Budoucí rektor Jihočeské univerzity Pavel Kozák cílí na rozvoj spolupráce s VŠTE | foto: Petr Lundák, MF DNES

Velká očekávání fakult mi teď nedávají spát, prohlásil nový rektor Kozák

  • 1
Akademickému senátu to netrvalo ani hodinu, aby zvolil děkana Fakulty rybářství a ochrany vod Pavla Kozáka novým rektorem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Je to pro mě nesmírně zavazující. Zřejmě mi ke zvolení pomohla vize více komunikovat s fakultami,“ vysvětluje profesor.

Kozák proti sobě neměl žádného protikandidáta. I tak získal od senátorů jednoznačnou podporu. Do funkce ho ještě musí jmenovat prezident Petr Pavel a v dubnu se pak chopí úřadu.

O čem celá volba svědčí, je vůbec o tuto funkci zájem?
Funkce rektora nebo jakákoliv manažerská funkce na univerzitě je ohromně náročná a většinou ji dělají akademičtí pracovníci. Pokud se člověk rozhodne do toho jít, musí si uvědomit, že jeho výzkumná činnost bude upozaděná. Zájem proto možná není až takový, ale rektor je manažer i politik. Na kandidátovi musí být shoda už předem, jinak nemá šanci. Připravoval jsem se na to dlouho dopředu a šel jsem do toho hlavně díky široké podpoře od děkanů jednotlivých fakult. Byli i jiní kandidáti, kteří by o tom uvažovali, ale zřejmě by neměli takovou podporu.

Nakonec jste dostal 32 hlasů od 36 přítomných senátorů. Je to pro vás zavazující?
Nesmírně, ještě před volbou jsem cítil z komunikace s fakultami velká očekávání. To je pro mě ohromný závazek a nedává mi to spát. Neustále přemýšlím o tom, jak bych mohl univerzitu posunout uvnitř i navenek.

Jak toho chcete dosáhnout?
Při kampani a různých setkáních jsem říkal, že roli rektora vidím ve třech stejně důležitých rovinách. V první řadě rektor musí umět univerzitu reprezentovat a komunikovat s veřejností a orgány. Na druhé straně by ale měl zvládnout řídit rektorát tak, aby fungoval jako servisní a metodické pracoviště pro fakulty. Přece jen jsou to ony, které naplňují funkci univerzity. Rektor je také musí umět vést a správně je nasměrovat. Mám pocit, že to se v posledních letech lehce upozadilo.

Raci jsou užiteční v pivovaru i jako varování před teroristy, říká vědec

Už máte jasno o svém rektorském týmu?
Momentálně ještě tým sestavuji, ale už teď mám obsazenou asi polovinu prorektorských pozic. Rozebírám to se všemi fakultami poměrně otevřeně a děkani k tomu přistupují celkem pragmaticky. Nechtějí mít za každou cenu zastoupení ve vedení univerzity, ale záleží jim na tom, aby tam byli ti nejlepší odborníci. To byla také má podmínka, jak budu celý tým tvořit. Prioritu má odbornost, až pak další kritéria.

Pavel Kozák
(52 let)

Narodil se v roce 1971 v Pacově na Pelhřimovsku, vyrůstal v nedaleké Těchobuzi. Odmaturoval na Střední zemědělské škole v Humpolci, odkud zamířil na Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity. Později působil na Fakultě rybářství a ochrany vod na stejné univerzitě, kde se vypracoval až k profesuře (2015) a o dva roky později nastoupil do čela fakulty jako její děkan. Jeho hlavním zaměřením je chov a ochrana raků. Je ženatý, má tři dcery. Svůj volný čas tráví v přírodě rybařením a jízdou na kole.

V jakém stavu přeberete univerzitu po končícím Bohumilu Jirouškovi?
Myslím si, že je v dobré kondici. V některých věcech je to lepší, jinde bude třeba zapracovat. Musím ale říci, že jako univerzita jsme velmi dobří a silní v oblasti vědy a výzkumu. Máme také zde na jihu Čech velký potenciál v profesních oborech. Stále ale před námi stojí výzvy v oblasti vnitřního řízení a komunikace na univerzitě. Je tu velký prostor pro zlepšení v komunikaci s děkany.

V čele fakulty rybářství a ochrany vod jste šest let. V čem pro vás bude vedení univerzity jiné?
Už při kampani mě mnozí lidé upozorňovali, že vést univerzitu a fakultu je velký rozdíl. Na druhou stranu to je stále o řízení lidí, otevřené komunikaci a nastavování procesů. Podobné by to mělo být i s vedením po ekonomické stránce.

Najdete si čas i na vědu a výuku?
Toho se obávám, jako děkan jsem to s vypětím sil zvládal, ale musel jsem upozadit výzkum a částečně i vědu jako celek nebo vedení studentů. Chybí mi to i teď. Nyní učím po jednom předmětu na bakalářském a magisterském studiu a jednou za dva roky přijmu a vedu jednoho doktoranda. To mě částečně ve vědě udržuje. Chtěl bych si to zachovat i jako rektor, ale uvidím, jestli je to reálné. Pokud by to nešlo, zřejmě bych sám sebe ochuzoval a odtrhával bych se od reality všedního dne na univerzitě.

