Co bylo církvím za komunistického režimu ukradeno, mohou zase chtít zpátky od roku 2013, kdy začal platit zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Tedy pokud prokážou, že na vlastnictví mají nárok.
Náboženské farnosti a společnosti v Jihočeském kraji podaly na tři stovky žalob, které mířily na Státní pozemkový úřad (SPÚ) a ve výjimečných případech i na kraj.
Církve po celém Česku by celkem mohly dostat majetek v hodnotě 75 miliard, zhruba 59 miliard korun bude vyplaceno jako odškodnění za majetek, který už nejde vrátit.
Rozhodnutí o vydání pozemků církvímV Jihočeském kraji bylo vydáno 6 768 pozemků (celkem 4 289 ha), nevydáno bylo 4 366 pozemků (celkem 3 792 ha). |
Zatím ve více případech dávají soudy za pravdu druhé straně, tedy státu, obci nebo kraji.
Některé žádosti o vydání majetku ani k soudu nedoputují. SPÚ již úředně vyřídil naprostou většinu žádostí o vydání pozemků církvím, ať už s negativním, nebo pozitivním výsledkem.
„Co se týká administrace jednotlivých výzev, tak je již vyřízeno 99 procent žádostí i v Jihočeském kraji,“ uvedla mluvčí SPÚ Monika Machtová. V případě, že s rozhodnutím není církev spokojena, může se bránit soudně.
Jednou z nejaktivnějších náboženských společností je v tomto směru na jihu Čech Cisterciácké opatství z Vyššího Brodu. U Okresního soudu v Českém Krumlově podalo desítky žalob, řadu z nich však vzalo zpět. Naposledy mu loni na podzim soud zamítl vrácení rekreačního areálu u Lipna.
Sportoviště a rekreační objekt v Přední Výtoni SPÚ nevydá, protože majetek se nemůže vracet podle zákona z roku 1991, který řešil pouze zemědělské restituce.
„Areál na krásném místě na břehu Lipna je už deset let prázdný a chátrá. Státu bude trvat podle mě dlouho, než ho prodá. S cisterciáky máme dobré vztahy. Věřím, že by tento majetek zachránili a zhodnotili,“ zmínila na podzim roku 2017 starostka Přední Výtoně Regina Houšková.
Cisterciáci sice nebyli úspěšní na Lipně, ale svůj nárok na vlastnictví uplatnili u rybníka Štilec mezi Českými Budějovicemi a Krumlovem. Dvanáctihektarový rybník si pronajímá společnost Rybářství Nové Hrady.
Českobudějovické biskupství podalo okolo osmdesáti žalob na obce a soukromé osoby a přes sto žalob na stát.
„V případě movitých věcí bylo podáno pětadvacet žalob, které byly následně vzaty zpět. Stále se projednává pouze jedna žaloba římskokatolické farnosti Vodňany proti České republice a městu Vodňany. Zde jde o určení vlastnického práva k souboru soch a oltářního obrazu Madony Montserratské,“ uvedl mluvčí českobudějovického biskupství Miroslav Bína.
K průlomovému rozhodnutí se loni přiklonil českobudějovický krajský soud, který rozhodl, že Rybářství Třeboň musí vrátit privatizovaný majetek, celkem šest rybníků, do rukou státu, aby je ten zase mohl převést na římskokatolickou církev.
Církev dokázala uplatnit svůj nárok na lesy a cesty u Temelína
Při privatizaci rybářství v roce 1992 byl totiž porušen takzvaný blokační paragraf na pozemky původně patřící církvi. Stát udělal chybu, když v 90. letech vydal i církevní majetek.
Předseda představenstva Rybářství Třeboň Jan Hůda dříve uvedl, že podnik nabyl majetek v dobré víře, proto je ve hře ještě podání dovolání k Nejvyššímu soudu.
„Zatím to řeší naši právníci, víc bych se k tomu nevyjadřoval, je to citlivá záležitost. Počkejme si na konečný výsledek,“ odpověděl Hůda na dotaz, jak bude akciová společnost postupovat dál.
Církev ještě dokázala uplatnit svůj nárok na lesy a cesty u Temelína. Od ministerstva obrany by podle krajského soudu mělo Arcibiskupství pražské získat několik cest, které slouží k vjezdu do lesa nedaleko Temelína. Komunikace zpevněné betonovými panely užívala armáda k přesunům techniky do vojenského prostoru u Litoradlic.
Po dostavbě jaderné elektrárny Temelín se ale oblast dostala do její ochranné zóny a armáda ji opustila. „Cesty využívá veřejnost, my už je nepotřebujeme a potřebovat určitě nebudeme,“ uvedl právní zástupce ministerstva obrany Marek Vlasák.
Nejsou to ale jenom rybníky a pozemky, které si farnosti nárokují zpět. Například řád minoritů z kláštera v Českém Krumlově by si přál vrátit tisíce historických knih a prvotisků od Jihočeské vědecké knihovny.
Náboženská díla ale z depozita nedostanou, alespoň prozatím. Krajský soud rozhodl loni na jaře, že si je knihovna může nechat. Nepomohlo ani dovolání k Nejvyššímu soudu, který předchozí rozsudek jen potvrdil.
Jak zmínil právní zástupce minoritů Tomáš Marek, tím příběh nekončí. „Budeme se odvolávat třeba až k soudnímu dvoru ve Štrasburku,“ prohlásil.
V současnosti podali minoritští mniši ústavní stížnost. „V bývalém klášteře ve Zlaté Koruně máme oddělení historických fondů, kde jsou ta díla uložena. Řád neví, které knihy bychom jim měli vrátit, proto jsme u soudu zvítězili,“ sdělil ředitel knihovny Ivo Kareš.
Krádež v rámci akce K, jejímž prostřednictvím stát zlikvidoval v dubnu 1950 majetek klášterů i s řeholníky, se sice stala, ale ukradené věci nedokázali minorité ani podle prohlášení soudu identifikovat.
