Nikdo si zde ani nezlomil nohu, ale teď společný projekt Jihočeské univerzity a Akademie věd v Papui-Nové Guineji na základně u přístavu Madang potkala tragédie. Minulý pátek při výzkumu zahynul šestadvacetiletý Pavel Pokluda. Studoval přírodovědeckou fakultu a na ostrově v Oceánii se zabýval tropickým dřevokazným hmyzem.
"Pavel se zřejmě podle všeho vydal ráno z horského tábora na krátkou pochůzku, proto si s sebou nevzal asistenta, jak je zvykem. Šel svahem pod táborem, který je poměrně prudký. Na tomto svahu se prý navíc před třemi měsíci sesunula půda. Všechno nasvědčuje tomu, že odtud spadl do údolí, nebo ho smetl malý sesuv půdy. Zahynul pravděpodobně při pádu nebo hned po něm," popsal jeho profesor Novotný.
Profesor, který novoguinejský projekt vede, však sám v době tragédie na Papui-Nové Guineji nebyl, informace má proto jen zprostředkované.
"Pavel na ostrov přijel na celý rok, za dva měsíce se měl vracet domů. Pracoval tam na svém výzkumném projektu a na doktorské dizertaci," uvedl Novotný.
Biologům pomáhají při výzkumu i domorodci.
Pokludu našli zaměstnanci tábora, kteří ho začali postrádat. "Jednalo se o vyloženě nešťastnou náhodu, nemůžu říct, že by to z jeho strany byla nějaká neopatrnost. Dovedu si představit, že bych stejnou trasou šel sám," řekl Novotný. Podle něj zatím není k dispozici lékařská zpráva, tělo teď putuje do Česka.
Podle Novotného přichází fakulta i účastníci společného novoguinejského projektu o nadějného biologa. "Je to velká ztráta profesní i lidská. Měl mimořádné výsledky z magisterské práce, které publikoval v mezinárodních časopisech. To se stává jen těm nejlepším. Na Guineji začal nový projekt, který se budeme snažit dokončit. Pavel byl člověk, který se nespokojil s minimem a stále hledal nové cesty. Tak na něj budu vzpomínat," prohlásil Novotný s tím, že už má spoustu reakcí i od domorodců, kteří uspořádali smuteční shromáždění.
Pokluda byl v současné době jediný Čech na novoguinejské výzkumné stanici Akademie věd a Jihočeské univerzity. Letos tam odjedou dva další studenti.
Biologové studují unikátní systém deštného lesa
Vybíráni jsou podle odborných kvalit i psychické připravenosti. "Aklimatizace pro ně může být náročná. Hlavní stanice je dobře vybavená, ale na stanicích v horách a nížinách jsou spartánské podmínky. Novinkou pro studenty není jen tropická příroda, ale i spolupráce s domorodci, kteří mají odlišné zvyklosti. Můžeme mít vládní povolení k výzkumu, pokud ale vesničané řeknou, že do lesa nesmíme, tak nepracujeme. Někteří studenti si na toto všechno zvykají déle, jiní jsou společensky hned doma," řekl Novotný, který se na ostrov vrací každých šest měsíců.
"Studujeme zde unikátní systém deštného lesa. Na jednom hektaru je tam třeba více druhů dřevin než v celém Česku. Studenti zkoumají housenky, motýly nebo býložravé brouky. Zajímá nás, jak různé druhy dokážou v lese společně přežívat," přiblížil Novotný.
Hrozbu nepředstavují hadi, ale spíše malárie
Za léta práce výzkumníci provedli třeba "inventuru" hmyzu. Zjistili, že jeden hektar lesa na ostrově obývá zhruba 10 tisíc druhů hmyzu. Z toho odvodili, kolik druhů hmyzu žije na celém světě. "Došli jsme k počtu 6 milionů, což je velká redukce. Dosud se myslelo, že je to 30 milionů," řekl Novotný.
Při práci výzkumníci musí čelit obtížným přírodním podmínkám. "Nová Guinea má velmi drsný terén. Například horská stanice je dostupná pouze malým letadlem. Jedovatí hadi zase tak velkou hrozbu nepředstavují, rizikem je spíš malárie," vysvětlil Novotný.
Podle něj je projekt unikátní i tím, že aktivně zapojuje domorodce jako výzkumné techniky. "Vyprávíme historky z Evropy. Náš projekt zkrátka kombinuje moderní výzkumné metody a metody biologických expedic z 19. století," naznačil.
