Už za pár dní budou mít rodiče budoucích prvňáčků jasno, zda se jejich děti dostaly na jednu z vybraných základních škol. Předminulý týden totiž většina měst uspořádala zápis na své školy. Letos na ně míří podle statistiků o něco více dětí než v předešlých letech, ale většina usedne do lavic předem vybraných zařízení.
Výjimkou jsou tradičně České Budějovice, na některé základní školy totiž rodiče chtějí dostat své potomky, aniž by bydlištěm patřili do jejich spádové oblasti. Jednou z nich je ZŠ Pohůrecká v části Suché Vrbné, kam se v minulosti obracely rodiny z nedalekého Srubce. Tam otevřeli svou školu teprve v roce 2020.
„Od té doby je to u nás o poznání lepší, ale stále máme velký převis. Letos k nám přišlo na zápis 151 dětí, míst máme jen 114. Běžně se k nám hlásí rodiny, které podávají přihlášku i na další školy. Máme tu i případy, kdy jich dávají pět nebo šest, to je pak pro všechny školy obrovská zátěž navíc,“ popisuje ředitelka ZŠ Pohůrecká Dana Walterová.
Právě případ chybějící školy ve Srubci nahrával takzvané zápisové turistice, kdy rodiče měnili dětem trvalé bydliště tak, aby měly automaticky nárok na místo ve vysněné škole. „V minulosti to byl pro nás obrovský problém. Před pěti lety nám dokonce hrozilo losování, a pokud by místo získali přespolní na úkor domácích, asi by se nám tu rodiče poprali,“ vzpomíná Walterová.
Řadu nepříjemností kvůli dětem z okolních obcí nebo čtvrtí zažili také na ZŠ a MŠ L. Kuby v Rožnově, kde letos přijímají 78 žáků. K zápisu jich dorazilo 102, z čehož 23 nebylo ze spádových oblastí.
„Převisy zájemců máme dlouhodobě. Bohužel při zápisu nijak nepoznáme, jestli rodiče měnili dětem trvalé bydliště k nám. Myslím, že se v tom nic nezměnilo a zápisová turistika u nás stále přetrvává,“ připomíná ředitelka školy Romana Kábelová.
Její slova potvrzuje také budějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová, podle níž není tento fenomén v Budějovicích ničím novým. „Týká se to hlavně škol na periferii a také některých v centru, kde to mají rodiče blízko do zaměstnání. Letos nám situaci trochu zhoršuje i silný populační ročník, ale také vysoký podíl odkladů,“ upozorňuje primátorka s tím, že i tak školy ve městě současnou situaci zvládnou.
Rodiče jsou příliš úzkostliví
Pochybnosti ale mají také ředitelé některých škol v Jindřichově Hradci, kde je vysoký podíl odkladů při zápisech. V regionu se najdou i školy, kde se čísla žádostí o odklad blíží až ke třetině. Špatná situace je v tomto ohledu například na 4. ZŠ na sídlišti Vajgar, kde ze 70 dětí žádají rodiče odklad pro 19 z nich.
„Je to strašně vysoké číslo. Nejsem si ani úplně jistá tím, že by všechny nutně odklad potřebovaly. Rodiče mívají pocit, že jejich dítě není v určité oblasti vyzrálé, přitom to odpovídá jejich přirozenému vývoji. Na sídlišti Vajgar je ještě jedna škola a i tam řeší obrovské počty odkladů. Není možné, aby třetina dětí nebyla ke škole připravená,“ zdůrazňuje ředitelka školy Jana Šperlová.
Celá čtvrtina prvňáčků pak nenastoupí na ZŠ Pohůrecká v krajském městě, což je podle Walterové extrémní číslo. „Občas jsme od rodičů slyšeli důvody, nad nimiž jsme kroutili hlavou. Mnohdy to bylo kvůli tomu, že čekali další dítě a nezvládali by k tomu školu s tím prvním,“ doplňuje ředitelka s tím, že výrazné slovo má pedagogicko-psychologická poradna.
A ředitelé přidávají ještě jeden postřeh ze zápisů – stále častěji se při nich setkávají s dětmi, které mají potíže s řečí. „Zdá se mi, že obecně daleko hůře mluví. Většinou mají problémy s vyslovováním některých hlásek, ale to se ještě většinou dá ve škole dohnat,“ přidává postřeh ředitel táborské ZŠ Zborovská, která sídlí na Pražském sídlišti.
„I kvůli tomu jsme se rozhodli, že naše děti budeme zkoušet hlavně ústně, aby se problémy s komunikací dále neprohlubovaly,“ dodává jeho kolegyně Kábelová s tím, že se v tomto ohledu zaměřují na žáky už od prvního ročníku.
