Kde se vlastně vzal nápad postavit dům v hliněném valu? Celá navážka je na jedné zahradě. Její majitel, který si však přeje z osobních důvodů zůstat v anonymitě, se rozhodl toho využít a postavit si tam výměnek.
Že se stavby v hliněných valech dají postavit, věděl z literatury. Nakonec se domluvil s architekty Arnoštem Navrátilem a Petrem Pávem na větším domu, který má jednu velkou halu s kuchyní, tři ložnice a garáž.
Dům je čtyři roky po kolaudaci. Z hlavní obytné místnosti vedou dvoje prosklené dveře na terasu a z druhé strany na zahradu. Součástí domu jsou ještě dvě koupelny, prádelna a šatna. Stavba je celá bezbariérová, rovnou z garáže se dá vejít do obytného prostoru, kde nejsou žádné překážky.
Jak taková stavba vzniká?
Hliněný val se nejprve musel odhrabat a zemina se přesunula na druhou stranu zahrady. Poté se začalo se stavbou železobetonové konstrukce, na které je monolitický beton ve vrstvě 25 až 30 centimetrů.
"Je to v podstatě takový odlitek. Jeho výhodou je to, že se dá dobře tvarovat," vysvětluje architekt Arnošt Navrátil. Střecha domu ve valu je totiž klenutá. Pro stavbu takovýchto netradičních staveb se beton hodí lépe než cihly, neboť na zdivo působí velké tlaky okolní zeminy a beton je v tomto směru odolnější, neboť se dá vyztužit armaturami.
Zevnitř domu je všude beton, který je pouze natřený. Zvenku je pak monolit tepelně i vodotěsně izolovaný. "Dům je normálně zateplený tak, aby klidně mohl stát na volném prostranství. Ale hlína, která je kolem domu ve vrstvě třiceti až sto padesáti centimetrů, tyto vlastnosti ještě zlepšuje," vysvětluje architekt.
Zahrada na střeše
Celý dům schovaný v hlíně zdobí porosty. Na domě i kolem něj bylo vysázeno celkem 1200 sazenic dřevin a rostlin tak, aby byla zahrada zelená po celý rok. Dříve se o ni majitel staral, ale teď roste v podstatě sama a vypadá stále dobře.
Stavba má tvar rohlíku, protože musel být zachován protihlukový val. "Se stavebním povolením potíže nebyly. Jen jsme museli zachovat ráz zasypaného terénu, což jsme dodrželi s výjimkou jediného prvku, jímž je terasa směrem do ulice," říká architekt Navrátil.
Kolik to všechno stálo?
Na zaplacení stavby domu, který má zastavěnou plochu 208 metrů čtverečních, potřeboval majitel kolem tří milionů korun. Celý dům v hrubé podobě nestál ani milion. Ale pak to přišlo - izolace, které byly nejdražší, podlahy, okna, dveře...
"Je fakt, že všechno se dělalo na míru, což se poměrně prodražilo," říká muž, který dům zatím sám neobývá, i když ho původně stavěl pro vlastní potřebu. Rozhodl se ho po nějakou dobu pronajímat. Nezastírá, že mu pronájem pomohl zaplatit téměř všechny dluhy.
 Navezená zemina má chránit obyvatele bytovek od hluku ze silnice. Majitel pozemku však dostal nápad, že si v tomto valu vybuduje dům. |
 Hlavní obytná místnost s klenutým stropem je prostorná a světlá. Vedou z ní prosklené dveře na terasu do ulice a na druhou stranu do zahrady. |
 Zdi uvnitř domu nemají omítku. Je to jen natřený beton. Důvod je ten, že majitel chtěl zachovat ráz betonové stavby. |
 Autoři projektu, architekti Arnošt Navrátil a Petr Páv, použili místo klasických hranatých oken kulatá |
 Dům má tvar rohlíku. Z garáže se jde přímo do bytu, který má tři ložnice a jednu hlavní místnost s kuchyní. |
