Jak se staví sen pro matku s dcerou a dvěma psy v malé garsoniéře

  • 72
Když dědeček přepsal na studentku Andreu malou panelákovou garsonku, vyřešil tím bydlení vnučky, ale i své dcery. Konečně mohou bydlet ve vlastním. Jenže v bytě se tak trochu zastavil čas před desítkami let, na rekonstrukci však ženy finance opravdu nemají.

I nová série televizní show Jak se staví sen cílí na rodiny v obtížné životní situaci. V tomto případě přišla Jelena po krátkém manželství o vše: manžel se nestyděl sebrat tříleté Andree i hračky, tříkolku nebo fotografie.

Jen je chtěl potrestat, věci patrně pouze vyhodil. Jeleně sebral i milovaného psa, se kterým získala i řadu ocenění na výstavách. Od té doby svou dceru ani neviděl. Víc ho zajímal alkohol.

Původní garsoniéra

Matka s dcerkou tak bydlely po různých podnájmech, kdysi dokonce i u babičky. Jelena měla tři práce, aby je uživila a Andrea mohla vystudovat.

Bytovou situaci jim pomohla vyřešit nečekaná situace: otec maminky se přestěhoval k babičce, s níž se před lety rozvedl. Babička je totiž nemocná a potřebuje mít někoho stále u sebe. A tak ji dědeček hlídá a stará se.

Do pořadu Jak se staví sen přihlásila rodinu Andrea, chtěla tak mamince poděkovat za péči a obětavost, s níž se o ni starala. Bohužel tvrdá práce si vybrala svou daň: Jelena je po těžké operaci krční páteře a kolene, má jen částečný invalidní důchod a práci se svým zdravotním stavem teď hledá jen těžko.

Andrea si tak už od maturity přivydělává. Právě po maturitě si pořídila svého vlastního psa, fenku belgického ovčáka Bacardi. Po pejskovi celé dětství toužila. Teprve v okamžiku, kdy věděla, že si vydělá brigádami na všechny psí potřeby, si psa pořídila.

A jaksi „omylem“ přibyla ještě jedna fenka, které zemřel majitel a z péče na přechodnou dobu se před rokem stal už stav trvalý.

Proměnu garsonky, kterou uvedla Prima v pondělí 12. února ve 21:30, si vzali na starost Andrea Hylmarová a Marek Povolný. Další díly série pokračují vždy v pondělí ve stejnou dobu.

Garsonka v přízemí

Andrea s maminkou se do bytu po dědečkovi nastěhovaly jen před pár měsíci. Není zde vlastně ani pořádný kuchyňský kout, chybí sporák i trouba, funguje pouze mikrovlnka. Studentka tak často vozí domů jídlo v krabičkách z menzy. Stařičká pračka ve staré umakartové koupelně je nefunkční, takže s prádlem se musí jezdit k babičce.

Do kuchyně v bývalé komoře se podařilo umístit i vestavnou pračku, myčku, lednici a troubu.

Pozitivem garsonky je kumbál,bohužel ještě stále plný dědečkových šroubků, nářadí a spousty nepoužívaných věcí, které zde za desítky let nashromáždil.

Designéři se rozhodli umístit novou kuchyň do kumbálu, naštěstí mohli odpady vést pod stropem ve sklepě, byt je totiž v přízemí. Pod sádrokartonovými podhledy stropu v bytě se táhly zase nutné rozvody, kabeláž a vzduchotechnika. 

Do nevelkého prostoru se designérům podařilo dostat nejen vestavnou chladničku, varnou desku a digestoř, ale také úzkou myčku a vestavnou pračku.

Spaní v pokoji vyřešilo lůžko na pódiu, které lze oddělit od zbývajícího „obývacího pokoje“ posuvnou japonskou stěnou. Klasická pohovka se sem už nevešla, pouze moderní lenoška se speciálním čalouněním určeném právě pro zvířecí mazlíčky.

Radikální proměnou prošla i koupelna. Spojilo se WC a koupelna, kam se tak vešla i vana. Místo obkladů použili designéři stěrku, ta se objevila i na podlaze v celém bytě. Důvod byl jasný: dva psi v bytě.

Úložný prostor vyřešily velké skříně v chodbě, díky čelním zrcadlovým plochám teď působí chodba mnohem větším dojmem. Tomu napomáhají i nové bezfalcové bílé dveře se značkou Sepos a kováním M&T.

Z bývalého kumbálu se stala kuchyň, z pokoje ložnice a obývací pokoj.

A hodnocení designérů? „Čím déle jsme chodili po bytě, tím více začínalo být i jasné, že chceme vyčistit komoru a přesunout do ní kuchyň. Jsme moc rádi za nové zónování bytu, lze oddělit spaní od zbytku bytu, a to není v garsonce jednoduchý úkol. Baví nás i barevné řešení a užití epoxidových stěrek na podlaze i na stěnách koupelny,“ popisují svůj návrh Andrea Hylmarová a Marek Povolný.

Barevně se byt nese v bílých a šedých tónech s černými doplňky. „Důležité pro pocit z většího prostoru bylo použití bezesparých podlah, v našem případě epoxidové stěrky. Stávající nábytek jsme odstranili a nahradili truhlářskými konstrukcemi na míru, které umožňují lépe využít stísněný prostor,“ dodávají designéři.