Chata dostala velká francouzská okna, tekoucí vodu i parní lázeň

  • 15
Někdy se může zdát, že si Norové cíleně stavějí chaty na těžko přístupných místech. Třeba Harald s rodinou ji zdědil po otci, který ji vystavěl v blízkosti národního parku Hardagervidda. V létě se k chatě dostanete jen lodí, v zimě na sněžném skútru. Nic z toho designéry neodradilo.

Hardangervidda je náhorní plošina ve středu jižního Norska, většina z ní tvoří národní park se stejným jménem. Jde o největší náhorní plošinu svého druhu v Evropě, celoročně je zde chladné alpské počasí. Přesto sem Harald s rodinou jezdí velmi rád, jde o oblíbenou turistickou oblast, kde se lze věnovat lyžování, lovu či rybaření. A také pít vodu přímo z řeky nebo jezera ve výšce 900 metrů nad mořem, které je 40 km dlouhé.

Velká francouzská okna a černohnědá barva chatu zcela proměnily.

Jenže chata už rodině neposkytuje komfort, který si lidé v současnosti zvykli požadovat. Jejich představa tak byla proměnit klasickou norskou chatu plnou „zlaté“ borovice na moderní bydlení v teplých zemitých tónech, s dostatečně velkou kuchyní i velkými okny. A třeba i s břidlicí v interiéru a vířivkou venku.

Halvor, Ole a Gustav si tentokrát pozvali na pomoc nejen specialisty na vodu, ale také Alexandru, aby proměnila pár kousků staršího nábytku.

Zapomeňte na světlé barvy

Halvor tentokrát „nasadil“ opravdu temné barvy, zvenčí dostala chata nátěr v takzvané farmářské hnědé (neboli téměř černé), černá se prosadila i uvnitř na stěnách, a dokonce i na stropě z borovicových latí. Ten byl předtím světlý, a tak jedna vrstva mořidla jen zdůraznila strukturu dřeva.

Použitím velkých francouzských oken se však do chaty dostává hodně světla, takže převládající černá, hnědá, béžová a zelená s drobnými detaily oranžových polštářů nepůsobí ponuře, ale útulně.

Chata získala hnědočernou barvu, zmizelo i zábradlí kolem terasy.

Došlo i k výrazné změně dispozice, kde byl dříve kuchyňský kout, je ložnice, místo ní je kuchyň a podobně. Linka ve tvaru L je nejen moderní, ale především se u dřezu objevila vodovodní baterie, protože chata získala i tekoucí vodu.

Přizvaní specialisté totiž použili systém, který přivádí vodu z řeky do samostatné nádrže, odkud voda putuje do ohřívače v koupelně. Ta tak společně s kuchyní získala studenou i teplou vodu. Předtím byla voda přiváděna pomocí malé pumpy v řece jen k terase. O tekoucí vodě v interiéru si mohli majitelé jen nechat zdát (je jen škoda, že nebylo řečeno, zda přívod vody do domu funguje i v zimě, případně jak).

Ložnice po proměně

Stěnu u kuchyně obložil Gustav tenkými pláty břidlice. Z nich Ole vyrobil i část konferenčního stolku, který působí, jako kdyby měl desku z masivního břidlicového bloku. Přitom jde jen o pláty nalepené na dřevěné kostře.

Rodiče se dočkali také nového vybavení ložnice, od sisalového koberce na podlaze až po velké pohodlné lůžko plné polštářů. I zde sáhl Halvor po tmavých barvách.

Došlo i na relaxační „centrum“ nedaleko chaty. Gustav postavil „dřevěný chodníček“, která končí nikoli u vířivky, ale u parní lázně. Halvorův tým ji hned vyzkoušel.

Alexandra zrenovovala staré křeslo a komodu ze 60. let. K redesignu ji přivedla vlastní potřeba: veškeré peníze totiž bývalá učitelka tance vydala na pořízení bytu a interiér zařizovala jen starými kusy, které jí někdo daroval. Z nouze se nestala „ctnost“, ale zdroj obživy. Dnes promění ročně přibližně 200 kusů nábytku.

Skandinávský hit

Norské domy snů jsou nejsledovanější místní televizní produkcí. Seriál se stal obrovským hitem nejen v Norsku, kde už proběhla jeho šestá série (tato čtvrtá je z roku 2018). Seriál má v norštině originální název Eventyrlig Oppusssing, což lze přeložit jako dobrodružné zlepšení domova.

Čtvrtou sérii Norských domů snů uvádí Prima Zoom vždy v neděli od 20:00, reprízy jsou každou středu v 15:50.

Ole vyrobil ze dřeva a plátů břidlice stolek, který vypadá, jako kdyby byl z velkého kusu kamene.

Halvor Bakke

* 30. října 1970

Je norskou televizní celebritou a expertem na interiérový design. Svou profesní kariéru však zahájil jako stevard. Pracoval pro různé společnosti, například i jako redaktor v časopise. Založil a provozuje vlastní designérskou firmu a od roku 2004 vystupuje v různých televizních pořadech. Jeden z nich má v překladu opravdu zajímavý název „Norská nejošklivější místnost“.

Halvor vyrostl ve venkovské oblasti na jihu Norska. Pochází z evangelické luteránské komunity, proto se těžko vyrovnával se svou homosexualitou, rodiče však stáli při něm. V letech 2006 až 2016 měl za manžela Ricarda Fagerströma. Nyní žije na malé farmě poblíž usedlosti, kde se narodil, asi 100 kilometrů od Osla.