„Možná to zvenku vypadá, že tady hodně děláme, a pořád nemáme jasné odpovědi. Jenže jakmile něco objevíte, tak se vám otevře další neznámá a spousta možností, jakými směry se můžete ještě vydat. My musíme vzít v úvahu všechny alternativy, než prohlásíme, že virus funguje určitým způsobem,“ vysvětluje 31letý Palus, který se podílí na zásadních objevech týkajících se klíšťové encefalitidy a její léčby.
„Většinou si lidé představují, že jde jen o jeden virus, jenže se pod ním schovávají stovky dalších kmenů. Některé způsobí člověku jen slabou horečku, jiné zase těžkou formu onemocnění. Zabývám se tím, co je schopen každý ten kmen provést s lidským zdravím, výzkum se provádí na laboratorních myších, u nichž se snažíme simulovat, jaká situace by nastala v lidském těle,“ upřesňuje mladý badatel.
Celkem si Prémii Otto Wichterleho odneslo 23 mladých badatelů z celého Česka, mezi nimi čtyři vědci z českobudějovického Biologického centra AV ČR.
Podle Paluse většinou klíště neublíží, pokud si ho člověk záhy po přisání odstraní. Aby propukla infekce, záleží na lidské imunitě, kmenu viru a genech.
„Pracujeme například s kmenem Hypr, který se jmenuje podle desetiletého chlapce, jenž na klíšťovou encefalitidu zemřel v roce 1953. Nestává se to a zvlášť ne u dětí, které si většinou ani neodnášejí po nemoci žádné následky,“ vypráví soustředěně českobudějovický virolog.
Virus klíšťové encefalitidy se vyskytuje od Evropy až po východní Asii. Oproti našemu evropskému typu jsou kmeny virů v Asii nebezpečnější a průběh onemocnění je u nich mnohem horší.
Následky nákazy tímto virem ale mohou být dramatické i v Česku. Jak zjistil Martin Palus se svými kolegy, velmi záleží na imunitní reakci mozku.
„Virus se nejprve dostává do krve a poté putuje do orgánů. Někdy se stává, že imunitní reakce mozku je přehnaná a způsobuje větší poškození, než by to dokázal virus sám o sobě. Řešíme, proč se to děje, u kterých kmenů a s jakými částmi imunitního systému to souvisí,“ líčí.
Statisticky se ročně v Česku objeví okolo pěti set případů klíšťové encefalitidy a průměrně na ni umírají jeden až dva lidé. Hygienici v Jihočeském kraji zatím letos nahlásili šest případů.
„Bohužel, proočkovanost je u nás nízká v porovnání třeba s Rakouskem, kde se virus vyskytuje v podobném množství,“ popisuje Palus. V Rakousku se nechává očkovat až devadesát procent populace, v České republice se pohybuje podíl očkovaných okolo čtvrtiny.
Věnuje se i viru Zika
Účinná léčba zatím neexistuje, doktoři umějí pouze zmírňovat příznaky.
„Cesta k léčbě přímo tohoto viru je velmi dlouhá. Je nutný vstup někoho z privátního sektoru, který by zainvestoval výzkum i pro klinické testování na lidech. Laboratorní myš reaguje v mnoha případech jinak. Takže teď můžeme doporučovat jen klid na lůžku a podávat léky proti horečkám, to dost zlepší celý průběh nemoci,“ naznačil biolog, kterého v roce 2015 jmenovala Československá společnost mikrobiologická Nejlepším mladým českým a slovenským mikrobiologem roku.
Za svou práci sklízí ocenění i v zahraničí, například v Moskvě získal na konferenci o klíšťové encefalitidě Best Poster Award. Většinu času je zahlcen prací, věnuje se kromě klíšťovky ještě viru zika, západonilské horečce (o tom, že ji mohou roznášet i komáři v ČR jsme psali zde) či hemoragickým horečkám.
Původem pochází z Příbrami a doktorát má z oboru infekční biologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.
„Když mám volno, tak se ze mě stává kutil. Rád se věnuju zahrádce, svým papouškům, rybaření a rodině,“ usmívá se vědec.
