Hodnotou a množstvím pracovních míst je to investice, kterou dostane jen několik vyvolených měst v Česku, a to "jednou za sto let". Teď ji zvažují Vodňany na Strakonicku.
Obří pila má zpracovávat ročně až milion kubíků kulatiny. Jenže místní nejsou zajedno v tom, jestli mají dřevaře vítat, nebo je hnát pryč. Obávají se nárůstu kamionové dopravy, hluku i toho, že pila přinese práci spíše cizincům z Východu než místním.
Rakouská společnost Holzindustrie Schweighofer plánuje stavět u obchvatu města areál na 50 hektarech soukromých a městských pozemků.
Podnik může počítat se státní podporou
V Jihočeském kraji by to byla největší soukromá investice do výstavby nového podniku od stavby Jaderné elektrárny Temelín v polovině 80. let. Ministerstvo průmyslu a obchodu, státní agentura Czechinvest i místopředseda Poslanecké sněmovny a jihočeský poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL) nad investicí shodně jásají.
"Dnes už projekty, které zaměstnají sto lidí, považujeme za velké. Projekt, který zaměstná pět set lidí, je výjimečný," řekl na středečním podvečerním projednávání investice Petr Pospíšil z Czechinvestu.
Podnik může počítat se státní podporou - dotací až ve výši čtvrtiny nákladů na jeho stavbu a desetiletou úlevou na daních.
Místní obyvatelé však rozhodně plánům dřevařů, kteří mají podobný podnik například v Rumunsku, netleskají. Na projednávání byla většina lidí proti. "Nikdo mi nevymluví, že lidé v okolí na menších pilách přijdou o práci," řekl jeden z nich.
Další kritizovali zejména to, že okolo Vodňan vede obchvat pouze ve směru od Českých Budějovic na Písek a jeho povrch je značně poškozený. Od Bavorova, Šumavy a z dalších stran jsou jen krajské silnice. Ročně by přitom na pilu mířily tisíce kamionů, protože firma chce nakupovat dříví na zpracování v okruhu 200 kilometrů.
Náměstek hejtmana Jaromír Slíva (ČSSD) sice lidem slíbil, že krajští úředníci a politici začnou chystat studie, jak by obchvat od Bavorova mohl vypadat, ale rovnou řekl, že více než takový neurčitý slib dát nemůže a neumí ani garantovat, jaký bude postoj příštích krajských zastupitelů k takové investici.
"Mohou nám tady vlastně říkat, co chtějí. Říct: Začneme se zabývat obchvatem, je naprosto neurčité, nejasné. Dokud nebude doklad, že obchvat někdo určitě postaví, jsou to jen sliby, které zítra nemusí platit. Nikdo ani nezaručí v žádné dohodě, že vytvoří pět set pracovních míst a že budou přijímat hlavně Vodňanské," reagoval obyvatel Jan Smrž.
Problém s vyšší nezaměstnaností
Zástupce společnosti Peter Kajánek lidem řekl, že firma je netlačí k tomu, aby s investicí souhlasili, a pokud řeknou v referendu konaném za dva týdny spolu s volbami do Evropského parlamentu ne, půjdou hledat vhodný prostor jinam. Podobně se nedohodli už v Ševětíně a Dívčicích na Českobudějovicku.
"Jsme přesvědčeni, že přednostně bychom se snažili přijímat vodňanské zaměstnance. Už dnes víme, že kdybychom měli otevřenou takto velkou pilu, pro celou její produkci máme odbyt. Slova o tom, že zlikvidujeme místní malé pily, jsou nesmyslná, protože my chceme zpracovávat kvalitnější dřevo, a naopak zastavit export, kdy dnes putuje ročně pět tisíc kubíků dříví přímo do zahraničí - hlavně Rakouska a Německa - bez přidané hodnoty a zpracování zde," řekl Kajánek.
Vodňansko se dlouhodobě potýká s nejvyšší nezaměstnaností v celém strakonickém okresu, pohybuje se okolo devíti až deseti procent. Bez práce je přes 700 obyvatel.
Lidé přitom příští víkend 23. a 24. května rozhodnou, zda dřevaře pustí k dalším krokům - přípravě projektu a jednání s majiteli o výkupu pozemků. Pokud firmě vystaví stopku, měl by se podle poslance Bartoška stát snažit rakouského investora v Jihočeském kraji udržet a o stavbu nepřijít.
Starosta Vodňan Viktor Blaščák (KDU-ČSL) tvrdí, že stále porovnává přínosy a rizika. "Je to tak významná investice, která případně ovlivní život ve městě, že by o ní měli rozhodnout všichni. Věřím, že 35 procent občanů k referendu přijde, aby bylo platné. Jak ale dopadne, to si netroufnu odhadnout," uvedl Blaščák, který je přesvědčen, že ač s firmou neexistují žádné písemné dohody třeba o případné podpoře sportu nebo kultury, rozhodně by město "nenechala bez povšimnutí". "I v Rumunsku se například podíleli na budování nemocnice," dodal.
