Fakt mě ten článek pobavil.

No, bydlím v domě na Petřinách, který postavil "slavný" Vlado Milunič. Vedle ložnice má sousedka kuchyň a příčka je z itongu!! Slyšíte, ikdyž si sousedka prdne. Vůbec nechápu, jak tohle někdo mohl schválit ke stavbě. Totální šílenost.

Není od věci pořídit si vlastní ostrov.

Sousedce nademnou utekl křeček. Prolezl stupačkami a pohodoval vesele v mých sádrokartonových podhledech. Do bytu se vracel zákeřně ve tři hodiny ráno na jídlo a pak se zase vrátil do mého bytu. Z různých míst mi padal na hlavu štěrk a odrobené části stavební hmoty opracované jeho drápky. Trvalo dva týdny, než sousedka křečka zase zpátky lapila.

docela mi tam chybí informace o tom, že existují nějaké normy průzvučnosti a jak to řešit, pokud nově koupený byt po přeměření tyto normy nesplňuje.

Kdežto dneska se často povede, že s vaší ložnicí sousedí koupelna cizího bytu. Na mezibytovou příčku se umisťuje vana se sprchovou baterií. A nejhorší je, když tam projektant umístí záchod – to máte v posteli pocit, že vám sousedi čurají na hlavu.“

A když má soused průjem, nebo po delší době zvítězí nad zácpou, to musí být v té posteli obzvlášť veselo ;)

Bydlení v paneláku nebo činžáku je řehole, tak to bylo je a bude. A ani v rodinném domě není pokaždé klid. Tam jsou zase lokality zvané: křovinořezov, motorovkov, cirkulárkov, všechnospalov, atd. To štěstí bydlel separe má jen pár vyvolených.