Byt je součástí jednoho ze sedmi funkcionalistických domů od architektů Jaroslava Stockara-Bernkopfa a Josefa Šolce v Praze 7. Dům byl navržen společně s kinem Oko jako zakázka Penzijního fondu zaměstnanců Národní banky v letech 1937-1940 (viz článek Ozdoba pražské Letné byla původně pro úředníky. Domy předběhly svou dobu).
Rekonstrukce bytu od architektů Víta Svobody a Pavla Nového z kanceláře 0,5 studio proto navazuje na jedinečnou atmosféru místa a doplňuje zachovalé původní prvky a materiály v domě v souladu s požadavky na současné bydlení.
Praktický byt na Letné |
Majitel si přál zanedbaný byt zrekonstruovat tak, aby byl vhodný k pronájmu pro maximálně dvě osoby. Přál si co nejlépe uchovat jedinečnou atmosféru místa s odkazem na "gesamtkunstwerk" celého domu, potažmo bloku. (Gesamtkunstwerk, integrální či souhrnné umění, je to označení díla, v němž je spojeno současně více druhů umění, které se vzájemně doplňují).
V bytě přibyla praktická šatna
Prostornou vstupní halu bytu osvětluje denní světlo přes prosklenou stěnu ložnice. Tím se stala přirozeným centrálním prostorem, který připomíná galerii. Prostor architekti doplnili o vestavěnou šatnu s botníkem a věšákem. Šatna a botník odkazují svým vzhledem k původním prvkům, které se objevují v bytě i celém domě.
Šatna dotváří průchod v původně nadimenzované a nevyužité chodbě. Svým designem odkazuje k původním prvkům a funkcionalistickém stylu bytového domu.
Ohýbané nerezové trubky se objevují na zábradlích na společném schodišti a jsou typickým prvkem z této doby. Tvar a členění šatny navazuje na protilehlou prosklenou stěnu.
Pod linem se schovávala xylolitová podlaha
Hodně práce a času si vyžádala renovace podlah. V chodbě bylo na původních parketách nalepené linoleum. Jeho odstranění bylo sice náročnější, ale vyplatilo se. Po zbroušení a zalakování získaly parkety příjemný zašlý odstín.
Podobně na tom byla kuchyně. V části u původní linky byla před dvěma lety položená dlažba a ve zbylém prostoru bylo opět přilepené lino. Po jeho zvednutí architekti objevili původní xylolitovou podlahu. Nyní tedy znečištěnou od lepidla.
Xylolitové podlahy byly ještě před padesáti lety hodně používané. Dnes tato technologie ale téměř upadla v zapomnění. Přitom jsou takové podlahy nejen funkční, ale i krásné a vydrží i sto let. A lze je považovat za předchůdce dnešních litých podlah.
Rekonstrukce bytu od architektů Víta Svobody a Pavla Nového z kanceláře 0,5 studio navazuje na jedinečnou atmosféru místa.
V kuchyni je původní xylolitová podlaha. Bylo nutné ji šetrně zbrousit a ošetřit ochranným lakem.
"Dlažbu jsme nechali odstranit. Původní xylolitovou podlahu jsme citlivě zbrousili a ošetřili ochranným lakem. Původní xylolit tak dostal sympatický odstín a může sloužit dál. Právě tato zachovaná xylolitová stěrka a její přiznané stáří navozuje atmosféru doby, ve které vznikla," vysvětluje architekt Vít Svoboda.
Kuchyňská linka si na nic nehraje
Kuchyňské bloky z IKEA jsou obložené jednoduchým keramickým obkladem a doplněné základním vybavením. "Základní bílý design se nám zdál jednoduchý, praktický a zapadal do požadavků na celkový dojem bytu. Kuchyňskou linku tvoří jednoduchý bílý blok, který si na nic nehraje," říká architekt.
Do linky s dostatkem úložného prostoru se vešla vestavěná lednička, trouba s varnou deskou, digestoř a příprava na myčku. Vše doplňuje osvětlení v lehce industriálním designu.
"V koupelně byly při koupi bytu na stěnách levné ornamentální obklady. Jelikož investor tento "dekor" vnímal negativně stejně jako my - shodli jsme se, že neutrální bílý obklad, který jsme použili i v kuchyni, tuto místnost zklidní a stylově sladí se zbytkem bytu. Plus jsme koupelnu doplnili o bílou skříňkou a nové umyvadlo," popisuje Vít Svoboda.
Barevnost povrchů a truhlářských výrobků vychází z původní barevnosti interiéru a exteriéru.
V koupelně byly při koupi bytu na stěnách levné ornamentální obklady. Ty nahradil bílý obklad.
Prostornou vstupní halu bytu osvětluje denní světlo přes prosklenou stěnu ložnice.
Osvětlení je řešené kombinací historických a současných světel. Chodba je oživená textilními kabely a zajímavými objímkami. V Ložnici a kuchyni jsou dobové lustry. Osvětlení koupelny je řešeno světly v prostém designu.
Opravu si vyžádaly i okna, vestavěné skříně a interiérové dveře. Vše bylo v zašlém stavu a potřebovalo vybrousit, zatmelit a znovu natřít. Barva nátěru je odvozená od dekoru na chodbě a v jiných společných prostorech domu.
Kování, kliky, vestavěné skříně, ústřední topení a stěna mezi chodbou a ložnicí - to vše patří k původnímu vybavení a zůstalo zachováno. U prosklené stěny a vnitřních dveří se pouze vyměnilo "normalizační" hnědé sklo za matné bílé. Díky tomu světlo stěnou prosvítá, ale zároveň není do ložnice vidět.
Díky dochování původních prvků, jemným zásahům a doplňkům interiéru a především odstraněním povrchových nánosů z dob minulých se podařilo obnovit atmosféru prostého pragmatického bydlení s akcenty na jednoduchost a čistotu.
0,5 studio Vít Svoboda (vlevo) a Pavel Nový 0,5 Studio tvoří architekti Pavel Nový a Vít Svoboda. Společně studovali architekturu na pražské VŠUP pod vedením Jindřicha Smetany. Od roku 2011 pod názvem 0,5 studio společně navrhují projekty různých měřítek a typů. Pro jejich tvorbu je specifická odlehčenost, nadsázka a mezioborová spolupráce s umělci. Krédem 0,5 Studia je "zdraví a krása". |
