Po spojení dvou bytů vznikl jeden. Je plný nečekaných překvapení

  • 16
Spojení dvou bytů do jednoho bylo vlastně návratem k někdejší situaci, i když s novou dispozicí a současným pohodlím. A zajímavosti tu čekají na každém kroku, od překvapivého prostoru až po „tajné dveře“.

I přes zaprášenou fasádu je znát někdejší honosnost bytového domu kousek od Trenčínského hradu. Velkou část čtvrti výstavních secesních vil sice za socialismu zbourali a ulice se stala rušnější, ale stále je to kousek do parku a za domem zůstala zahrádka končící pod lesem na strmě se zvedajícím svahu.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Home.

Manželům se dvěma dcerami se zde bydlelo příjemně. A když se jim naskytla možnost koupit sousední byt, neváhali ani na chvíli. Spojením dvou bytů se celé rodině zásadně rozšířil životní prostor a každá ze slečen má vlastní pokoj. A navíc, na cestě už byla třetí malá princezna.

I původně byl celý tento prostor jediným honosným bytem, ​​který po válce rozdělili na dva menší. Nyní se měly znovu scelit do jednoho, samozřejmě s dispozicí v duchu dnešních představ o rodinném bydlení. Plocha bytu je nyní 186 m2, dispozice pak 5+1.

Manželé proto oslovili architektku Editu Cimrovou ze studia Sediarossa, jejíž práce se jim líbila, probrali s ní své představy o prostoru, stylu, barevnosti a zbytek už nechali na ní a jejím kolegovi Tomáši Brindzovi. Prvním krokem byla nová dispozice. Do jejího dalšího návrhu interiéru manželé velmi nezasahovali, změnili jen pár maličkostí.

Tajné dveře a překvapivá výška

Navzdory komplikovanému půdorysu se architektům podařilo vytvořit moderní čistý prostor se zajímavými průhledy. Byt prakticky rozdělili na dvě zóny: v původním bytě manželů je dnes noční část, v sousedním denní. Staronové propojení přitom vzniklo logicky v místě někdejších dveří.

Centrem rodinného života se stala velká kuchyně spojená s jídelnou, která těsně sousedí s obývákem. Jelikož je mezi nimi komín a nosná zeď, které se nedaly odstranit, nebylo možné tyto dvě místnosti spojit do jedné tak, jak si manželé představovali.

Prostor mezi kuchyní a obývacím pokojem využili jako komoru ukrytou za „tajnými dveřmi“, vedle ní je otevřený průchod mezi dvěma denními místnostmi. Aby zde dveře do komory nepůsobily rušivě, mají identický vzhled jako dvířka na kuchyňské lince. Pro každého to však nemusejí být obyčejné dveře. Přece jen ukrývají tajemství, vstup do nečekaného prostoru.

Průhled skrz celou denní část bytu až do noční zóny opticky propojil rozlehlý prostor. Původní nosné zdi totiž nedovolily otevřít jej tak, jak by si majitelé přáli.

Další překvapení v podobě „tajných dveří“ se ukrývá o kousek dál, v linii vestavěných skříní, které lemují stěnu kuchyně až po průchod do noční zóny. Vedou do pokoje pro hosty, který vznikl v místě původního vstupu do bytu z pavlače.

A překvapení čekala majitele už od začátku rekonstrukce: například při odstraňování stropního podhledu ukázalo, že jsou nad ním další prostory, tentokrát vertikálně. Po dohodě s architekty se majitelé rozhodli, že všechny zbytečné vrstvy odstraní, celý byt tím získal elegantní výšku 3,2 m. V té době to už znamenalo provést úpravy v projektu, rozhodně to však bylo ku prospěchu věci.

Rekonstrukce trvala šest měsíců. Většinu příček vybourali, ostatní zdi očistili až na cihlu. Měnily se rozvody, okna, podlahy… Přestože kvůli miminku, které již bylo na cestě, nasadili všichni zainteresovaní vysoké tempo, práce se oproti původnímu plánu zdržely asi o tři měsíce. Vzhledem k rozsahu úprav to však stále byla expresní rychlost.

Zvláštní oblouk spojoval kdysi tuto místnost se zasklenou zimní zahradou. Dnes je tento prostor přičleněn k ložnici rodičů a každý z dvojice manželů zde má svůj pracovní koutek.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Home.