„Před koupí bytu jsem si nastudoval řadu zásad, jak nenaletět podvodníkům. Vše probíhalo hladce. Koncem srpna 2013 jsem se nastěhoval, pak přišla zima a začaly problémy,“ popisuje začátky Marek.
Ochladilo se a začala se rosit okna. Voda stékala po sádrokartonech na plovoucí podlahu, spoje mezi deskami se začaly olupovat a podlahové lišty kroutit.
V místnostech byly sice správně umístěné radiátory, ale nedokázaly místnosti vytopit. Topení jelo naplno, ale v pokojích bylo stále chladno. Marek si musel dotápět elektrickými přímotopy. U podlahy bylo velmi chladno, jak od stropu „padal“ studený vzduch a nestačil se ohřát.
Co dokáže vlhkost v bytě |
„Když jsme přišli do místnosti, zjistili jsme, že je u sádrokartonového podhledu vzdutý papír kvůli vlhkosti, která sádrokarton rychle ničí,“ říká David Sýkora, inspektor nemovitostí z firmy Bytecheck.
Vlhkost se objevuje na povrchu proto, že je na něm nízká teplota, která umožňuje srážení vzdušné vlhkosti. V zimě byly z celého bytu pořízeny snímky termovizní kamerou. Nízké teploty jsou pro měření termovizí ideální a prakticky jediné možné a vypovídající. Dají se tak velmi přesně odhalit místa, kde buď chybí tepelná izolace (tzv. tepelné mosty), nebo kde je jiný druh problému ukrytý pod konstrukcemi a nejde ho jinou cestou zjistit.
Ve vlhkém bytě začala řádit plíseň
Měření termovizní kamerou odhalila nedostatečnou a někde i chybějící tepelnou izolaci. Teploty byly na vnitřním líci podhledů o 7 °C nižší, než připouští závazná norma.
Problémem je i špatně pospojovaná parotěsná izolace, která pouští do tepelné izolace vzduch z interiéru. Ten je nasycený vodní párou, po „srážce“ se studeným vzduchem zkondenzuje a izolace kvůli tomu vlhne. U Marka se již začala tvořit plíseň. Černé a nazelenalé tečky, případně větší kruhy se bez ošetření velmi rychle rozšiřují.
Marek se obrátil na prodávajícího s reklamací. Ten ji samozřejmě zamítl. Prý bydlel v bytě rok a ničeho si nevšiml. Marek však trval na svém a opakovaně si s bývalým majitelem po celý rok 2014 dopisoval. Nakonec se do sporu zapojila firma, která půdní byt stavěla.
Prostor pod střešním oknem (termovizní snímek)
Stavební společnost se po předložení snímků z termovize rozhodla, že udělá sondy do střechy. Ovšem pokud se chyba neprokáže, zaplatí všechny náklady za neoprávněnou reklamaci Marek.
V obývacím pokoji se po odkrytí sádrokartonu ukázalo, že u střešního okna opravdu chybí celý pruh tepelné izolace. Ten stavební firma doplnila a považovala celý problém za vyřešený.
Ale v jedné části střechy byla tepelná izolace nedostatečná. Firma však toto tvrzení odmítla s tím, že podle jejích výpočtů je izolace v pořádku a k celé záležitosti se začala stavět vyhýbavě.
U soudu se bohužel podobné případy táhnou velmi dlouho a často jsou výsledky nejisté. Marek se přesto rozhodl vše řešit soudně s tím, že inspektoři nemovitostí budou svědčit. Je jasné, že se protistrana bude snažit všechny nálezy „shodit ze stolu“. Pak bude vše řešit soudní znalec.
Marek bude i v roce 2015 topit přídavnými elektrickými konvektory a platit vyšší poplatky za elektřinu. O výsledku tažení Markových inspektorů a právníků budeme informovat v jednom z dalších dílů seriálu Reality pod lupou.
Inspektor nemovitostí provádí měření termovizní kamerou, díky které odhalí problémy s tepelnou izolací stěn, stropů, podlah a střech bytů a rodinných domů.
Nemovitost si nechte prověřit i zpětně
U každé vady, která se u nemovitosti objeví, je podle nového občanského zákoníku povinností nového vlastníka prokázat, že vada byla přítomna v konstrukci už v době prodeje.
Odpovědnost za takto skrytou vadu by v případě prokázání nesl prodávající po dobu pěti let od předání nemovitosti kupujícímu. Prokázání však není jednoduché.
Podobné vady, jaké termovizní kamera objevila v bytě u Marka, se však nedají odhalit v letních měsících. Odborníci doporučují nechat si nemovitost prověřit i po koupi během prvních chladných měsíců.
