Roboti ještě nejsou ani vybalení z ochranné fólie, ale už jsou pevně usazení na svém místě. Už zanedlouho k nim budou přicházet krávy ze zemědělského družstva ve Chvalovicích na Prachaticku.
Společnost Agro Partner ze Soběslavi tam připravuje automatizovaný systém, který bude krávy dojit bez pomoci zaměstnanců podniku.
Namísto čtyř pracovníků tak budou na několik směn stačit pouze dva, kteří se zvládnou postarat o všech 240 dojnic. Systém zná každý kus chovu a dokáže si načíst všechny informace z čipu, který má kráva u sebe. Nejprve si robotické rameno zaměří její struky, kartáčkem je jemně očistí a pak nasadí nástavce k samotnému dojení. Celý proces trvá u každé krávy jen pár minut.
Zkušenosti s navrhováním a budováním plně automatizovaných systémů sbírají pracovníci firmy už od roku 2001. O dva roky později se jim podařilo první takový systém připravit v Pacově na Vysočině a časem se jihočeská firma stala jedničkou v budování automatizovaných systémů v Česku i na Slovensku.
„Tenkrát tam vyrážel i můj otec, který firmu krátce po revoluci spoluzakládal. Pamatuji si, že byly třeskuté mrazy a nestíhalo se systém zprovoznit. Hned třetí zakázku jsme instalovali až ve Šitbořicích u Brna,“ vzpomíná na začátky podnikání výkonný ředitel společnosti Agro Partner Tomáš Hrůša a dodává, že není problém ani okamžitě kontrolovat kvalitu nadojeného mléka.
Navrhnout fungující automatizační projekt na farmě a následně ho přímo na místě zprovoznit může trvat od několika týdnů až řádově po roky. Záleží hlavně na rozsahu přestavby.
„U jednoduchých prací to jde celkem rychle, ale u větších farem to může být i sedm let. Hodně farmářů totiž využívá dotací a jejich přidělení trvá někdy opravdu dlouho. Jsou s tím spojená i stavební a jiná povolení. Co si budeme povídat, v Česku se tyto věci někdy neúměrně táhnou,“ říká Hrůša.
Firma zaměstnává 65 lidí
Ve srovnání se západní Evropou byl zájem českých zemědělců o roboty v chovu dlouho poměrně slabý. Mohl za to hlavně konzervativní přístup farmářů a strach z kroku do neznáma. Poslední roky se ale trend obrací, čehož si všímají i v Agro Partneru, kde momentálně pracuje 65 zaměstnanců.
„U nás se tomu farmáři dost dlouho vyhýbali a teď zjišťují, že jim podobné systémy i přes počáteční investici přinesou úspory a další pozitiva. Největší přínos vidím u velkých farem, ale musí umět systém správně používat,“ dodává Hrůša, podle něhož jsou v Česku oblíbené hlavně automatické přihrnovače krmiva nebo napájení telat ve skupinách.
Velkým tématem v moderních chovech je také životní pohoda zvířat spojená s minimem stresu, který jinak běžně v tradičních komerčních chovech zažívají. Takzvaný welfare se v posledních letech bedlivě sleduje a je klíčovou otázkou i v soběslavské firmě.
„Krávy se s našimi systémy mohou chovat svobodně a nikdo je nenutí v konkrétní čas k dojení. Prostě si samy přijdou k robotovi a ten je odbaví. To vše se odráží na zdraví zvířat a délce jejich života,“ vysvětluje Hrůša.
Citlivý přístup se tak podle něho odráží na hladším průběhu porodů telat, a i když se jedná o člověkem vytvořený systém, je to krok k přirozenějšímu životu zvířat. To by měl být i případ chvalovického chovu, kde přibude dvojice robotů na dojení krav.
Servisní linka pracuje nonstop
Aby ale technologie plnily stoprocentně svou úlohu, nesmí nastat situace, aby roboti přestali na delší dobu pracovat. I kvůli tomu Agro Partner zřídil nonstop servisní linku. Pracovníci firmy jsou tak neustále připravení vyjet tam, kde je právě potřeba.
„V případě poruchy nelze opravu odkládat, protože se zde pracuje s živými tvory. Musíme mít tím pádem i sklad s veškerými náhradními díly,“ připomíná Hrůša, podle něhož se na chodu firmy i servisu nijak nepodepsala ani pandemie koronaviru.
„Zajišťujeme servis pro prvovýrobu, takže nás většina omezení nijak netrápila. Jen zpočátku jsme měli menší komplikace, než se vůbec vyjasnilo, co kdo může a nesmí. Nemohli jsme ani odkládat servis strojů, to by byla pro dotčené farmy pohroma,“ doplňuje Hrůša.
Velkou měrou se v oblasti automatizace v zemědělství odráží také útlum stavební činnosti, kdy museli agenturní pracovníci odjíždět v době pandemie domů.
„Nebylo kam instalovat systémy. Nyní se pro změnu potýkáme se zdražujícím se materiálem. Musíme totiž držet nasmlouvané ceny a ani nevíme, jak se celá situace bude dále vyvíjet,“ svěřuje se Hrůša s drobnými obavami.
Ani tak si ale nemyslí, že by mělo u zapojení robotů do chovů dojít k větším výkyvům. Podle něho je jen otázkou času, kdy se práce na farmách a v zemědělských družstvech stane plně automatizovaná.
„Už dnes vidíme, že svobodný pohyb krav není vůbec žádnou překážkou ve fungování systému. Pokud se bavíme o Evropě, tak si myslím, že do dvaceti let dosáhneme plné automatizace. Uvidíme, jak hladce to půjde u nás v Česku,“ říká Hrůša.
