Skladatel bydlel původně s manželkou a se dvěma dětmi v bytovém domě z šedesátých let ve Strašnicích, kde má dnes nahrávací studio. Jelikož práce a hlavně hudebních nástrojů přibývalo, přestával Danielovi původní byt o rozloze padesáti metrů čtverečních stačit.
Hudebníkova sestřenice – restaurátorka – mu naštěstí nabídla k užívání jeden ze svých ateliérů, který se nacházel na Žižkově. Ateliér měl původně jen dvě menší místnosti. Situace se změnila v okamžiku, kdy dům potřeboval novou střechu a příjmy z pronájmů bytovému družstvu nestačily, takže se rozhodli všechny ateliéry odprodat.
„My jsme této šance využili, navíc byla možnost přikoupit i další místnost a kus chodby a naplánovat si s jejich využitím celkovou rekonstrukci. S terasou to bylo složitější. Člověku, který v roce 1925 dům stavěl, došly peníze a budoucí nájemníci se na něj ještě museli skládat, aby mohl dostavět slíbené byty. V místě, kde máme dnes terasu, měl být původně další byt, ale na něj už finance vůbec nezbyly, proto celý půdorys tenkrát provizorně zatloukli plechem. Pak, po více než osmdesáti letech, jsme se rozhodli, že ten prostor zkusíme odkoupit a udělat si z něj terasu,“ vzpomíná Daniel, jemuž s architektonickým řešením bytu pomáhal jeho spolužák a kamarád, architekt Pavel Votruba.
Dnes na prostorné terase nechybí posezení pod pergolou, květiny, suvenýry z cest a samozřejmě krásný výhled na Prahu, kde si rodina může během volných chvilek odpočinout.
 |
Daniel se v poslední době věnoval svému projektu Koncert pro Mr. Shakespeara, s nímž vystupoval loni na Letních shakespearovských slavnostech.
„Letos na shakespearovských slavnostech nebudeme, jelikož skvělý překladatel pan profesor Hilský slaví osmdesátiny a dva večery mimo uváděné klasické hry budou věnovány jemu. Příští rok, jestli to vyjde, bychom se se svým koncertem chtěli na slavnosti opět vrátit. Jde o divadelně-hudební program pro celou rodinu. Kromě spřízněných herců a muzikantů je plný akčních překvapení, známých citátů ze Shakespearových her právě v překladu Martina Hilského a hlavně písní mnoha hudebních stylů, které zazní jak v češtině, tak v anglickém originále. Zajímavé je i výtvarné pojetí, které propojuje historii a současnost. Dominuje mu 5,5 metru vysoká loutka Williama Shakespeara,“ prozrazuje skladatel, autor hudby k více než 200 divadelním premiérám, o svém největším projektu za poslední dobu.
Dietolog a fitnessák Chaloupka žije v milovaném bytě na pražském Žižkově |
Dominance modré
Manželé chtěli, aby jejich domov byl útulný, proto se vyhnuli černobílým kombinacím s minimem doplňků, které jsou momentálně v módě, ale někomu mohou evokovat spíš hotelový pokoj než domov. Prostor je laděný do modré barvy a najdeme tu kuchyni spojenou s obývákem, ložnici a samozřejmě také koupelnu s toaletou.
„Během svého pobytu ve Švédsku mi přirostl k srdci styl jejich bydlení. Proto jsem si říkal, že bych se chtěl doma cítit trochu jako na chalupě a mít kolem sebe hodně věcí, které mám rád,“ přiznává syn legendární textařky Jiřiny Fikejzové, který měl ve Švédsku třináct divadelních premiér.
Daniel Fikejz je český hudební skladatel, hráč na klávesové nástroje, textař, zpěvák a hudební producent, syn známé textařky Jiřiny Fikejzové a atleta Jaroslava Fikejze. Daniel Fikejz je velmi výrazná osobnost české rockové a jazzové hudební scény. Je také významný hudební skladatel působící dnes převážně na poli scénické hudby. |
Nejvýznamnější z nich byl muzikál s českým názvem Hostina, který se v Nyköpingu hrál každé léto víc než deset let. Odehrává se na středověkém hradě a autor by ho rád realizoval i v Česku. „Je to na způsob Hry o trůny, jedná se o temný příběh o třech bratrech, lásce a nenávisti,“ prozrazuje Daniel své plány do budoucna.
Inspiraci severem má rád. Dnes má jejich obývací pokoj spojený s kuchyní hned dvě varianty. Jedna možnost je, že je v prostoru rozložený velký jídelní stůl, u něhož se může sejít celá rodina nebo kamarádi. Druhá varianta poskytuje více soukromí, jelikož se stůl dá složit na malý stolek s půlkruhovou deskou a kuchyně od obývacího pokoje se může oddělit pomocí posuvných skleněných dveří. Nad stolem visí i obraz od malíře a kamaráda Josefa Sasky, kterému Fikejz hrával na vernisážích. On pro něho namaloval obraz ve variacích modré barvy, jaký si přál.
Teplo domova
Poloha bytu pod střechou nabízela možnost krbu. „Obešel jsem tenkrát několik kominíků, kteří mi napsali dobrozdání k vybudování krbu, když splním všechny bezpečnostní podmínky. O pomoc jsem opět požádal svého kamaráda architekta, který dokázal vymyslet způsob, díky němuž krb nesaje vzduch z místnosti, ale bere si vzduch zpod terasy,“ svěřil nám Fikejz, který před krb umístil i dva staré medvídky v kočárku. Medvídky dostali manželé Fikejzovi, když jim bylo půl roku. Bílého Daniel a hnědého manželka Helena. Netušili, že se jednou potkají. Dnes mají medvědí pár vystavený.
V bytě najdeme i řadu obrazů. Zajímavou historii má obraz umístěný hned za dveřmi. Je z dědictví po mamince Jiřině. „Máma byla známá textařka, setkávala se s umělci různých oborů. Za minulého režimu se přátelé z uměleckých kruhů scházeli častěji než dnes. Jedním z nich byl malíř Valenta, který tehdy neměl ani na pivo. Mámě se jeden jeho obraz tak líbil, že si ho koupila za peníze, které měla původně připravené na kabát. Nikdy toho nelitovala. Jiří Valenta pak emigroval na Západ a stal se tam uznávaným malířem. Obraz a porcelánová soška ze začátku dvacátého století nám zachovávají příjemné vzpomínky na minulé generace. I to přispívá k atmosféře, ve které bydlíme moc rádi.“
