Čtyři sta milionů korun investuje letos správa šumavského parku do nových projektů. Je to rekordní suma od roku 1991, kdy rezervace vznikla.
Největšími projekty jsou zoologická centra. Na Kvildě vyroste areál pro jeleny a divoká prasata, na Srní centrum zaměřené na pozorování života vlků. Ačkoliv obě mají být hotová do poloviny příštího roku, správa parku nevylučuje, že to stihne už letos.
"Rozpočet obou projektů je téměř 150 milionů korun. Většinu pokryjí dotace, správa parku ze svého bude platit jen 10 procent," popsal ekonomický náměstek správy parku Jiří Kvapil.
„Ročně máme okolo dvou set kilogramů paroží,“ řekl ředitel správy parku Jiří Mánek.
Šperky z jeleního paroží vyrábí pro šumavský park Miroslava Kabešová. Prodávat se budou od 100 do dvou tisíc korun.
Zoologická centra jsou absolutní novinkou. Dosud existuje jen podobný projekt, kterým je pozorování jelení zvěře v přezimovacích obůrkách. Do těch se ale zvířata stahují jen na zimu, zatímco v centrech budou celoročně. Lidé je uvidí z lávek umístěných nad jejich výběhy, takže je budou moci pozorovat v přirozeném prostředí.
Už v červnu začne fungovat úplně nový program, a to půjčování elektrických vozíků pro handicapované. Těch správa parku koupila deset a nabízet je bude pomocí rezervačního systému. "Lidé budou moci vyrazit do různých míst, a to s handicapovanými průvodci," upřesnil ředitel šumavského parku Jiří Mánek.
Letos chce správa parku investovat i do stavby další části šumavské cyklomagistrály z Hůrky na Skelnou z 23 milionů korun. Za dalších třináct milionů pak zrekonstruuje některé lesní cesty po celém parku. Oprav se dočkají i informační střediska na Stožci, Rokytě a v Kašperských Horách.
Stejně jako správa zbourala bývalou pohraniční rotu v Kvildě, teď čeká demolice i podobný zchátralý areál u Borových Lad. Část už je přestavěná na zázemí pro koně, kteří pracují v lesích a vozí turisty. Zbytek - bývalá jídelna, hlavní budova i psinec, půjdou za 25 milionů korun k zemi.
Kromě klasických investičních akcí chce správa parku letos nabídnout netradiční novinku - využití parohů, které jeleni v přezimovacích obůrkách shodí. Až dosud je používala pouze na výstavy trofejí, nyní z nich chce začít vyrábět šperky, střenky na nože, knoflíky a další ozdobné a upomínkové předměty. "Ročně máme okolo dvou set kilogramů paroží," řekl ředitel Mánek.
První výrobky z paroží začala tvořit Miroslava Kabešová z Českých Budějovic. "Vyrobila jsem náhrdelníky, náramky a další šperky. Některé jsem doplnila vltavíny, které se k tomuto hodí. Mám hotovou první kolekci, na prodej budou od 100 korun do dvou tisíc," popsala Kabešová, absolventka střední uměleckoprůmyslové školy se šperkařským zaměřením.
Dlouhodobějším projektem je oprava Schwarzenberského plavebního kanálu. Jeho první část - rekonstrukci úseku u rakouských hranic za 6,3 milionu korun - už správa parku udělala.
