Rostliny na záhonech před domem se časem rozrostou.

Rostliny na záhonech před domem se časem rozrostou. | foto: Archiv soutěže Interiér roku

Rekonstrukce sto let starého domu přišla i s vybavením na milion a čtvrt

  • 33
Porovnávat rekonstrukci, k níž má architekt neomezený rozpočet i v řádu desítek milionů korun, a proměnu starého domku, kde se počítá každá stokoruna, prostě nelze. I s omezeným limitem lze však pořídit příjemné bydlení.

A tak vznikla v soutěži Interiér roku nová kategorie: Nízkonákladové bydlení. Tam patří i domek rodačky ze Šaĺy. Postavili jej v roce 1928, v době, kdy byla Šaĺa větší vesnicí, v době rozmachu první republiky. Řeka Váh tekla ve starém korytě a v okolí byly zahrady a sady, pěšky se dalo dojít až k řece. Jediný zachovaný dům z té doby zůstal na místě.

Jednoduché regály nahrazují knihovnu.

„Není proto náhoda, že majitelka domku je stará rodačka ze Šaĺy. Dům si dobře pamatuji, měl okno do ulice, které bylo hned nad chodníkem. Domek stojí ještě na původním terénu, takže jak rostlo město, zvedal se i chodník nalepený přímo na fasádu. Majitelka mě oslovila, protože se jí líbil jiný prostor, který jsem navrhoval (nebo proto, že byla spolužačkou mojí mámy?). Tak či tak, přešly čtyři roky a dům se podařilo dokončit,“ popisuje architekt Zoran Samoľ z atelieru ORA-architekti, který se do rekonstrukce s omezeným rozpočtem pustil.

Projekt přihlásil do soutěže Interiér roku 2021 v kategorii Nízkonákladové bydlení, která měla v posledním, sedmém ročníku premiéru. A zvítězil s ním.

Radostná práce

„Musím říct, že to byl jeden z nejlepších investorů, se kterým jsem pracoval. Vše, co se třeba jen částečně podařilo během rekonstrukce dokončit, se vždy střetlo s opravdovou radostí a nadšením,“ vysvětluje architekt Samoĺ.

Rekonstrukce postupovala podle toho, jak se našetřily peníze na další etapu. Majitelka je pracující důchodkyně a měla na začátku skromný rozpočet, který nedovoloval udělat všechno najednou. „Hodně detailů jsme udělali sami s pomocí přátel během víkendů (děkujeme za pomoc, Peter B.!),“ prozrazuje architekt. Celá rekonstrukce včetně vybavení interiéru se tak vešla přibližně do částky 1 250 000 korun.

Pohled na dům ze zahrady

Malý dělnický domek postavený z nepálených plných cihel s jediným větším pokojem s oknem do ulice měl kuchyň, koupelnu a komoru. Za domem stála kůlna, což byl základ pro rekonstrukci.

K domu přibyla úzká betonová terasa krytá přesahem střechy, který podpírají smrkové hranoly na podstavcích. „Když se zpětně podívám na studii, tak téměř všechno se zrealizovalo tak, jak to bylo navržené, upravovaly se jen barvy a měnily některé zařizovací předměty,“ vypočítává Zoran Samoĺ.

Některé detaily se dodělávaly na místě podle zjištěného stavu. V návrhu dominuje jednoduchost: dispozice je vytvořená pro jednoho člověka, podlahy i nábytek snesou zátěž i prach.

„Jestli se smrkové dřevo trochu zkroutí, nevadí, mysleli jsme na to a udělali například větší mezery mezi panely šatníku, které zároveň slouží jako dveře. Co bylo funkční, to se zachovalo,“ dodává architekt, který v interiéru použil i lustr po své babičce. Hodil se sem.

Jednoduchá kuchyňská linka má troubu a mikrovlnku ve výšce, aby se k nim nemusela majitelka ohýbat.

O projektu

Celková užitková plocha: 65,7 m²

Rok realizace: 2017–2021

Autor: Ing. arch. Zoran Samoľ. Atelier ORA architekti

Spolupráce: Ing. arch. Martina Barborjaková

Výroba nábytku: Dielňa HAUS

Návrh záhrady: Bc. Martin Malachovský