Hráči začnou kombinovat a obratně si házet míčem, který vzápětí prolétává kulatou obručí. O chvíli později už musí bránit, což se nedaří, protože obruč trefuje i soupeř. Zápas se rychle přesouvá ze strany na stranu, zatímco muž ve žlutém odhazuje kolem sebe na zem jednoho hráče za druhým. Všichni na trávníku přitom mezi nohama jednou rukou svírají několik desítek centimetrů dlouhou tyč.
Nezasvěceného diváka utkání famfrpálu, sportu z kouzelnického světa Harryho Pottera, na první pohled zkrátka musí překvapit.
„Je na něm ale skvělé, že je opravdu pro kohokoliv. Každý si najde uplatnění, protože se tam mísí hned tři akce najednou,“ líčí u hřiště 22letá Lenka Doleželová, předsedkyně českobudějovického týmu Budweis Bigfoots.
Zlatonku má rozhodčí na kraťasech
Na trávníku v areálu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích teď pobíhají týmy z Prahy a Plzně a Lenka vysvětluje, co přesně se na hřišti odehrává. „V týmu jsou pozice brankář, střelec, odrážeč a chytač. Brankář a střelci se soustředí na prohození camrálu, což je míč na volejbal, obručí. Odrážeč potloukem, tedy míčem na vybíjenou, trefuje hráče. Když někoho zasáhne, musí dotyčný běžet na svou polovinu a dotknout se obruče, aby mohl zase hrát. Chytač se snaží dostat zlatonku. To je míček připevněný na kraťasech rozhodčího ve žlutém,“ líčí.
Teď ale zlatonka na hřišti není a chvíli trvá, než se tak stane. Na trávník přichází se 17. minutou zápasu. To, co se pak odehrává, připomíná spíš rugby. Muž ve žlutém háže na zem jednoho chytače za druhým. „Snaží se zabránit tomu, aby ji někdo chytil. Některé zlatonky jen běhají po hřišti a snaží se utéct, jiné s nimi takhle hážou po zemi a vytrhávají jim košťata z ruky,“ upřesňuje Doleželová.
Mezitím se hra dál přelévá mezi třemi obručemi na každé straně, kterými jednou za čas proletí míč. Hráči se snaží kombinovat nebo se probít přes protihráče silou. To někdy dost bolí.
„Často to jsou vyvrknuté kotníky, minulý rok jich bylo na turnaji několik. Na mistrovství světa zlomili naší spoluhráčce klíční kost. Je to tvrdý sport jako rugby,“ přidává 27letý Matúš Szabó, trenér budějovického týmu a ředitel turnaje, který dokonce na mistrovství světa reprezentoval Slovensko.
„S kamarádkou jsme to začali hrát v Norsku“
Famfrpál hrají i ti, kteří nejsou velkými fanoušky knižní série o Harry Potterovi. Pro některé je to zkrátka jen zábava a volnočasová aktivita, jako třeba hraní fotbalu. Týmy většinou trénují dvakrát týdně. Řada z nich navíc stále hledá nové členy a je možné se k nim přidat.
Mistrovství České republiky ve FamfrpáluFinále Brno Banshees x Prague Pegasus 50:220 O 3. místo Budweis Bigfoots x Žatecké zlatonky 140:130 O 5. místo Occamy Olomouc x Phoenixes Plzeň 210:130 |
Sport se do Česka poprvé dostal před zhruba čtyřmi roky. „S kamarádkou jsme to začali hrát na Erasmu v Norsku a po návratu založili týmy v Olomouci a Brně. Člověka na tom dostane ta rychlost, pořád se tam něco děje a navíc je to hrozně zábavné. Zvenčí to vypadá složitě na pozorování, pokud sport neznáte. Je to ale rychlá a dynamická hra, která je hodně o taktice,“ říká 28letý Ondřej Hujňák, prezident České Asociace Famfrpálu.
Domácí České Budějovice nakonec na turnaji obsadily třetí místo. Tým se schází každou středu a neděli od čtyř hodin v parku Stromovka a přidat se může kdokoliv. Sobotní republikové mistrovství ovládli Prague Pegasus, kteří porazili Brno Banshees. Teď se těší na porovnání sil na evropském šampionátu s týmy z Francie, Německa, Rakouska či Velké Británie.
