Jenom čtrnáct dní trvalo, než na parcele u lesa vyrostla zbrusu nová roubená stavba. Není to však žádná rekreační chatička na občasné vyžití, ale velký dřevěný rodinný dům k trvalému bydlení. Vyrostl pomocí moderní technologie, ale nezapře inspiraci stavbami z minulosti, i když s lidovými roubenkami z českých hor nemá moc společného.
V domě z cedrového dřeva v Dobříkově nedaleko Chocně bydlí mladí manželé Benešovi se svým tříletým synem Honzíkem. "Na kopec pod lesem se roubenka docela hodí, ale v okolí jsou spíše klasické zděné domy," podotýká Markéta Benešová. Přestože už od stavby uběhly tři roky, stále ještě některé věci nejsou dodělané, například okrasná zahrada.
"Hrubá stavba byla postavená rychle, ale potom jsme ještě rok dům dodělávali. Šlo to pomalu, protože jsme neměli moc peněz," vzpomíná Markéta Benešová. "Během té doby jsem s malým synem bydlela v paneláku. Ale jakmile byl dům obyvatelný, ihned jsme se přestěhovali." V paneláku strávila mladá žena i celé svoje dětství, bydlení v rozlehlém dřevěném domě tak pro ni bylo splněným snem.
Zatím jsme se neusídlili
Přízemí rodinného domu vyplňuje téměř bezezbytku obrovský obývací pokoj se světlými kachlovými kamny spojený s kuchyní. "Za ní je technická místnost, oddělená od kuchyně lehkou ytongovou příčkou, k níž je upevněna i kuchyňská linka," popisuje Markéta Benešová, která je v současné době se synem na mateřské dovolené, ale občas už také pracuje.
Půdorys přízemí ještě doplňuje prostor zádveří, šatna a koupelna s toaletou. Z velkého obýváku se francouzským oknem vstupuje na terasu, z níž je pěkný výhled do okolí.
Patro roubenky tvoří velký dětský pokoj, který je zatím prázdný. "Honzíka tam přestěhujeme, až bude trochu větší. Počítáme, že pokoj jednou rozdělíme na dva menší, až budeme mít druhé dítě," vysvětluje Markéta Benešová.
Syn zatím spí v malém pokojíku naproti, který se jednou promění v ložnici rodičů. Ti mají dosud zázemí na galerii nad obývacím pokojem, kde vznikl poměrně velký prostor. "Až se všichni konečně usídlíme v těch pravých místnostech, tak na galerii bude taková malá pracovna s počítačem a knihovnou," dodává s úsměvem mladá žena. "Přinejhorším tam někdy může být další pokoj."
Za teplo platíme minimum
Koupí-li si někdo dřevěný dům, hlásí se tak k určitému životnímu stylu s kladným vztahem k přírodě - to říká mnoho z těch, kteří se rozhodli ve dřevěných domech žít.
"Je tady teplo, zejména v podkroví. Topí se v kachlových kamnech, případně plynovým topením. Náklady na vytápění a ohřev vody jsou kolem pěti tisíc korun ročně," uvádí jednu z výhod dřevostaveb Markéta Benešová.
S údržbou dřeva je to různé. Nejméně práce je právě s cedrem, který se nemusí zevnitř ani zvenku udržovat vůbec. Má také nejlepší tepelné vlastnosti, je odolný a nenapadají ho plísně. To borovice a smrk vyžadují náročnější péči, je potřeba je jednou za pět let natřít, aby na slunci nečernaly.
Za nevýhodu dřeva je možné považovat to, že časem praská a sesychá. To ovšem k přírodnímu materiálu patří. "Lidé se často ptají, jestli v roubenkách není zima, zda dřevo praská a jak se chová při požáru - zda rychle neshoří," říká Zbyněk Kraus, majitel firmy Canadianwood, která stavěla roubenku Benešových v Dobříkově. "Zima v roubenkách opravdu není, také v jedné bydlím. Dřevo samozřejmě neustále pracuje, praskliny však ničemu nevadí. Tlusté trámy nehoří, ale jen pomalu ohořívají," uvádí vše na pravou míru.
Dům, jenž se staví jako lego
Nechat si postavit vlastní roubenku, ať již k trvalému bydlení, nebo jen na rekreaci, není problém. V Česku existuje mnoho firem, které se moderními roubenkami zabývají. A dá se říci, že kolik společností, tolik technologií.
"Kdo chce roubenku, nakreslí si její podobu nebo si jako vzor přinese projekt nějakého katalogového domku z internetu. Z toho je možné vypočítat předběžnou cenu. Když s ní zákazník souhlasí, nechá si vypracovat projektovou dokumentaci. Podle ní nakreslím pomocí speciálního počítačového programu řezací plán a dům je nachystaný do výroby," popisuje Zbyněk Kraus.
"Na prvním stroji se z hrubého trámu vytvoří základní profil, na druhém se dřevo podle počítačového návrhu nařeže a očísluje. A na parcele se sestaví jako skládačka." Systém je tedy hodně odlišný od toho, který používali stavitelé před sto lety, ale technologie umožňuje vyrobit i přesnou kopii staré roubenky.
Podobu nové roubenky je možné upravit tak, aby se co nejvíce hodila do místa, kde bude stát - do městské, či naopak vesnické zástavby, nebo do hor. Přesto není vyloučené, že ji při žádosti o stavební povolení ochránci přírody nepovolí nebo budou mít nějaké požadavky na její vzhled.
Hrubá stavba za týden
Menší roubené stavby, například zahradní domky, chaty nebo garážová stání, vyrobené touto technologií, lze dokonce stavět ručně, na ty větší je třeba jeřáb. Hrubou stavbu firma smontuje obvykle za týden. Ale to už musí být předem položená základová deska. K tomu, aby se v domě dalo bydlet, pak vede ještě dlouhá cesta. Firma totiž dodává jen hrubou stavbu a na další práce si člověk nasmlouvá místní řemeslníky, je to pro něj finančně výhodnější.
"Hrubá stavba z lepené finské borovice o zastavěné ploše 70 metrů čtverečních s obytným podkrovím přijde na 890 tisíc korun. V tom je kompletní hrubá stavba, počítačový návrh, výroba, dodávka, montáž," vypočítává Zbyněk Kraus. Cena uzavřené hrubé stavby - se základovou deskou, instalacemi a střechou - se odvíjí od požadavků zákazníka, stejně jako cena za dům na klíč.
| O domě Materiál: cedrové dřevo Zastavěná plocha: 115,5 m2; 10,5 x 11 metrů Dispozice: 5+1 Přízemí: obývací pokoj spojený s kuchyní, pracovna, koupelna, technická místnost, šatna Patro: ložnice, dětský pokoj, koupelna, galerie Cena hrubé stavby: 2 141 200 Kč (pokud by byl dům z lepené finské borovice, vyšel by na 1 642 000 Kč) |
