Topit uhlím nebo briketami nikoho nezarazí. Ale peletami? Tento pojem se jen pomalu dostává do povědomí spotřebitelů. Přitom se pod ním možná skrývá palivo budoucnosti.
Pelety vypadají jako malé granule s kruhovým průřezem kolem šesti až čtrnácti milimetrů a délkou jeden až pět centimetrů. Jsou vyrobeny výhradně z organického materiálu, který se dnes označuje jako biomasa. Jde o dřevo, dřevní odpad - nejlépe kvalitní piliny - to vše bez chemických přísad. Protože spalování pelet probíhá s minimálně negativními účinky na životní prostředí, je toto palivo považováno za palivo budoucnosti, a to nejen v zemích západní Evropy. Pokud se rozhodnete pro vytápění peletami, budete potřebovat skladovací prostor. Tento zásobník bývá zpravidla konstruován tak, aby vám objem paliva vystačil asi na jeden týden. Větší zásobu paliva, na půl roku až rok, můžete uskladnit v silu. To může vypadat jako dřevěná ohrada, podzemní nebo nadzemní nádrž, vybetonovaná jímka nebo si můžete dát pelety do místnosti sousedící s kotelnou. Doplňování paliva do sila se provádí například vysypáním z transportních pytlů, z korby nákladního auta nebo z cisteren hadicí pomocí stlačeného vzduchu. Cena pelet se pohybuje v rozmezí od dvou a půl až tří tisíc za tunu, ovšem bez dopravy. Z toho vyplývá i cena tepla. Pokud má váš kotel průměrnou účinnost 75 procent a výhřevnost pelet je 4,9 kWh/kg, znamená to, že například dům o tepelné ztrátě 15 kW spotřebuje ročně na vytápění přibližně 26 180 kWh tepla. To získáte pomocí 7590 kilogramů pelet, za které zaplatíte od 18 975 do 22 770 korun podle výrobce a velikosti pelet, ovšem bez dopravy. Většímu rozšíření tohoto způsobu vytápění u nás brání zatím malá státní podpora a z toho vyplývající nedořešené vztahy výroby a distribuce pelet až ke konečnému uživateli. Je to velká škoda, protože například v sousedním Rakousku a Německu se začínají stále více používat automatické teplovodní kotle nové generace, které jako palivo používají právě pelety. V těchto zemích už však byly vytvořeny vhodné legislativní a ekonomické podmínky.
Pelety vypadají jako malé granule s kruhovým průřezem kolem šesti až čtrnácti milimetrů a délkou jeden až pět centimetrů. Jsou vyrobeny výhradně z organického materiálu, který se dnes označuje jako biomasa. Jde o dřevo, dřevní odpad - nejlépe kvalitní piliny - to vše bez chemických přísad. Protože spalování pelet probíhá s minimálně negativními účinky na životní prostředí, je toto palivo považováno za palivo budoucnosti, a to nejen v zemích západní Evropy. Pokud se rozhodnete pro vytápění peletami, budete potřebovat skladovací prostor. Tento zásobník bývá zpravidla konstruován tak, aby vám objem paliva vystačil asi na jeden týden. Větší zásobu paliva, na půl roku až rok, můžete uskladnit v silu. To může vypadat jako dřevěná ohrada, podzemní nebo nadzemní nádrž, vybetonovaná jímka nebo si můžete dát pelety do místnosti sousedící s kotelnou. Doplňování paliva do sila se provádí například vysypáním z transportních pytlů, z korby nákladního auta nebo z cisteren hadicí pomocí stlačeného vzduchu. Cena pelet se pohybuje v rozmezí od dvou a půl až tří tisíc za tunu, ovšem bez dopravy. Z toho vyplývá i cena tepla. Pokud má váš kotel průměrnou účinnost 75 procent a výhřevnost pelet je 4,9 kWh/kg, znamená to, že například dům o tepelné ztrátě 15 kW spotřebuje ročně na vytápění přibližně 26 180 kWh tepla. To získáte pomocí 7590 kilogramů pelet, za které zaplatíte od 18 975 do 22 770 korun podle výrobce a velikosti pelet, ovšem bez dopravy. Většímu rozšíření tohoto způsobu vytápění u nás brání zatím malá státní podpora a z toho vyplývající nedořešené vztahy výroby a distribuce pelet až ke konečnému uživateli. Je to velká škoda, protože například v sousedním Rakousku a Německu se začínají stále více používat automatické teplovodní kotle nové generace, které jako palivo používají právě pelety. V těchto zemích už však byly vytvořeny vhodné legislativní a ekonomické podmínky.
