Ceny uhlí jsou navíc méně závislé na vlivech, jako je devalvace měny či výkyvy světového trhu. V konečné ceně se ovšem výrazně projeví zvyšování přepravních tarifů na železnici. Podle studie energetické agentury ENA tak někteří odběratelé tříděného hnědého uhlí zaplatí za tunu až o 400 korun více, než je republikové minimum. U koksu tento rozdíl může dosáhnout až tisícovky. V místech bez rozvodu zemního plynu se nabízí využití elektřiny. Pořizovací náklady na elektrické vytápění jsou sice poměrně nízké, jako palivo je však proud už nyní třetím nejdražším zdrojem po propanu a topných olejích. A současný vládní návrh deregulací počítá během tří let s růstem cen o polovinu. Stále rozšířenějším palivem se stává zemní plyn. I když by do roku 2002 měla jeho cena pro domácnosti vzrůst o třicet procent, pro individuální zástavbu je zřejmě dlouhodobě nejlepší volbou. Konkurence na světových trzích by měla bránit velkým cenovým skokům a možnost dovážet plyn z Norska zároveň zbavit republiku stoprocentní závislosti na ruských zdrojích. Zájemci o připojení na centralizovaný rozvod tepla musí pečlivě sledovat situaci ve svém regionu, neboť se jedná o energii s největšími cenovými rozdíly. Po odstranění dotací cen pro domácnosti v červnu 1998 nyní ministerstvo financí určuje maximální cenové růsty. Protože ale zároveň letos umožilo do cen promítnout například ekologické investice, podražilo třeba v Mladé Boleslavi teplo skokem o 70 procent. Při srovnání jednotlivých dodavatelů tak nejsou výjimkou i více než dvojnásobné rozdíly v cenách. Na okraji zájmu zatím stojí topné oleje a propan. Obě paliva jsou poměrně drahá a jejich zavedení je navíc spojeno s vysokými náklady na výstavbu zásobníků. Většímu rozšíření topných olejů v tuzemsku brání systém zdanění, který z nich činí jeden z nejdražších zdrojů tepla. V zahraničí přitom oleje cenou přímo konkurují zemnímu plynu.
27. srpna 1999 15:21
