Při vjezdu do malebných Lhenic vítá návštěvníky tabule připomínající, že oblast je známá jako zahrada jižních Čech. Jen několik metrů od ní leží obrovský zpustlý areál porostlý keři a náletovými dřevinami. V chátrajících přístřešcích i mimo ně leží tuny odpadu obsahující jedovaté polychlorované bifenyly. Od letošního podzimu se má začít lokalita měnit k lepšímu.
„Sudy s olejem se rozpadají, dvacet let na skládku marně upozorňujeme. Okresní úřad, krajský úřad, policii, majitele, inspekci. Řešení nám až teď nabídla nová možnost žádat o dotace,“ říká starostka Lhenic na Prachaticku Marie Kabátová.
Státní fond životního prostředí totiž od června otevřel výzvu, v níž mohou o finanční podporu na odstranění starých ekologických zátěží žádat také obce, v jejichž katastrech smetiště leží. „Okamžitě jsme žádost o dotaci podali,“ potvrdila Kabátová.
Tisíce tun, kontaminované zeminy, stovky sudů s olejem
Na kraji Lhenic leží nejméně šest tisíc tun nejen PCB kontaminované zeminy, ale i stovky sudů se starým transformátorovým olejem. Před dvaceti lety se tento nebezpečný odpad dostal do Lhenic z Milevska, kde se za desítky milionů korun od státu likvidovala stará obalovna živičných směsí.
Firmy, které vlastnily areály v Milevsku i ve Lhenicích, už neexistují. Rozpadající se haly ve Lhenicích jsou majetkem Panství Bechyně, které vlastní Josef Šťáva známý z kauzy Diag Human, sporu s ministerstvem zdravotnictví o miliardová odškodnění.
Lhenickou skládku marně řešili nejen inspektoři životního prostředí, ale i například ombudsman, ministři životního prostředí, policisté, poslanci a senátoři. Naposledy ji otevřel na schůzi Senátu jihočeský senátor Tomáš Jirsa.
Podle ředitele jihočeské inspekce životního prostředí Vladimíra Jiráčka mohou jeho lidé pouze skládku monitorovat.
„Jednou za dva roky tam děláme sondy a zjišťujeme, jestli škodlivé látky nepronikají do spodních vod,“ přiblížil Jiráček.
Starostka Kabátová chce proto v příštích dnech se společností, které patří haly se sudy, jednat a pokusit se i s pomocí některých dalších vlastníků pozemků o převod celého areálu bývalého zemědělského družstva na Lhenice. Pozemky drží většinou místní restituenti a jsou pro ně bezcenné. Podle ní by po očistě mohl městys využívat lokalitu pro stanoviště technických služeb a další veřejné potřeby.
Společnost, které areál patří, nereaguje
Likvidaci zátěže si představuje místní radnice jako projekt rozdělený do několika etap. Pokud získají Lhenice státní dotaci, musí zhruba pětinu ceny financovat ze svého rozpočtu.
Znalci přitom odhadují náklady na desítky milionů korun. Doplatek mohou Lhenice uhradit z bezúročné státní půjčky splatné do deseti let.
„Všichni si přejeme, aby skládka zmizela. Dělá ostudu jinak krásným Lhenicím, které jsou známé jako zahrada jižních Čech. Hodně se tu v posledních letech změnilo k lepšímu a hodně opravilo. Stěhují se sem mladé rodiny s dětmi,“ připomněla například ředitelka místní mateřské školy Kateřina Vanková.
MF DNES žádala o vyjádření i vedení společnosti Panství Bechyně. I přes týden opakující se telefonické dotazy a e-maily se k problému nevyjádřilo.
