Už pokácené dřevo uskladněné u přístupných cest, ale i soušky stále stojící v lesích, nebo dokonce zdravé stromy. I ty se v poslední době stávají terčem zlodějů dříví. Policisté od začátku letošního roku řeší v kraji už 28 případů krádeží.
Nejčastěji v místech poblíž obcí nebo chatových oblastí. Tam platí pravidlo, že příležitost dělá zloděje. V největší míře jsou tak evidovány přestupky, při nichž způsobená škoda nepřesáhne pět tisíc korun.
„Na těchto místech se jedná především o případy, kdy zmizí dřevo už pokácené a připravené k odvozu. Pro pachatele není z takových míst příliš obtížné dřevo sebrat a odvézt. Pokácet stojící dřevo se v poslední době odvážili jen v několika případech,“ říká policejní mluvčí Milan Bajcura.
Upřesnil, že z letos zaznamenaných krádeží dřeva řeší policie šest případů jako trestný čin, sedmnáct jich kvalifikovala jako přestupky. Také na územích, která obhospodařují Lesy ČR, se v kraji případy počítají na desítky.
„V drtivé většině se jedná o škody menšího rozsahu, kdy zmizí do deseti kubíků dřeva. Převážně ale zaznamenáváme krádeže dříví nastojato, a to v 95 procentech,“ podotýká mluvčí Eva Jouklová.
Krádeže pořezané kulatiny jsou podle ní výjimkou, protože k takové krádeži je zapotřebí těžká technika. Nejčastěji mizí dřevo palivové, které nemá valnou kvalitu. „Nejvíce drobných krádeží zjišťujeme vždy v těsné blízkosti lidských obydlí, tedy v rekreačních oblastech. Dřevo mizí hlavně od příjezdových cest, kde je nejjednodušší a nejrychlejší doprava odcizeného dříví z lesa,“ popisuje Jouklová.
Zmizelo sedmdesát kubíků
Mimořádné případy, kdy by se zloději pokoušeli vytěžit kvalitní dřevo ve velkém množství, se podle mluvčí v kraji vyskytují vzácně.
„Vzpomínám si na případ, kdy bylo odcizeno 70 kubíků dříví z vývratů v těžko přístupné lokalitě blízko hranice s Rakouskem. Právě tohoto pachatele se podařilo zjistit a škoda nám byla zaplacena. Před třemi roky pak vlastník sousedního pozemku nerespektoval hranici a vytěžil 260 kubíků v našem lese. Od té doby jsme ale tak mimořádný případ nezaznamenali,“ dodává mluvčí.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) ale loni řešila případ nelegální těžby v lesích na Českokrumlovsku, kde společnost Villena nechala pokácet 841 metrů krychlových dřeva. Některé stromy přitom byly mladší 80 let, a jejich těžba tak byla v rozporu se zákonem o lesích.
„V tomto případě také v lese vznikla holina o velikosti téměř jednoho hektaru. Nezákonné mýcení lesů má přitom často neblahý vliv na okolní porosty, stromy více ohrožuje vítr, eroze a celkově klesá jejich stabilita,“ popsal ředitel inspektorátu ČIŽP Vladimír Jiráček s tím, že společnost dostala pokutu 1,2 milionu korun. Poškozený les navíc už nechal nový majitel částečně zalesnit.
Nejméně krádeží hlásí Šumava
Nejméně krádeží dřeva hlásí z lesů, jejichž obhospodařování zajišťuje Správa Národního parku Šumava. Podle náměstka ředitele Jana Kozla se lesníci snaží všemi možnými způsoby krádežím předcházet. Při větších těžbách zajišťují pravidelné kontroly, spolupracují s policií při hlídání těžených oblastí a dřevo nekrátí na metry, s nimiž je snadná manipulace.
„Navíc už téměř nevyrábíme palivové dříví. Právě to se nejčastěji stávalo cílem zlodějů v minulosti. Hodně nám ale pomáhá i to, že většinou spravujeme odlehlé lesy, kam je přístup omezen závorami nebo zákazy vjezdu. V prodeji dřeva navíc nefiguruje na Šumavě jiná firma, a výroba tak je plně v naší režii,“ popisuje situaci na Šumavě Jan Kozel.
A podobná doporučení na zajištění ochrany vytěženého dřeva před krádežemi navrhují i policisté. Základem je neponechávat dřevo dlouho bez dohledu na místech, odkud se dá snadno odvézt. Další možností je uzamykání závor na páteřních cestách do lesů.
„Pomoci může i zvýšený monitoring pohybu aut, například pomocí fotopastí, či kontrola povolenek k vjezdu do lesa. A také prodej palivového dříví formou samovýroby co největšímu počtu zájemců,“ dodává Eva Jouklová.
