Koncem roku 2013 žila rodina v chladu, protože domek nešel dostatečně vytopit. Otopný systém na tuhá paliva vyžadoval přikládání i pětkrát za noc. Největší problémy ale přišly na jaře. Začal tát sníh a původně suchý sklep se proměnil ve vlhkou kobku. U podlahy bylo 25 centimetrů vody. Z velké zahrady byl mokřad, po kterém se nedalo chodit ani v holinkách.
Manželé umístili do sklepa čerpadla a vodu odčerpávali oknem ven. Teď už jim bylo jasné, k čemu jsou u podlahy drážky a malé otvory podél stěn. Mají svádět vodu, se kterou domek často zápasí. Sníh zmizel, ale voda nikoliv. Čerpadla jela bez zastavení několik týdnů. Voda se trošku stáhla a třeba v létě byla „jen“ 20 centimetrů pod povrchem trávníku.
Obcí protéká potok, který byl v minulosti zdrojem pravidelných záplav. Ty se údajně částečně eliminovaly vytvořením povodňových valů podél potoka. Celá obec je ale v nivě potoka a do jejího centra jsou svedeny strouhy z místních polí. Přísun vody po dlouhých a vydatných deštích je tak zaručen vždy na několik týdnů.
V obci jsou všude vybudované odvodňovací příkopy a strouhy, ale nejsou dostatečně udržované. Mnoho z nich je napůl zasypaných štěrkem a zarostlých. „Zjistili jsme, že místní jsou na tyto vytopení zvyklí a neřeší to,“ říká rozezlený majitel vlhkého domu, který chtěl sklepy trvale využívat.
Hlavní strouha vede v hluboké rýze podél cesty a tvoří překážku mezi domem nešťastné rodiny a silnicí. V minulosti sloužila i jako odtoková strouha pro splašky. „Ta pak zvyšuje hladinu spodní vody, vytváří ze zahrad měkká bahniště a ze starých nezaizolovaných sklepů jímky na vodu. Navíc se tato voda stává vodou tlakovou a ohrožuje statiku domu,“ vysvětluje David Sýkora, inspektor společnosti Bytecheck.
Podlaha ve sklepě je tlakem vody popraskaná a místy nadzvednutá. „I podle těchto prasklin se dá poznat, že má suterén problémy. Při vyhodnocování rizik a nejpravděpodobnějších příčin problémů však potřebujeme více příznaků. Ty u inspekcí odhalujeme a spojujeme dohromady,“ doplňuje inspektor Sýkora.
Manželé nyní plánují statisícovou investici, kterou dají ze své kapsy. Bude nutné zaplatit hydrogeologický průzkum a následně melioraci pozemku okolo domu. Dále opravit ochranný val u cesty, zaizolovat podzemní zdi, provést drenáže kolem domu, částečně opravit statiku domu a udělat nové podlahy.
Zdánlivě nevinná strouha v jiné části pozemku.
Odvodňovací kanálky při podlaze sklepa. V kamenné stěně jsou také výtokové otvory. (ilustrační snímek)
Co by měl vědět i laik
Při nákupu nemovitosti je vždy nutné se podívat na pozemek v širším kontextu, než jen kdo je jeho vlastník, jak je definován v katastru a zda nemá právní vady. Je důležité, zda je dům ve svahu, těsně pod ním či nad ním a co to pro něj znamená, zmapovat trhliny na fasádách i vnitřních površích a podle jejich směru a závažnosti stanovit příčinu.
Laickou pomůckou může být i pohled na okolní zeleň nebo sloupy elektrického vedení. Z jejich sklonu je možné poznat, jestli se půda posouvá a jakým směrem. Je dobré prověřit, zda nejsou v okolí strouhy, pozůstatky meliorace polí a hlavně se nebát zazvonit na sousedy a prověřit, zda nezažívají pohromy.
Dobré je zjistit, jestli někdo ze sousedů nepřistavěl dům a nezměnil tak hydrogeologické poměry nebo jejich nechtěnou změnu nechystá. A to vše se samozřejmě musí prověřit před podpisem kupní smlouvy, složením zálohy nebo dokonce drahých úprav interiéru před první zimou.
