ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ohrožují nás sousedovy včely. Bojíme se chodit na zahradu

  • 12
Máme zahrádku. Vedlejší pozemek vlastní nyní nový soused, který na něj umístil několik včelích úlů. Manžel už několikrát dostal při běžných činnostech na zahrádce žihadla, po kterých vždy otéká, píše čtenářka ve svém příspěvku.

Tím bohužel potíže nekončí, nový soused také postavil na hranici pozemků betonový plot, který nám odpoledne zastíní polovinu pozemku, což nesvědčí ovoci a zelenině, které pěstujeme. Je možné s těmito problémy něco dělat?

Na dotaz odpověděla advokátka JUDr. Jana Poslední

Dotaz se týká sousedských vztahů, o nichž jsme na těchto stránkách již mnohokrát psali. Ovšem vždy jde o novou ukázku toho, jak si sousedé dokážou znepříjemňovat život. Připomínám znění odst. 1 § 1013 občanského zákoníku: „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.“

Pošlete příběh

Soužití v jednom domě nemusí být idylické, důležitá je ale komunikace mezi...

Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a nabídneme řešení konkrétních situací.

Obecně nelze sousedovi zakázat, aby na svém pozemku choval včely. Vlet jednotlivých včel na cizí parcelu se zpravidla posuzuje jako nepřímá imise, která se toleruje, jestliže nepřekročí míru přiměřenou místním poměrům a současně podstatně neomezuje sousedy v obvyklém užívání jejich pozemku.

O přímou imisi, již zákon zakazuje, by nepochybně šlo, pokud by soused umístil úly na samé hranici sousedních pozemků a nasměroval je česnem k pozemku souseda. Mám za to, že i nepřiměřené množství úlů na malém pozemku lze posuzovat jako přímou imisi. O tom by ale musel rozhodnout soud na základě znaleckých posudků.

Pokud jde o betonovou rozhradu, opět jde o imisi, a sice v tomto případě betonová zídka zastiňuje váš pozemek, čili vzniká imise stíněním. Nakolik vás tato imise obtěžuje a je nepřiměřená všem okolnostem, je příslušný rozhodnout zase pouze soud.

Odstranění nebo snížení zdi však můžete pravděpodobně dosáhnout i jinak. Podle dosud platného a účinného stavebního zákona (§ 79 odst. 2 a § 103 odst. 1) si může každý bez rozhodnutí o umístění stavby, územního souhlasu, stavebního povolení nebo stavebního ohlášení postavit plot nebo opěrnou zeď do výšky jednoho metru nebo oplocení do výšky dvou metrů, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území či v zastavitelné ploše.

Čili se nabízí otázka, zda soused nevybudoval „černou stavbu“. Pokud zeď překračuje uvedená kritéria, o jejím odstranění je příslušný rozhodnout stavební úřad. Doporučuji vám s odkazem na shora uvedená zákonná ustanovení se sousedy jednat, a to především písemně.

Pakliže nedosáhnete nápravy smírnou cestou, oznamte stavbu (zeď) stavebnímu úřadu a zvažte, zda nepodat žalobu, jíž se budete domáhat toho, aby se soused zdržel všeho, co způsobuje vnik imisí na váš pozemek.
Dospěje-li váš spor až do této fáze, určitě vyhledejte odbornou právní pomoc.


Sousedské války