„Společnost zaměstná v novém závodě zhruba 500 lidí. Z toho bude přibližně 130 specialistů,“ potvrdila mluvčí agentury pro podporu podnikání a investic Czechinvest Petra Menclová.
A právě v tom vidí velké plus i starosta Tábora Jiří Fišer. Na Táborsku bylo v červnu bez práce 4 047 lidí. „Investor ve své prezentaci uvádí, že je rozhodnutý dlouhodobě podporovat místní školy, školky, sportovní organizace, domy pro seniory či handicapované,“ popsal starosta.
Při výstavbě závodu a zajištění provozu by mohli najít uplatnění i lokální dodavatelé. Schweighofer počítá s tím, že z celkové čtyřmiliardové investice by jedna miliarda korun šla právě do stavebních prací. Továrna tohoto rozsahu a zaměření v Táboře není. Podle starosty Jiřího Fišera se tak jedná o provoz, který svojí orientací nebude konkurovat současným dřevozpracujícím firmám.
„Navíc dojde k tvorbě přidané hodnoty v České republice, protože více než čtyři miliony kubíků vysoce kvalitní jehličnaté kulatiny se v současné době vyváží do zahraničí. Společnost Schweighofer se zabývá právě jejím zpracováním, takže by nekončila za hranicemi. Technologie je bezodpadová a bez nebezpečných látek. Vyrábí se tedy nejen řezivo, ale i další dřevěné produkty a elektřina. Produkce firmy bude putovat zejména po železnici,“ dodala Petra Menclová.
Lidé firmu ve Vodňanech nechtěli
I přes uváděná pozitiva už ale společnost Schweighofer s velmi podobným záměrem na jihu Čech v minulosti neuspěla. Obří pilu za čtyři miliardy chtěla postavit ve Vodňanech. Jenže tam narazila na odpor místních. Ti při loňském květnovém referendu ukázali, že rakouskou firmu ve městě nechtějí. Báli se zvýšení těžké dopravy a poukazovali na možný krach malých pil v okolí. Výsledek referenda nebyl závazný, zastupitelé se ale nakonec přiklonili k obyvatelům a výstavbu nepovolili.
Jak se povede Rakušanům v Táboře, se teprve ukáže. Jednání jsou na začátku. Úvodní představení projektu bylo součástí zasedání rady města, kterého se zúčastnili zástupci firmy, Czechinvestu a také ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Teď budou následovat další kroky. „Projekt předložím k jednání na zářijovém zastupitelstvu. Jsme na úplném začátku, je třeba ošetřit i rizikové faktory a vypořádat se s nimi, zejména z pohledu dopravy a dopadů na životní prostředí obecně. Vše musíme probrat s obcemi Balkova Lhota a Svrabov, jejichž katastry s letištěm sousedí,“ řekl Fišer.
Vyřešit se budou muset i pozemky, o které má společnost zájem. Letiště Všechov je majetkem ministerstva obrany. „Město je vlastníkem minoritním. O jeho pozemky se zatím jedná pouze okrajově, možná vůbec. Zatím není zpracované detailnější dispoziční řešení,“ informoval starosta Fišer a dodal, že vše potrvá ještě několik let.
