Když UFO „přiletělo“ do Norska, udělali si z něj letní chatu pro hosty

  • 11
Zapomeňte na klasickou norskou chatu plnou borovicového dřeva. Před padesáti lety se prastrýc dvou neteří rozhodl pořídit si dům Futuro, který vypadá jako UFO. Měl sloužit jako letní dům pro hosty. Teď jej chtěly mladé ženy předělat.

Dům Futuro má tvar rotačního elipsoidu připomínající létající talíř. Navrhl jej v šedesátých letech minulého století finský architekt Matti Suuronen., který si založil vlastní projekční kancelář Casa Finlandia. 

Branku z kovových kruhů vyrobil Halvorův otec.

Věnoval se návrhům zejména z umělé pryskyřice a sklolaminátu. Jeho domy Futuro a Venturo, které pojal jako stavebnice z lehkých umělohmotných dílců, byly určené jako snadno přenosné dočasné rekreační objekty.

V roce 1971 takové UFO „přistálo“ na jihu Norska, nedaleko místa, kde vyrůstal Halvor Bakke a kde jeho rodiče dodnes bydlí. Už tehdy ho neobvyklý dům zaujal. Dnes je Futuro, kterých vznikla celá stovka, v celém Norsku jediný, jinde ve světě byste jich našli ještě 59.

Na designové ikony se nesahá

Zatímco na interiér letního domu se Halvor netroufl sáhnout (vždyť jde o už o designovou ikonu), okolí nechal bez milosti vyklidit. Tedy odstranit náletovou zeleň, upravit plochu a položit travní koberec. Jen barva UFO se radikálně změnila, povrch nyní tvoří černá metalická fólie. Odvlhčovač umístěný do interiéru zase vyřešil problém s nadbytečnou vlhkostí, které se majitelé jen těžko zbavovali.

Cestičky ze štěrku a drobných valounků doplnily betonové dlaždice ve tvaru oválu připomínající okna UFO. Gustav postavil novou „zaoblenou“ terasu pro letní kuchyň, kterou včetně jídelního stolu kryje obrovitý slunečník s průměrem osm metrů.

Dům Futuro navrhl finský architekt Matti Suuronen v šedesátých letech minulého století, celkem jich vzniklo 100. Dnes už jich existuje jen 60, v Norsku je jediné.

Vznikla i další kruhová terasa na místě staré, kterou si vzal na starost Ole. Na jedné straně ji symbolicky odděluje od dalšího prostoru zástěna z nepravidelně pospojovaných latí, ke které Oleho inspirovalo Ptačí hnízdo, olympijský stadion v Pekingu. 

Motiv kruhu a oválu se opakuje všude v okolí UFO. Dokonce i branku tvoří kovové kruhy. Vyrobil ji Halvorův otec. Společně se stromky tvořícími živý plot jasně naznačuje kolemjdoucím, že jejich cesta končí, vstoupili by na soukromý pozemek. Majitelky si totiž stěžovaly, že k nim každou chvilku někdo vstoupí do domu: poklop sloužící po spuštění jako schody nelze totiž zevnitř uzavřít, zámek se rozbil.

Místo původního posezení vytvořil Ole novou kruhovou terasu s krbem, zadní stěna připomíná Ptačí hnízdo olympijského stadionu v Pekingu.

Majitele potěšila i venkovní sprcha, v domě sice jedna je, ale jakmile se někdo začne mýt, voda zaplaví chodbičku. Buď architekt podcenil potřebu hygieny, nebo dům nestojí úplně rovně. 

Zato teď lze domu dodat téměř kosmický nádech, protože Halvor umístil pod UFO osvětlení, u něhož lze měnit i barvu, ovládání je samozřejmě dálkové. Solární světla osvětlují zase cestu k domu nebo vysoký dub vedle něj.

Úspěšný sen

Nové díly Norských domů snů můžete sledovat na Prima Zoom vždy v neděli od 20:00, reprízy jsou každou středu v 15:55. Seriál Jak se staví sen à la chata má v norštině originální název – Eventyrlig Oppusssing, což lze přeložit jako „dobrodružné zlepšení domova“.

Do nové série se přihlásily tisíce lidí, ale jen málokdo uspěje: pro výběr je důležité, aby se proměna stihla do šesti dnů a byla něčím zvláštním, standardní staré dřevěné chaty tak už nemají prakticky šanci. Veškeré náklady jdou za produkcí pořadu a jeho sponzory.

Spodní sedák křesel lze vysunout a vznikne lůžko.

Halvor Bakke

* 30. října 1970

Je norskou televizní osobností a expertem na interiérový design. Svou profesní kariéru zahájil jako stevard. Pracoval pro různé společnosti, například i jako redaktor v časopise. Založil a provozuje vlastní designérskou firmu a od roku 2004 vystupuje v různých televizních pořadech. Jeden z nich má v překladu opravdu zajímavý název: „Norská nejošklivější místnost“. Halvor vyrostl ve venkovské oblasti na jihu Norska. Nyní žije na malé farmě poblíž usedlosti, kde se narodil, asi 100 km od Osla.