tedy alespoň pokud jde o nábytek - může v mnohém architektka Zdenka Maňáková. Ve Výzkumném a vývojovém ústavu nábytkářském v Brně, kde pracovala řadu let, navrhla několik typů takzvaných investorských kuchyní. Zná je každý, kdo v panelovém bytě bydlel či bydlí.
Proč při pohledu na Aromu, Karamelu či další kuchyně, které jste navrhla pro UP Bučovice, vypadají panelákové kuchyně KU, Mocca či Aqua, také vaše návrhy, tak trochu jako chudé příbuzné?
Všechno je o penězích. Uvědomte si, že kuchyně KU o délce 150 centimetrů nesměla stát víc než 1850 korun, a to včetně dřezu. Za takovou cenu dnes možná nedostanete ani zásuvkovou skřínku se šířkou 45 centimetrů. Proto se používaly i kulaté dřezy, ačkoliv jsou menší a mnohem méně praktické než "hranaté". Jenže byly levnější. Mocca a Aqua měly limit tři tisíce. Do dispozičního řešení panelákových kuchyní, ačkoliv jsme o to strašně usilovali, jsme nemohli mluvit vůbec.
Jsou tedy dispozice panelákových kuchyní hodně špatné?
Velmi často ano, ale hlavně bývají tyto kuchyně zoufale malé. Často jde o 'zabetonovanou' situaci, s níž si lze jen těžko poradit.
Takže zde nelze příliš vylepšit?
Samozřejmě ano, ale nesmíte kopírovat situaci, která byla. Sporák do rohu nepatří, stejně tak v jeho těsné blízkosti nemá být dřez. Když se lidé s nikým neporadí, mohou si sice pořídit nový nábytek i spotřebiče, ale větší pohodlí a prostor rozhodně mít nebudou. Je třeba nebát se. Například vybouráním příček můžete hodně změnit. Hlavně pro rodiny s malými dětmi pokládám propojení kuchyně a obývacího pokoje za velmi výhodné. Bourat by se ale nemělo za každou cenu, třeba pokud máte vyzdívanou spíž s odvětráním - to se týká hlavně starých panelových domů - snažte se ji ponechat. Bývá tam o pár stupňů nižší teplota. Klidně tam lze skladovat vajíčka, některou zeleninu i nápoje. Bohužel řada rekonstrukcí kuchyní je vázána na rekonstrukci jádra, a to dohromady představuje nemalé částky.
Co by podle vás nemělo v nové kuchyni chybět?
Určitě vestavný sporák. Trouba ve výši očí a samostatná varná deska, které jsou z provozního hlediska ideální, potřebují více místa, a tak si je v paneláku může dovolit jen málokdo. Pak potřebujete dostatečně výkonnou digestoř, velkokapacitní ledničku s mrazicím boxem, myčku a minimálně jedenapůldřez.
Ačkoliv si pořídím myčku?
Určitě, malý dřez by měl sloužit jen pro čištění zeleniny a ovoce nebo také jako odkapávač pro těstoviny.
Co si myslíte o posledních trendech, o spodních skřínkách se zásuvkami, takzvanými plnovýsuvy, a o prodloužené hloubce pracovní plochy?
Jsem "pro" všemi deseti. U zásuvek s plnovýsuvy využijete prostor do posledního centimetru a ještě máte dokonalý přehled o tom, kde je co uloženo. Pracovní plocha s hloubkou 70 centimetrů je praktická, ale v paneláku někdy nepoužitelná. Těch deset centimetrů vám může chybět k bezpečnému průchodu kolem kuchyňské linky. Je to boj o každý centimetr.
A je něco, co nevidíte v panelákové kuchyni ráda?
Asi selská jizba. Přijde mi směšné tvářit se, že žiji na chalupě, pořídit si vyřezávané židle a obložit zdi palubkami - a pak se podívat ven na panelákové krychle. V malém prostoru nevypadají dobře ani barevně příliš výrazné kuchyně.
Proč při pohledu na Aromu, Karamelu či další kuchyně, které jste navrhla pro UP Bučovice, vypadají panelákové kuchyně KU, Mocca či Aqua, také vaše návrhy, tak trochu jako chudé příbuzné?
Všechno je o penězích. Uvědomte si, že kuchyně KU o délce 150 centimetrů nesměla stát víc než 1850 korun, a to včetně dřezu. Za takovou cenu dnes možná nedostanete ani zásuvkovou skřínku se šířkou 45 centimetrů. Proto se používaly i kulaté dřezy, ačkoliv jsou menší a mnohem méně praktické než "hranaté". Jenže byly levnější. Mocca a Aqua měly limit tři tisíce. Do dispozičního řešení panelákových kuchyní, ačkoliv jsme o to strašně usilovali, jsme nemohli mluvit vůbec.
Jsou tedy dispozice panelákových kuchyní hodně špatné?
Velmi často ano, ale hlavně bývají tyto kuchyně zoufale malé. Často jde o 'zabetonovanou' situaci, s níž si lze jen těžko poradit.
Takže zde nelze příliš vylepšit?
Samozřejmě ano, ale nesmíte kopírovat situaci, která byla. Sporák do rohu nepatří, stejně tak v jeho těsné blízkosti nemá být dřez. Když se lidé s nikým neporadí, mohou si sice pořídit nový nábytek i spotřebiče, ale větší pohodlí a prostor rozhodně mít nebudou. Je třeba nebát se. Například vybouráním příček můžete hodně změnit. Hlavně pro rodiny s malými dětmi pokládám propojení kuchyně a obývacího pokoje za velmi výhodné. Bourat by se ale nemělo za každou cenu, třeba pokud máte vyzdívanou spíž s odvětráním - to se týká hlavně starých panelových domů - snažte se ji ponechat. Bývá tam o pár stupňů nižší teplota. Klidně tam lze skladovat vajíčka, některou zeleninu i nápoje. Bohužel řada rekonstrukcí kuchyní je vázána na rekonstrukci jádra, a to dohromady představuje nemalé částky.
Co by podle vás nemělo v nové kuchyni chybět?
Určitě vestavný sporák. Trouba ve výši očí a samostatná varná deska, které jsou z provozního hlediska ideální, potřebují více místa, a tak si je v paneláku může dovolit jen málokdo. Pak potřebujete dostatečně výkonnou digestoř, velkokapacitní ledničku s mrazicím boxem, myčku a minimálně jedenapůldřez.
Ačkoliv si pořídím myčku?
Určitě, malý dřez by měl sloužit jen pro čištění zeleniny a ovoce nebo také jako odkapávač pro těstoviny.
Co si myslíte o posledních trendech, o spodních skřínkách se zásuvkami, takzvanými plnovýsuvy, a o prodloužené hloubce pracovní plochy?
Jsem "pro" všemi deseti. U zásuvek s plnovýsuvy využijete prostor do posledního centimetru a ještě máte dokonalý přehled o tom, kde je co uloženo. Pracovní plocha s hloubkou 70 centimetrů je praktická, ale v paneláku někdy nepoužitelná. Těch deset centimetrů vám může chybět k bezpečnému průchodu kolem kuchyňské linky. Je to boj o každý centimetr.
A je něco, co nevidíte v panelákové kuchyni ráda?
Asi selská jizba. Přijde mi směšné tvářit se, že žiji na chalupě, pořídit si vyřezávané židle a obložit zdi palubkami - a pak se podívat ven na panelákové krychle. V malém prostoru nevypadají dobře ani barevně příliš výrazné kuchyně.
