Obce se totiž bojí sankce, kterou by mohly dostat za to, že do blízkosti klidových území pustí těžkou techniku. Správa Národního parku Šumava i ministerstvo životního prostředí ujišťují, že jim žádná pokuta nehrozí.
„Jenže jsem se doslechl o některých případech, kdy by to nemuselo být takhle jednoznačné. A dostat statisícovou pokutu si prostě nemůžeme dovolit. Čekáme, jak se věc vyvine na Modravě, kde se jedná hlavně o cestu na Březník. Až budeme vidět výsledek tam, můžeme stejně postupovat i u nás,“ míní starosta Kvildy Václav Vostradovský.
Běžkařské trasy centrální ŠumavyKvilda - obec udržuje 55 kilometrů tras, roční rozpočet je 350–400 tisíc korun, zhruba čtvrtinu pokrývají příspěvky a dary. Nejnavštěvovanější úseky spojují Kvildu a Horskou Kvildu a Kvildu a Prameny Vltavy. Modrava - obec udržuje 38 kilometrů tratí s ročními náklady do 400 tisíc korun. Nejoblíbenější trasa vede z Modravy na Březník. Borová Lada - obec udržuje přibližně 20 kilometrů běžkařských tras, vyjde ji to ročně asi na 100 tisíc korun. Neoblíbenější trasa míří z obce na Knížecí Pláně. |
V případě Modravy je podle starosty Antonína Schuberta sporná úprava hned několika oblíbených běžkařských tras. Kromě úseku z Modravy na Březník je to také trasa Filipova Huť - Rybárna - Javoří Pila.
„Od 1. června je novela právně účinná. Původní první zóny přešly automaticky do zón přírodních a podle přechodových opatření se staly zároveň zónami s omezeným vstupem. S úpravami se tam počítá jen výjimečně a to z důvodu ochrany majetku, přírody a nebo zdraví a života lidí,“ vysvětluje Schubert.
Až dva miliony pokuta
Starostové Modravy i Kvildy si novelu vykládají ještě striktněji. Podle nich to může znamenat, že trasy vedoucí přírodními zónami není možné pravidelně upravovat ani na ně pouštět turisty.
„K opatrnosti mě vede i případ firmy, která letos opravovala Vltavskou cestu. I přesto, že vyhrála výběrové řízení, měla uzavřenou smlouvu se Správou NP Šumava a vše dokončila podle plánu, dostala od České inspekce životního prostředí pokutu, tuším, že asi sto tisíc korun. Nám by jako obci hrozila pokuta až dva miliony a to si nedovolím riskovat,“ podotýká.
Schubert říká, že si žádný ze starostů nechce brát turisty jako rukojmí. Jde mu ale o to, aby k věci získal závazné stanovisko s jasným a jednoznačným výkladem.
„Dnes jsem o ně požádal státní správu ochrany přírody a zároveň jsem trval na jeho rychlém vyřízení. V případě, že dostaneme souhlas, chceme najet stopy už o víkendu,“ ujišťuje Schubert.
Park i ministerstvo tvrdí, že obce se nemají čeho obávat
Všechny trasy, na které jsou běžkaři zvyklí, si ale mohou užít o víkendu do okolí Borových Lad. „Není úplně jasné, jestli se výklad, který známe od ministerstva, shoduje se zněním zákona. Záleží tedy asi zatím trochu na každém starostovi, jak se k věci postaví. Asi je to i věc osobní statečnosti. Chápu kolegy, že chtějí znát jasné stanovisko. U nás se zatím stopy budou najíždět tak, jak jsme byli zvyklí vždycky, a uvidíme, zda s tím někdo nebude mít problém,“ podotýká borovoladská starostka Jana Hrazánková.
Podle mluvčího Správy Národního parku Šumava Jana Dvořáka ale není s výkladem nových pravidel žádný problém a obce stopy mohou udržovat bez obav. „Novela najíždění stop nijak neomezuje. Strojová údržba stop je de facto údržba turistických tras pro turisty, a tedy činnost povolená za určitých podmínek i v nejcennějších přírodních zónách. Navíc, všechny spolky a obce, které provádějí údržbu bílé stopy na Šumavě, mají vydané platné výjimky pro tuto činnost,“ říká Dvořák.
A to potvrzuje i mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. „Údržba tras pro běžecké lyžování vyznačených v terénu je výslovně uvedena v zákoně jako činnost realizovatelná i v zóně přírodní. Jejich nabídka totiž významně usměrňuje volný pohyb návštěvníků v terénu, kteří tak například méně ruší chráněné druhy,“ uvádí mluvčí.
