Možná mi něco uniká, ale mám pocit, že ta makléřka a hlavně advokát jsou trochu mimo. Drobný přesah na sousední pozemek se občas stává, zvlášť u staveb postavených před desítkami let. Katastrální hranice nejde vyznačit s přesností na centimetry a leckdy historické hranice pozemků v terénu zcel neodpovídají hranicím v katastrálních mapách.
V podstatě tuhle situaci řeší § 1087 občanského zákoníku o přestavku:
"(1) Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře.
(2) Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku."
Takže:
- postaveno v dobré víře - majitel stavby zaplatí majiteli pozemku obvyklou cenu té zastavené plochy;
- nepostaveno v dobré víře - § 1087 se nepoužije, jde o neoprávněnou stavbu a soud může buď nařídit odstranění, nebo náhradu (která by měla být výrazně vyšší než jen obvyklá cena pozemku).
Přestavek je sice nový paragraf (od 1.1.2014), ale použije se i pro dřív postavené stavby (§ 3059 o.z.). A pokud tam ten dřevník stojí historicky a dosud to nikdo neřešil, tak je pravděpodobné, že byl postavený v dobré víře, že je postavený oprávněně.
Stavební úřad nemá důvod (ani možnost) nařídit odstranění stavby, pokud byla historicky postavena legálně (což je možné a nevylučuje se to ani s tím, že není v katastru). Důvody pro odstranění řeší § 129 stavebního zákona. Zároveň se tady přímo počítá s tím, že řízení o odstranění stavby vůbec nemusí skončit rozhodnutím o odstranění stavby, ale za určitých podmínek je naopak možná i dodatečná legalizace nepovolené stavby (to se netýká staveb protiprávně postavených na cizím pozemku, když s tím vlastník pozemku nesouhlasí).
