S malou nadsázkou lze říci, že místo domu vyčmuchal manželům Balgovým jejich pes. „Hledali jsme před pár lety bydlení kolem Brna a do Kurdějova se zajeli podívat na jeden developerský projekt.
U kostela se ale náš Jack Russell teriér odpoutal a vběhl sem do staré zástavby, kde se nám otevřelo krásné místo se zbořeništěm. Otočili jsme se, uviděli barokní kostel a bylo jasné: to je ono! Navíc jsou kolem vesnice pole, louky, svažité vinice a za pozemkem jeskyně,“ připomíná majitel Zdeněk Balga.
Pátrali, komu pozemek patří, našli ho v realitní kanceláři a v roce 2013 parcelu koupili. Byla zčásti svažitá, zarostlá náletovými dřevinami. V zimě ji vyčistili a postupně zjistili, co z ní chtějí vytěžit.
Svah částečně odkopali a podepřeli opěrnou zdí z armatur a betonu, kterou využili také jako základ hospodářské místnosti a budoucího vinného sklípku. Nad ní se tyčí (za malou zahradní loučkou) horní část pozemku olemovaná šeříky. Je z jílospraše a ukrývá zaslepenou jeskyni.
Dva roky života
Manželé měli původně projekt na dřevostavbu, ale dispozičně jim návrh nevyhovoval, navíc nerespektoval stanovený rozpočet, který zadávali. Nakonec zvolili mokrý způsob výstavby na základovou desku, a protože má majitel, pohybující se pracovně i ve stavebnictví, rád výzvy, rozhodli se pro fasádu ze šablon z hliníkového plechu.
„Pár takových domů bez okapů, kde krytina střechy přechází v krytinu fasády, jsme viděli v Rakousku a v Itálii. Na systém se specializuje rakouská firma, ale je velmi drahý. Šablony nám vyrobil kamarád ze Slovenska (Alprofi) a jejich instalaci jsme vymýšleli za pochodu,“ vysvětluje Zdeněk Balga.
Jinak ovšem měli na architekty, projektanty i řemeslníky smůlu. Jednání byla úmorná, všem včetně designérů opakovali, že chtějí budovat domov, ne stavět dům.
„Stali jsme se nakonec mistry v kašírování nedokonalostí českých řemeslníků. Snad největší problém byl s výběrem a instalací střešních oken, vystřídali jsme při tom hned několik firem. Strávil jsem tu dva roky života, lidi bylo nutné permanentně hlídat. Snad jediná firma, která odvedla perfektní práci, nám dělala sádrové omítky, byla z Polska,“ shrnuje Zdeněk Balga.
Inspirace historií
Protože je majitel, který vyrostl na Podluží u Břeclavi, vychován na odkazech k tradicím, vypořádal se s nimi přímo ve svém domě, a jak říká, pokračuje tím vlastně i v rodové tradici. Kromě toho, že hmota stavby vychází z podoby stodoly, tvar hliníkových šablon pláště připomíná někdejší šindele.
„Střešní dílce na kostele mají podobný tvar, podřídili jsme se tak dominantě obce,“ vysvětluje Zdeněk Balga. Též vstup do domu pojali s odkazem k žudru neboli klenutému zdobenému přístavku ke vchodům selských stavení.
Lemování vchodových dveří ale pojali současně, z moderních materiálů v černo-bílém provedení a podsvícené LED diodami. Skulptura před domem, kterou vytvořil Zdeněk z vinných hlav a kamene, komunikuje zase s vinicemi naproti.
Čistě a jednoduše
Manželé se v rámci plánování sešli i s interiérovými designéry, jejich návrhy je ale neuspokojily, a tak si nakonec výslednou podobu vymysleli sami. „Chtěli jsme moderní vzhled podle nordického designu, který vystihuje čistota a jednoduchost. A co nejméně údržbové řešení, kdy jsou věci schované za dvířky skříněk, abych rychle uklidila,“ vysvětluje Petra Balga.
S tím vším souzní nejen některé tradiční prvky (oba stoly z místního dřeva lužního dubu), ale také dispoziční řešení přízemí. „Kdysi byla centrem domu kuchyně, a tak je to i u nás. Propojená s jídelnou je ale plošně větší než volně navazující obývák, což považujeme za důležité,“ připomíná Zdeněk Balga.
Zároveň majitelé dodrželi v každé místnosti vždy na nějakém prvku tvar dílce venkovní fasády (například na obkladačkách kuchyňských zad od RAKO). Pracovna v přízemí zařízená nábytkem Vitra leží oddělená od ruchu domu, stejně jako ložnice a dětské pokoje, které jsou v patře, vytvářejí klidovou zónu.
Dubové podlahy doplňuje dlažba, kterou si manželé přivezli z Polska, z francouzského řetězce Castorama. „Ohromil nás obrovský výběr a atraktivní cenová dostupnost,“ dodává manželský pár. Rodina tu bydlí teprve rok, a tak je logické, že ji čekají ještě dodělávky, především v okolí domu. Ty snad budou už jen radostné.
„Nenašli jsme u nás architekta, který by se zabýval tím, jak původní architekturu pojmout moderně, a jak ji skloubit s tématem tradic a původních věcí. Hledali jsme stodolu k rekonstrukci, ale protože jsme dům stavěli nakonec nově, hlavní hmota stavby je její velikostí a tvarem aspoň inspirovaná. Snažili jsme se, aby byl náš dům moderní, a přitom odkazoval k regionu i tradičním prvkům architektury,“ říkají majitelé.
Vizitka domuStavělo se z tepelně izolačních tvárnic Ytong lambda 45, které jsou dobře opracovatelné, hrubá stavba trvala 10 dnů. Dům je opláštěný hliníkovými šablonami, které se spojují zámky. Základem je provětrávaná fasáda: na ostění přišly střešní latě, pak fólie, zase latě, dále záklop z celodřevěných prken jako podklad pro šablony instalované zespodu. Okna zvolili Inoutic Eforte (kromě střešních), antracitová RAL 7016 plastová. Vypadají jako hliníková, jsou zvukotěsná. Vytápění je podlahové, kotel Ferolli. V domě je použitá ekologická technologie ventilačních turbín Fairar Edmonds (alternativa k rekuperacím a klimatizacím), které zabezpečují velkoobjemovou výměnu přirozeného vzduchu dle ČSN 15 665. Odvádějí pachy z vaření, stavebních hmot, nábytku a také vlhkost. Snižují teplotu uvnitř až o 7 °C. Zvyšuje se tak zdravotní nezávadnost budov a komfort bydlení. V patře domu ve stropech jsou instalované kruhové ventily, které se v teplých měsících otevřou. Propojené jsou s turbínami na střeše, které se točí a nasávají vzduch z domu díky poryvům větru, komínovému efektu i rozdílům tlaku a rozdílům teplot u podlahy a hřebene střechy. V zimě se zavřou a mikroventilací se odvětrává jen půdní prostor, což svědčí izolačním materiálům. Cena 29 999 Kč/dům o ploše 200 m2. Provoz je zdarma. |
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.
Vážení čtenáři, omlouváme se, ale na výslovné přání majitelů stavby byla uzavřena diskuse pod článkem. Děkujeme za pochopení.