Kvildský hřbitov je za kostelem Nalezení těla sv. Štěpána.

Kvildský hřbitov je za kostelem Nalezení těla sv. Štěpána. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Kvilda obnoví hřbitov z 19. století zničený armádou, využijí jej místní

  • 2
Starý německý hřbitov chce letos znovu obnovit a připravit k pohřbívání Kvilda na Prachaticku. Areál kolem kostela, kde se pohřbívalo od roku 1893, zlikvidovala v 70. letech minulého století armáda. Obec chce od letošního léta hřbitov opět používat. Pozemek jí patří, kostel je církve.

„V jedné jeho části bude pietní místo s nalezenými torzy pomníků a s informační tabulí. Ve druhé budou nové hroby. O pohřbívání mají zájem místní obyvatelé i chalupáři,“ poznamenal starosta Kvildy Václav Vostradovský.

Místní lidé i obecní úřad přitom o obnovu hřbitova usilují už deset let. Překonat museli bariéru předpisů, nejenom hygienických.

Hřbitov u kostela Nalezení těla sv. Štěpána byl až do konce války místem posledního odpočinku hlavně německy mluvících obyvatel Šumavy, dnes ho navštěvují jejich potomci z Bavorska.

Chtějí připomenout i podmalby

Podle Vostradovského se místo stane nejen připomínkou historie, ale zároveň jde o praktický projekt, protože nejbližší hrobová místa jsou pro obyvatele k dispozici až ve Vimperku nebo v Sušici.

Samotný hřbitov dostane novou zeď, starat se o něj budou místní technické služby.

Jeho dobovou devastaci před čtyřiceti lety považují lidé za zcela nesmyslnou. Jeho ničitelé poškodili palicemi litinové kříže, vydloubali fotografie na pomnících a ty rozvezli po okolí. „Ještě dnes se dají tato torza leckde dohledat,“ řekl Vostradovský.

Na fungující hřbitov si dobře vzpomíná i sedmašedesátiletá Alžběta Schwarzová, která žije v Kvildě od roku 1954. „Pamatuju, když byl ještě upravený a otevřený pro pohřby. Všichni tady chceme, aby sloužil dál,“ uvedla místní pamětnice.

Kvilda se přitom rychle rozrůstá a mění také díky dotovaným projektům. Letos například začne stavba cyklostezky propojující obec, Jezerní slať a Finsterau v Bavorsku. Příští rok chce obecní úřad dokončit ve své budově muzeum připomínající podmalby na skle, kterými se Šumavané tradičně zabývali.