Pozemek panu Františkovi tehdy určil národní výbor. S bratrem nakoupili materiál a za pár měsíců domek stál. Byli rádi, že mají kde bydlet, a tehdy neřešili, komu patří půda pod domem, byla tak nějak všech.
"Je možné, že nás teď vystěhují? I když jsme si dům postavili vlastníma rukama?" obává se pan František nad zprávou, že podle nového občanského zákoníku se mají sjednotit vlastníci pozemku a stavby na něm stojící. Usoudil totiž, že "někdo bude muset jít z kola ven", tj. jeden z vlastníků bude muset ustoupit druhému.
Navzdory rozšířené obavě však nový občanský zákoník nic takového nepředpokládá. Je pravda, že do budoucna by měla být stavba součástí pozemku, na kterém stojí, ale občanský zákoník tohoto stavu nemůže docílit ze dne na den.
Co se změní |
Tam, kde jsou osoby vlastníků odlišné, dojde ke sjednocení stavby a pozemku postupně zavedením zákonného předkupního práva.
"Vlastnictví stavby nepřejde na majitele pozemku automaticky. Až bude chtít jeden z vlastníků svoji věc prodat, musí ji přednostně nabídnout druhému vlastníkovi. Až když ten nabídku využije, dojde ke sjednocení stavby a pozemku ve vlastnictví jedné osoby," vysvětluje expert Petr Tégl z Právnické fakulty UP v Olomouci.
"To znamená, že nemůže dojít k tomu, že by jeden vlastník měl v lednu ustoupit druhému, a jeden z nich by tak přišel o svůj majetek, to by bylo vyvlastnění," dodává Tégl.
Katastr bude informovat o změně
Pan František má navíc obavu, že se na něj řítí další hrozba v podobě nového fungování katastrálního úřadu. Má totiž platit, že směrodatné bude, který vlastník je zapsaný v katastru nemovitostí. Pokud by se tedy například podvodníkům podařilo přepsat zápis v katastru, o svoji nemovitost by přišel?
Rok po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, tj. od 1. ledna 2015, má skutečně ohledně zápisů v katastru platit princip "co je psáno, to je dáno". To znamená, že se začne chránit dobrá víra toho, kdo byt či dům kupuje, pokud vychází z údajů v katastru.
Do té doby by pan František mohl mít opačný problém. Kdyby dnes koupil třeba větší dům, dal za něj všechny úspory a ještě si na něj půjčil v celé rodině, nestal by se jeho vlastníkem, pokud jím nebyl ani prodávající zapsaný v katastru. A pokud by byl prodávající podvodník nebo kupní cenu hned utratil, nedostal by pan František žádné peníze.
Posílena bude i ochrana vlastníků zapsaných v katastru, a to tím, že před každou změnou zápisu budou informováni. Chráněn bude i ten, kdo tvrdí, že je skutečný vlastník a že zápis v katastru neodpovídá skutečnosti.
V takovém případě připíše katastrální úřad k nemovitosti na návrh toho, kdo se domáhá ochrany, tzv. poznámku spornosti. Ta má varovat budoucí nabyvatele až do doby, než o sporném vlastnictví rozhodne soud (viz článek o změnách na katastru nemovitostí).
Stínící větve sousedova stromu můžete ořezat a plody sníst
Další novinkou jsou povinnosti vlastníků nemovitostí: plody spadané na cizí pozemek může nově sesbírat soused, stejně jako se může zbavit kořenů a větví, které na jeho pozemek zasahují.
Vlastník bude moci vstoupit na pozemek souseda pro svoji věc nebo na něm stíhat své zvíře, např. kočku, psa, slepice nebo roj včel. Odpovídá přitom za škodu, kterou by věcí či zvířetem způsobil (viz článek novinky v sousedských sporech).
