Rekonstrukce kuchyně 2018

Rekonstrukce kuchyně 2018 | foto: koláž iDNES.cz

Vila neuvěřitelně prokoukla. Architektky jí vrátily noblesu a eleganci

  • 71
Mladý muž zdědil rodinnou vilu v Čelákovicích, kterou se rozhodl zrekonstruovat. Obrátil se na ateliér TEK TEK Terezy Koucké, která spolu s dalšími kolegyněmi vrátila domu eleganci a šmrnc první republiky.

Majitel si přál současnou dispozici zachovat. Kuchyně musela být striktně oddělena od obývacího pokoje. Ložnice a obývací pokoj v přízemí měly zůstat dál propojené. Bourací práce tedy architektky omezily na minimum.

Původní vzhled jednotlivých pokojů v sobě kombinoval konstrukce a vybavení z doby vzniku domu (30. léta 20. století) a ze 70. - 80. let, kdy proběhly poslední úpravy. 

„Nadčasově a útulně působily původní interiérové dveře a okna včetně kování, jmenovitě jejich ušlechtilé profily a kování. Stejně dobře se do charakteru místností propisovaly oblé fabiony mezi stěnami a stropy, zachovaly jsme také teraco. Některé prvky z 30. let však nebyly kvalitní. Nelíbila se nám tmavá, nekompaktní chodba. Vstupy z chodby do jednotlivých místností pro nás postrádaly hierarchii a nějaký vyšší řád. Místnosti působily většinou příliš izolovaně. Nebylo znát, kde se nachází ústřední bod domu. Zařízení kuchyně, koupelny a toalety, které pocházely ze 70. let, působily nedůstojně,“ říká architektka Veronika Veselá.

Vila proto prošla celkovou obnovou. V domě byly repasovány nebo nově provedeny veškeré rozvody elektro, topení, vody a kanalizace. Všechny tyto rozvody byly zastaralé. Nové jsou vypínače, zásuvky, radiátory a zařizovací předměty (toalety, umyvadla, vana, vodovodní baterie). Byla vyměněna všechna okna a repasovány všechny dveře.

Funkce jednotlivých místností se nezměnily, ale získaly nový vzhled a moderní funkce. V patře, v prázdném prostoru pod sedlovou střechou, vznikla zcela nová koupelna.

„Podle našich návrhů byly upraveny všechny místnosti kromě garáže a dvou horních ložnic, které si majitel zařídil sám,“ vysvětluje architektka Veronika Veselá.

Ve většině prostorů bylo třeba vyměnit pouze pochozí části podlah, tzn. provést nové podkladní vrstvy a konečné povrchy. V obývacím pokoji a ložnici v přízemí, kde byly koberce a linoleum zaměněny za dřevěné podlahy, bylo třeba provést celou novou skladbu. Konstrukce podlahy byla vykopána pod úroveň terénu a byly zde osazeny provětrávací tvarovky.

„Bohužel jsme musely vyměnit stará špaletová okna. Novodobé repliky vycházely příliš draze, a tak jsme použily současná dřevěná okna, lakovaná do barvy původních rámů,“ popisuje architektka.

Architekty také vrátily do prostoru materiály a barvy, které odpovídají době vzniku celé stavby a zároveň obstojí i dnes: dubový masiv a odstíny slonové kosti a šedé.

Dubový masiv odkazuje k poctivému truhlářskému řemeslu. Aby nábytek z dubu nepůsobil chalupářsky, ale elegantně, objevuje se především v liniích: v provedení korpusů skříní a polic. Viditelné dubové rámy skříněk, obohacují jinak hladké plochy nábytku o dobový detail.

Plochy jsou buď v odstínu slonové kosti, nebo v šedé. Jde o dvířka a viditelná záda nábytku, nebo o plochy obkladů a dlažeb. Slonová kost je klasický odstín používaný na lakované povrchy v 30. letech, různé odstíny šedé vycházejí z barevné škály teraca na podlaze v chodbě a na schodišti.

Jednoduchý geometrický vzor, kterým je teraco na podlaze ohraničeno, byl inspirací i pro použití geometrické tapety. Ty jsou na dílčích částech atypového nábytku: v kuchyni je vzor tapety vytištěný na skle za pracovní deskou, v obývacím pokoji je tapeta v části knihovny za televizí, v ložnici vymezuje plochu okolo dveří, kterou ohraničují vestavěné skříně, v koupelnách tvoří tapeta záda nebo dvířka skříněk.

Koupelna v přízemí před rekonstrukcí

Koupelnu opticky zvětšuje zrcadlo osazené od podlahy po horní hranu obkladu a nábytku.

V každé místnosti byla vytipována jedna dominantní stěna, jejíž plochu zcela vyplnil na míru vyrobený nábytek. Ostatní části prostoru pak doplnily volně stojící prvky interiéru ve stejném provedení nebo případně vybrané z původního vybavení (starý příborník v kuchyni, dřevěný trezor v ložnici, klasický věšák v předsíni). Aby byl rukopis nového vestavěného nábytku čitelnější, opakuje se na jeho površích motiv světlé geometrické tapety.

Všechna svítidla jsou bílá nebo z opálového skla, aby nechala vyniknout nábytku. V případě koupelen jsou světla pojednána jako součásti zrcadel.

„Z hlediska designu si nejvíc považujeme prosklených ploch, které jsme navrhly směrem do chodby v přízemí. Podařilo se nám tak chodbu prosvětlit a vnést do prostoru určitou hierarchii,“ říká architekta.  

Kuchyně je nyní z chodby viditelná přes skleněné dveře. Tím je určeno, v jaké části domu jsou umístěny společné prostory. Přes kuchyni se do chodby propisuje i prvek zahrady viditelný oknem, které je osazeno naproti proskleným dveřím.

„Prosklení dimenzované na celou šířku a výšku stěny jsme navrhly i mezi chodbou a koupelnou. Příčka je provedena z mléčného skla, takže v noci zářící koupelna prosvětluje chodbu jako velký lampión, aniž by prostor uvnitř ztrácel svoje soukromí,“ uzavírá Veronika Veselá.

Technické parametry:

Přízemí

  • Předsíň a chodba: 17 m²
  • Kuchyně: 17,5 m²
  • Obývací pokoj: 18 m²
  • Ložnice: 20 m²
  • Spíž: 3 m²
  • WC: 1,5 m²

Patro

  • Chodba: 7 m²
  • Koupelna: 10,5 m²
  • dvě ložnice (nebyly předmětem návrhu): 17,5 m² a 20 m²

TEK TEK

TEK TEK architekti

Architektonický ateliér TEK TEK založila roku 2008 Tereza Koucká, jako volné pokračování své samostatné architektonické praxe. Tým tvoří čtyři architektky: Tereza Koucká, Ludmila Foblová, Veronika Veselá a Kateřina Daňková. V ateliéru vznikají projekty, jejichž sílu neurčuje ego jednotlivce, ale naopak vícestranné porozumění, a to jak ve smyslu spolupráce mezi sebou, tak ve spojení s klientem a jeho sny, charakterem místa a s ním propojeným geniem loci.