Rýsuje se pro vedení fakulty váš ideální nástupce?
Kapacity na to na fakultě rozhodně máme a vypadá to, že se nakonec vyprofilují maximálně dva kandidáti, kteří o vedení fakulty budou mít zájem. Ne každý se do toho chce pouštět, tím narážím opět na odtržení od vědy, které by mého nástupce v pozici děkana čekalo.

Za co byste se jako děkan za těch šest let pochválil?
Přebíral jsem fakultu po svém předchůdci ve velmi dobrém stavu a chtěl jsem ji v tomto směru dále vést a rozvíjet. Myslím si, že se to podařilo. Naše fakulta je hostitelskou institucí velké výzkumné infrastruktury CENAKVA, díky níž jsme součástí špičkového výzkumu na evropské úrovni. Pedagogická činnost jde také správným směrem, sám jsem měl velmi dobrý vztah s našimi studenty. I když předávám fakultu ve třech čtvrtinách svého funkčního období, tak si myslím, že je ve skvělé kondici.

Za poslední roky klesl počet studentů univerzity z více než 11 tisíc na necelých devět. Je to podle vás dobrá cesta?
Na to má vliv především demografická křivka, která jde napříč všemi fakultami. Tento rok jsme na začátku obratu, kdy by se v příštích několika letech měl počet navýšit. Na to se ale musíme dobře připravit, rozhodně bychom neměli jít po absolutním počtu navyšování studentů. Měli bychom toho spíše využít k tomu, abychom si mohli vybírat kvalitnější uchazeče. Tím by se měla zlepšit i úspěšnost našich studentů. S tím vyvstanou ale další problémy, například s ubytovacími kapacitami.

Máte vůbec možnost je navýšit?
Přiznám se, že v krátkodobém horizontu stavět další kolej není moc pravděpodobné. Spíše budeme muset upravit pravidla přidělování těchto míst a zaměřit se hlavně na studenty prvního ročníku, kteří by mohli mít nějaká zvýhodnění. To je skupina, která jen stěží sežene adekvátní sdílené bydlení. Na druhou stranu musíme myslet i na potřeby studentů dalších ročníků. S tím ale také souvisí omezená možnost parkování poblíž fakult.

O koleje je velký zájem, Jihočeská univerzita odmítla dvě stovky žádostí

Studium se kvůli současné situaci výrazně prodražuje, napadá vás, jak pomoci?
Umím si to představit pomocí různých stipendií, která bych chtěl využívat. Momentálně ale neznám přesné nastavení těchto programů, ale rozhodně je to směr, kterým se chci vydat. Právě díky tomu budeme mít šanci přilákat potenciální studenty, mezi nimiž si vybereme ty nejlepší.

Je podle vás univerzita finančně stabilizovaná?
Když ji porovnáme s ostatními univerzitami v Česku, tak bezesporu ano. Moc dobře si ale uvědomuji, že české školství, včetně toho vysokého, je dlouhodobě podfinancované. Do resortu sice míří nějaké peníze navíc, ale pokryjí sotva desetinu potřeby. Nicméně Jihočeská univerzita určitě není v žádných vážných problémech v porovnání s ostatními univerzitami, spíše bychom se měli zaměřit na to, jak správně přerozdělit prostředky putující ze státního rozpočtu. Určitě ale neplánuji rušit žádné rozběhnuté nebo aktuálně plánované investice.

Už dříve se objevily úvahy, zda regionu nechybí lékařská fakulta. Je to pro vás otázka?
Rozhodně není a tento názor nezastávám sám. V nelékařských vědách jsme nyní velmi silní, troufám si říci, že jsme dokonce na republikové špičce v ošetřovatelství a dalších podobných oborech. My ale v tuto chvíli ani nemáme kapacitu na to, abychom zde rozvíjeli lékařské obory.

V otázce technického zaměření hraje v Budějovicích i na jihu Čech prim Vysoká škola technická a ekonomická (VŠTE). Vnímáte ji jako konkurenci, nebo doplnění studijní nabídky v kraji?
Vidím zde velký prostor pro rozvoj spolupráce, což je jeden z mých hlavních cílů. Dříve se na ni jako na konkurenci v jistých ohledech hledělo, ale chtěl bych společné soužití v Budějovicích postavit na úplně jinou úroveň. V nejbližší době se chci setkat s panem rektorem (VŠTE) Vojtěchem Stehelem, abychom nastavili budoucí spolupráci, a to na akademické úrovni i po stránce volnočasových aktivit. Musíme se ale vzájemně respektovat a těžit z toho, že vedle sebe stojíme.

Jakou pozici by pak v této spolupráci mohla zastávat fakulta zemědělská a technologická, která prochází razantní proměnou?
Z vývoje na této fakultě mám i jako její absolvent obrovskou radost. Pod vedením pana děkana Petra Bartoše je rozkvět fakulty viditelný a kromě vědy má hlavně velmi dobře nakročeno v oblasti přenosu výsledků a praktické spolupráce s podnikatelskou sférou. Umím si rozhodně představit, že by právě tato fakulta hrála hlavní roli ve spolupráci s VŠTE, ale významnou pozici by v tomto ohledu mohla zastávat i přírodovědecká fakulta.

15. listopadu 2023