Obec, do níž každé léto zavítají desítky tisíc turistů, se tak ani po jedenácti letech nezbavila závislosti na staré čističce, která už nestačí.
„Čistírna odpadních vod v obci Borová Lada je na konci své technické životnosti. Ale za dodržení všech provozních postupů je schopna plnit stávající limity pro vypouštění odpadních vod,“ říká Jitka Kramářová, mluvčí společnosti Čevak, která čistírnu provozuje.
Letos v létě úředníci vydali povolení k prodloužení vypouštění odpadních vod, které by mělo platit dalších pět let. Jenže kvalitou vypouštěných odpadů už se zabývá i Česká inspekce životního prostředí. Obec přitom nemůže nikdo podezírat, že by se chtěla kvalitnímu čištění vody vyhýbat.
Počítal s ní starý územní plán z roku 2003
„Nechceme ale logicky investovat do oprav stále ještě fungující čistírny, když máme projektově připravenou novou, mnohem modernější a kapacitně dostačující,“ podotýká starostka Borových Lad Jana Hrazánková.
Podle plánu by měla nová čistírna stát u lokality s developerskou výstavbou rodinných domů, poblíž takzvaného Holandska. Počítal tam s ní starý územní plán borovoladského katastru z roku 2003 a záměr převzal i stejný dokument platný od loňského roku.
Proti záměru se nejprve vymezovala společnost Borová Lada Project, vlastník okolních pozemků. Soudy ale postupně všechny jeho návrhy i stížnosti zamítly.
„Loni v srpnu se však do věci vložil spolek Aktiv proti korupci, který vyžadoval změnu již jednou vydaného závazného stanoviska orgánu ochrany přírody k výstavbě. Důvodem byl zaznamenaný výskyt některých chráněných druhů rostlin a živočichů na pozemku určeném pro čistírnu a v jeho okolí,“ vysvětluje starostka.
Aktiv proti korupci měl postupně k povolování výstavby i další výhrady - upozorňoval například na podjatost úředníků, příbuzenskou provázanost účastníků řízení a napadl i znalecký posudek, který posuzoval stav čistírny.
Vadilo například to, že nová čistírna má mít kapacitu tisíc ekvivalentních obyvatel, ačkoli v obci nežije ani 300 lidí. Vyjádření jeho zástupců se MF DNES nepodařilo získat.
Co bude dál?
V současné době nedokážou ani úředníci odhadnout, jak dlouho ještě může proces povolování výstavby trvat. Celý případ se navíc odehrává na území Národního parku Šumava. A jeho správě také záleží na tom, aby se odpadní vody v jedné z centrálních šumavských obcí čistily co nejkvalitněji.
„Je to stavba, která prospěje zlepšení situace. Víme, že stará čistička není ve vyhovujícím stavu, přitom ve Vltavě se vyskytuje řada živočichů a rostlin, které potřebují vodu co nejkvalitnější. V současné době máme udělit výjimku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů, které obec samotná nechala rozšířit o další druhy. Vše v tomto případu ale trvá neúměrně dlouho,“ upozorňuje Jiří Dolejší, který má na Správě NP Šumava na starost státní správu.
Také podle Václava Kokšteina ze Stavebního úřadu Vimperk by výstavbě čističky nemělo už nic bránit. „To, že obci chybí čistička, teď navíc blokuje i jakýkoli další rozvoj, všechny stavební záměry,“ říká.
Územní plán totiž nedovoluje například jímky či žumpy, počítá s tím, že všechny odpadní vody z celé obce se budou čistit na jednom místě. A ani to se změnit nemůže, lokalita je ideálně vybraná tak, aby tam odpady sváděla gravitační kanalizace.
Stavební povolení se navíc netýká jen výstavby čistírny, ale i budování kanalizace a vodovodu, které by měly propojit borovoladské osady.
„A když se v Novém Světě opravoval most, položili jsme tam i kanalizaci. Tím pádem jsme už stavbu v podstatě zahájili. V současné době se ale vše dále komplikuje. Bavíme se o výjimce, která by měla být vyřízena ve zvláště závažných případech do 60 dnů. Nám to trvá už přes rok,“ podotýká Hrazánková.
Na výstavbu už má obec přislíbenou dotaci, ví se už i to, že by stavba měla vyjít zhruba na 15,5 milionu korun a provést by ji měla firma Strabag.
