické problémy či poruchy soustředění dítěte. Doopravdy je to ale tak, že jejich nejlepší kamarád nastupuje až za rok nebo si rodiče chtějí počkat na oblíbenou učitelku, která povede prvňáky až za rok. Často argumentují tím, že jim chtějí prodloužit dětství. Tím ale dětem zadělávají na další problémy,“ naznačil Klíma.

Jeho slova potvrdil také ředitel ZŠ Soběslav Vlastimil Říha, kde měli vloni odkladovost okolo 20 procent. Jako nejčastější důvod rodičů zmiňuje právě snahu dětem prodloužit dětství. „Pokud je ale zralé na školní docházku, není důvod jeho nástup oddalovat. Bohužel o tomto jako ředitelé nijak nerozhodujeme, jsme prakticky pouze administrátoři žádostí,“ krčil rameny ředitel Říha.

Mají čtyři varianty

Právě názor školy by mohl podle Klímy v budoucnu hrát mnohem větší roli při posuzování žádostí o odklad. „Je to jedna ze čtyř legislativních variant, s nimiž v pilotním projektu pracujeme. Další počítá s tím, že by se odklad týkal pouze dětí narozených v měsících letních prázdnin. Možností je také, že by platil pouze pro děti se závažným zdravotním znevýhodněním či pocházející z odlišného socioekonomického prostředí,“ jmenoval.

Poslední z nich počítá s úplným zrušením odkladu povinné školní docházky. Tím by se mělo ulehčit extrémně zahlceným PPP. Jenže taková možnost vyžaduje pečlivou práci s dětmi v předškolním věku. „Vytipovaní jedinci, kteří by byli zralí na odklad, by pak měli ve třídách adekvátní pedagogickou podporu,“ vysvětlil Klíma. Podle něj by ale za takové podmínky děti nedostávaly v prvních letech na vysvědčení známky a neopakovaly by první ročník. „To by platilo i v případě varianty v létě narozených dětí či posílených pravomocí ředitelů škol,“ doplnil.

Až třetina rodičů žádá o odklad, diví se ředitelé škol při zápisech

Možné změny vítá také psycholožka a vedoucí pracoviště PPP pro Táborsko a Soběslavsko Martina Králová. Pracovníci poraden totiž mají v době před zápisem extrémní návaly rodičů. Změny jim tak mají uvolnit ruce pro práci s dětmi, které jsou skutečně zralé pro odklad.

„Sledujeme u nich celou škálu ukazatelů, na což máme standardizované testy. Výsledky pak probíráme s rodiči. Už teď v polovině ledna máme asi 80 žádostí,“ popsala situaci Králová a doplnila, že právě její pobočka se pilotního projektu účastní zatím jako jediná.

Současný stav komplikuje práci i ředitelce MŠ E. Pittera v Českých Budějovicích Jitce Peškové, která si pracovníky PPP nemůže často do školky pozvat ani na konzultaci. „Kvůli jejich přetíženosti jim pouze posíláme podklady o dětech, o nichž si myslíme, že nejsou na školu zralé. Obecně si ale odklady regulují sami rodiče,“ připomněla ředitelka opět nežádoucí trend.

Podle náměstka Klímy bude mít pracovní skupina v ruce první výsledky v květnu po skončení zápisů. „Jejich vyhodnocení nám potrvá asi měsíc a v červnu chceme představit srozumitelné výsledky a možná řešení. Chceme v nich mít zahrnuté i výsledky měkkých technik z našeho pilotního projektu na Táborsku včetně návrhu některého z legislativních řešení,“ podotkl.

16. září 2014