Toto řešení je sice možné, odborníci však upozorňují, že nepatří právě k nejlevnějším.
Tlak nesmí působit na stěnu
»Málokterý dům je postavený tak, aby se bazén vešel do jediné sklepní místnosti. Proto většinou nezbývá než zbourat některou z příček,« popisuje Petr Richter z firmy O. K. Pool, která se specializuje na stavbu bazénů. První problém, se kterým se pak stavební firma potýká, je zajištění statiky domu. Mnohé sklepní příčky totiž často tvoří zároveň nosnou zeď. Další problém se týká základů domu. Dno bazénu je totiž níž než spodní hrana základového betonu. Tlaky, které se takzvaně roznášejí do stran, nesmějí zasahovat do stěn budoucího bazénu, protože by se tím narušila statika domu a ten by si mohl začít časem sedat. »Základy se musí prohloubit alespoň do úrovně dna bazénu, to znamená obvykle o metr a půl. Je to pracná, zdlouhavá a drahá operace, protože se musí postupovat po částech a velmi opatrně, aby si dům nesedl a nepopraskal,« varuje Mojmír Urbánek z firmy Sporakcent.
Dovnitř raději bez fólie
Odborníci varují před použitím fóliových bazénů v interiéru. »Většina fólií se svařuje a po několika letech může dojít k nepatrnému porušení sváru. V oda pak proniká do základů a může je promáčet,« uvádí Petr Richter. K protrhnutí také může dojít u levných tenkostěnných fólií, které dokáže zničit svými drápy i pes. Toto nebezpečí je o něco menší u silnostěnných fólií s vnitřní textilní vložkou. To, co nevadí na zahradě, kde se voda prostě vsákne, může být u vnitřího bazénu velkým nebezpečím. Často je velmi těžké určit, odkud se vlastně voda bere, zda teče topení, zda náhodou nepraskla kanalizace nebo vodovod. Úniky vody z bazénu se identifikují po zavření automatického dopouštění a odečtení velikosti odparu vody, který odpovídá poklesu hladiny zhruba o půl centimetru za den.
Doporučuje se obložený beton
Kvůli všem těmto problémům je pro vnitřní bazény nejvhodnější použít klasický beton obložený dlažbou. Doporučuje se velmi dbát na rovnost betonové zdi a dna. Čím více je nerovností v hrubém podkladu, tím více se spotřebuje vyrovnávacích stěrek. Vyplatí se proto pohlídat pečlivou práci stavební firmy, která připravuje bednění pro zalití betonem. »Nejvýhodnější je, pokud celý bazén staví od začátku do konce jedna firma. Ta si pak pohlídá kvalitu tak, aby se s drahými stěrkami zbytečně neplýtvalo. Pokud ale dům i s betonovou skořepinou staví jedna firma a zbytek bazénu včetně technologie specialisté, vyplatí se domluvit spolupráci obou společností,« radí Petr Richter. Důležité je také dodržet, aby všechny vrstvy od betonu až k obkladu byly jedné značky. Po vyrovnávacích stěrkách se totiž ještě musí nanést dvě vrstvy takzvané hydrostěrky, která je odolná proti vodě, na vyspárování se používají speciální pryskyřičné hmoty. Známé značky jsou například PCI, Schomburg nebo třeba Mapei.
Tlak nesmí působit na stěnu
»Málokterý dům je postavený tak, aby se bazén vešel do jediné sklepní místnosti. Proto většinou nezbývá než zbourat některou z příček,« popisuje Petr Richter z firmy O. K. Pool, která se specializuje na stavbu bazénů. První problém, se kterým se pak stavební firma potýká, je zajištění statiky domu. Mnohé sklepní příčky totiž často tvoří zároveň nosnou zeď. Další problém se týká základů domu. Dno bazénu je totiž níž než spodní hrana základového betonu. Tlaky, které se takzvaně roznášejí do stran, nesmějí zasahovat do stěn budoucího bazénu, protože by se tím narušila statika domu a ten by si mohl začít časem sedat. »Základy se musí prohloubit alespoň do úrovně dna bazénu, to znamená obvykle o metr a půl. Je to pracná, zdlouhavá a drahá operace, protože se musí postupovat po částech a velmi opatrně, aby si dům nesedl a nepopraskal,« varuje Mojmír Urbánek z firmy Sporakcent.
Dovnitř raději bez fólie
Odborníci varují před použitím fóliových bazénů v interiéru. »Většina fólií se svařuje a po několika letech může dojít k nepatrnému porušení sváru. V oda pak proniká do základů a může je promáčet,« uvádí Petr Richter. K protrhnutí také může dojít u levných tenkostěnných fólií, které dokáže zničit svými drápy i pes. Toto nebezpečí je o něco menší u silnostěnných fólií s vnitřní textilní vložkou. To, co nevadí na zahradě, kde se voda prostě vsákne, může být u vnitřího bazénu velkým nebezpečím. Často je velmi těžké určit, odkud se vlastně voda bere, zda teče topení, zda náhodou nepraskla kanalizace nebo vodovod. Úniky vody z bazénu se identifikují po zavření automatického dopouštění a odečtení velikosti odparu vody, který odpovídá poklesu hladiny zhruba o půl centimetru za den.
Doporučuje se obložený beton
Kvůli všem těmto problémům je pro vnitřní bazény nejvhodnější použít klasický beton obložený dlažbou. Doporučuje se velmi dbát na rovnost betonové zdi a dna. Čím více je nerovností v hrubém podkladu, tím více se spotřebuje vyrovnávacích stěrek. Vyplatí se proto pohlídat pečlivou práci stavební firmy, která připravuje bednění pro zalití betonem. »Nejvýhodnější je, pokud celý bazén staví od začátku do konce jedna firma. Ta si pak pohlídá kvalitu tak, aby se s drahými stěrkami zbytečně neplýtvalo. Pokud ale dům i s betonovou skořepinou staví jedna firma a zbytek bazénu včetně technologie specialisté, vyplatí se domluvit spolupráci obou společností,« radí Petr Richter. Důležité je také dodržet, aby všechny vrstvy od betonu až k obkladu byly jedné značky. Po vyrovnávacích stěrkách se totiž ještě musí nanést dvě vrstvy takzvané hydrostěrky, která je odolná proti vodě, na vyspárování se používají speciální pryskyřičné hmoty. Známé značky jsou například PCI, Schomburg nebo třeba Mapei.
 Do suterénu se doporučuje betonový bazén. Folie totiž může při poškození podmáčet celý dům. |
