Měla to být běžná cesta do Písku na nákup. Když 36letý Miroslav Filipin nasedal se ženou Veronikou a dcerkou Simonkou loni 19. října před polednem u domu v Čichticích na Strakonicku do auta, těšili se i na tradiční posezení v kavárně v centru Písku.
O chvíli později už ale manželé zachraňovali život. Byli totiž jedni z mála, kterým nebyl lhostejný osud muže v nabouraném voze u Protivína.
„Vyjížděli jsme ze zatáčky u Radčic, když jsme na dlouhé rovince před námi uviděli auto v příkopu. Zastavil u něj nějaký řidič, po chvíli se ale zase rozjel a pokračoval dál. Napadlo nás, že je asi nehoda vyřešená, jen ještě nedorazila odtahová služba. Nikdo další si toho auta nevšímal,“ popisuje situaci Filipin.
Jenže když nehodu míjeli, všiml si, že se autu pořád točí kola.
„To značilo, že je někdo uvnitř. Otočili jsme se, vrátili zpět a zaparkovali na protější straně. Manželka si už cestou připravila aplikaci Záchranka sloužící k určení přesné polohy a volala pomoc. Bylo vidět, že řidič je v autě sesunutý na stranu,“ vzpomíná na dramatické okamžiky Filipin.
Řidič neměl puls a byl promodralý. „Vypnul jsem motor a spolu s další slečnou, která na místě zastavila, jsme ho vytáhli z auta a střídali jsme se v resuscitaci. Poté začali zastavovat další lidé. Pána se nám podařilo oživit,“ vypráví Filipin s tím, že ho překvapil klid, s jakým jeho žena tlumočila pokyny záchranářů.
„V běžném životě jsem ve stresu neustále, ale když se něco děje, zachovávám chladnou hlavu. Člověk si po takovém zážitku víc uvědomí, že záleží na zdraví a všechny ostatní věci nejsou tak důležité. Současně jsem se znovu přesvědčila, že můj manžel je dobrý člověk, a jsem na něj hrdá,“ doplňuje manželka Veronika.
Hned na místě nehody, za níž stála zdravotní indispozice staršího řidiče, ocenili přístup Miroslava Filipina i zasahující lékaři. „Přišla za mnou záchranářka, podala mi ruku a řekla, že jsme mu zachránili život. To byl krásný pocit,“ usmívá se.
Další dojemný okamžik se odehrál o několik týdnů později. „Zvonil mi telefon, viděl jsem neznámé číslo, a když jsem ho zvedl, ozvalo se na druhé straně: Já jsem ten člověk, kterému jste zachránil život. Vletěly mi do očí slzy, dojalo mě to,“ přiznává zachránce, který pomoc druhým považuje za samozřejmost. Dokazuje to i fakt, že jsou s manželkou zapsaní v registru dárců kostní dřeně.
Podle policistů se ale v dnešní době podobně zodpovědně zachovají u závažnějších nehod zhruba dva z deseti kolemjedoucích řidičů.
„Bohužel se kolegové z dopravní i pořádkové policie setkávají denně s tím, že svědci nehody nepomohou. Nezavolají ani pomoc, jde přitom o život, minuty, sekundy. Pak bohužel máme následky, které není možné vrátit,“ upozorňuje zástupce ředitele územního odboru policie Písek Michal Walter.
Právě na písecké policii si Miroslav Filipin převzal za záchranu lidského života ocenění Gentleman silnic. Cílem společného projektu Generali České pojišťovny a policie, který vznikl v roce 2004, je motivovat účastníky silničního provozu, aby si pomáhali a nebyli k sobě lhostejní.
V lednu získali stejné ocenění dva muži, kteří v polovině září loňského roku zachránili seniora z auta, jež skončilo u Mnichova na Strakonicku v rybníku.
„Opravdoví hrdinové zasluhující ocenění jsou ale podle mě hlavně záchranáři. Ve stejný den jsme viděli ty samé, jak poskytují pomoc člověku u autobusové zastávky v Písku. Pomáhají každý den a nikdo je nevyzdvihuje,“ říká Filipin.
