Uvnitř se však téměř celá změnila. Pavel Bobek má rád skandinávský styl bydlení. To je v jeho domě v pražském Břevnově vidět na každém kroku.
Kdo by čekal, že interiér bude vybaven pouze starožitným nábytkem a barevnou malbou na zdech, byl by zklamán.
Na stěnách je pouze bílá barva, na zemi leží dřevěná parketová podlaha, na ní stojí jednak nábytek ze světlého dřevěného masivu, jednak starší originální kusy. A výsledek? Velmi příjemný, uklidňující prostor.
„Jsem velký konzervativec. Nic proti moderním prvkům, ale raději mám starší styl. Sice u mě najdete nějaké nerezové a skleněné doplňky, ale přednost dávám přírodním materiálům. Jako ve Skandinávii, kde lidé žijí vlastním životem a moderna jim moc neříká. Při své návštěvě tam jsem byl nadšen, inspiroval jsem se,“ vysvětluje Pavel Bobek a do CD přehrávače vkládá své nové album Muž, který nikdy nebyl in.
„Byl bych rád, kdybyste si to poslechla. Titulní píseň je pro mě dost vzácná, neboť je od Karla Zicha. Dal mi ji, než odletěl na Korsiku, odkud se už nevrátil. Zdeněk Rytíř na ni napsal text,“ říká.
Příjemnou atmosféru v obývacím pokoji ještě zintenzivňuje výhled ze starých původních oken na rozlehlou, perfektně upravenou zahradu - a to i v zimě.
Miluje zahradu
„Jak to jde, bydlíme na zahradě,“ vyjadřuje Pavel Bobek nadšení ze svého nejoblíbenějšího místa. „Dá se na ni vyjít přímo z ložnice ve spodním patře, ale i z obývacího pokoje přes terasu v poschodí.“
Využívá toho hlavně přes léto, kdy z ložnice vyběhne, jak sám říká, jak ho pánbůh stvořil, a skočí do kamenného bazénku. Nebojí se, že by pohoršoval sousedy, neboť bazén je na úrovni přízemí a je skryt pod valem s vysokou zdí.
„Ještě v listopadu jsem se v něm každé ráno koupal. Byla to sice velká odvaha, ale nechtěl jsem si to odepřít. Pomáhá mi to probudit se. Nevydržím ve vodě dlouho - jen se pokolíbám a hned ven,“ svěřuje se zpěvák. Jednou se dokonce o led v bazénku pořezal.
Zahradnické práce však nejsou jeho koníčkem, raději je svěřuje profesionálům. Dříve na záhonech a trávníku chvílemi pracoval, ale pak zjistil, že mu to nejde tak dobře jako odborníkům.
Místo zábradlí lano ze stropu
Dům, ve kterém zpěvák bydlí, koupil jeho tatínek už hotový. Byl sice stavební inženýr a toužil po tom, že si postaví vlastní dům, ale nakonec od svých plánů kvůli válce ustoupil.
K srdci to tu přirostlo i Pavlu Bobkovi. „Nechtěl bych bydlet ani o dům dál,“ dušuje se zpěvák. „Nedokázal bych se odstěhovat. Mám to tady rád. Proč to tady opouštět, když je nám tady dobře?“ Obytné místnosti se rozrůstají.
„Pamatuji si, že v kuchyni stála stará kamna, ve kterých se topilo uhlím. To bylo uskladněné dole ve sklepě. A víte, co je tam teď? Ložnice,“ sám si odpovídá.
Přestavba sklepa nebyla jednoduchá. Byl totiž plný starých věcí a uhlí. Dnes by to nikdo nepoznal. Majitel zde umístil technickou místnost, vinný sklípek a již zmiňovanou ložnici s koupelnou.
„Vidíte ten nízký strop? A klasická postel tady také není. Je to vyzděný sokl s matrací,“ popisuje Pavel Bobek netradiční, poměrně malou ložnici.
Po dřevěných schůdcích se schází do koupelny. Od stropu podél nich vede silné lano s uzlem na konci. „To je můj patent. Když scházím dolů a šmátrám potmě, chytím se lana a sejdu po schodech bez potíží. Zábradlí by se sem kvůli velmi úzkému schodišti nevešlo. Mám to ještě nahoře v patře. Je to moc šikovná věc,“ říká.
Kuchyni si vymyslel sám
V prvním patře ponechal Pavel Bobek základní obytný prostor, který se skládá z velkého obývacího pokoje s jídelnou, kuchyně a malé pracovny. Vše je propojené a průchozí kolem dokola, neboť zpěvák vyboural některé příčky, aby docílil tohoto efektu.
Obzvlášť povedená je kuchyň. „Sám jsem si ji navrhl a nechal vyrobit u truhláře. Je kombinací bílého a přírodního dřeva a drátěného skla,“ popisuje Pavel Bobek, který vystudoval architekturu. Tou se živil až do roku 1980, pak naplno převládl zpěv.
Podle svého návrhu nechal vyrobit na míru i jídelní stůl. Ten navazuje na kuchyňskou linku. Kolem něj stojí židle Thonet, také v bílé barvě. Na zemi leží žlutá keramická dlažba, která je stejná v dalších několika místnostech.
Na DVD se dívá pod střechou
Druhé podlaží, na které se jde po zděném schodišti, jehož okolní stěny jsou plné nejrůznějších obrazů, patří synovi. „Ještě máme dceru, ale ta se nedávno odstěhovala,“ sděluje zpěvák Pavel Bobek.
Tady však obytná část domu nekončí. Nenápadné dveře otevírají cestu ještě do jednoho patra těsně pod střechou. Vedou tam dřevěné strmé schůdky. Podél nich visí lano, které, stejně jako ve sklepě supluje zábradlí. „Je to jako vyšplhat na lodi na kapitánský můstek,“ směje se Pavel Bobek.
Pokud vyšplháte nahoru, neuvidíte starou půdu, ale dvě zrekonstruované místnosti s obnaženými střešními trámy. Jeden pokoj je určen hostům, ve druhém rodina sleduje DVD.
„Ano, máme speciální místnůstku na sledování filmů na DVD. Tady nahoře je totiž krásná akustika. Teď přes zimu tady pravidelně netopíme, ale když se chceme podívat na film, zapneme přímotop a za deset minut je tady teplo.“
 Kuchyň si známý zpěvák sám navrhl a nechal vyrobit. |
 Bílé stěny, okenní rámy, sedací kout i křeslo kontrastují s dřevěnými parketami a nábytkem. |
 Klavír zabírá značnou část obývacího pokoje. „Je mi velkým pomocníkem v práci,“ přiznává Pavel Bobek. |
 Pavel Bobek se nikdy nestěhoval. Od narození bydlí v domě, který kdysi koupil jeho otec. |
 Pavel Bobek se nikdy nestěhoval. Od narození bydlí v domě, který kdysi koupil jeho otec. |
 Hlavní pracovní místo - starožitný stůl, je darem od tchána. |
 Na DVD se Bobkovi dívají ve speciální místnosti na půdě. |
