Obří sídlo 6+1 za deset milionů? Taková představa mladou ženu z Liberce vůbec nelákala. Co by v tak velkém domě dělala? Navíc by se kvůli němu musela zadlužit a o to rovněž nestála.
"Prodala jsem moderní stometrový byt ve městě a rozhodla se koupit dům někde na venkově, v přírodě," vzpomíná žena, která si nepřála uvést své jméno. "Nebudu přece chodit se svým šestiletým synem do městského parku, když můžeme chodit do lesa."
A tak si koupila pozemek v Jeřmanicích, kousek za Libercem. Nikdo o něj moc nestál, protože byl svažitý a ještě směrem na sever. Ale úplně na konci obce, pod lesem - takže ideální místo.
"Od bratra, který právě dokončil stavbu domu na hřebeni Ještědu, jsem si vzala kontakt na architekta Vladimíra Baldu," vzpomíná žena. "Byl to mladý člověk, plný nápadů. Řekla jsem mu, že mám omezený rozpočet, který se nesmí překročit. Ale že zase k životu tak moc nepotřebuji."
Zvenku mužský, zevnitř ženský
Role se během přípravy návrhu domu rozdělily. Na architektovi bylo, jak bude stavba vypadat zvenčí, interiéry si zase navrhla budoucí majitelka. I když...
"Vždycky jsem za ním přišla s nápadem a on mě přesvědčil, že to má být jinak," vzpomíná s úsměvem mladá žena.
Zasadit dům do severního svahu nebylo jednoduché, být obrácený na jinou stranu, jistě by se vše navrhovalo lépe. Kvůli orientaci se také architekt rozhodl uspořádání domu obrátit a v chladnějším přízemí udělat ložnice a v patře obytný prostor.
Velká místnost nahoře v sobě ukrývá zároveň obývací pokoj, jídelnu a pracovní kout. Vedle je kuchyň. V přízemí domu je dětský pokoj, ložnice, velká koupelna s vanou, toaletou a bidetem a ještě jedna toaleta zvlášť.
|
Fasáda z modřínu |
Vedle ložnice je vchod do technické místnosti s bojlerem a zázemím pro topnou soustavu domu. Odtud se dá pokračovat do chladného sklípku vyzděného z neomítnutých betonových tvárnic, kde se skladují potraviny a víno.
Z každého patra domu je možné vyjít na terén - v přízemí právě ze sklípku, v patře z boční části domu. A ještě z obývacího pokoje, odkud vedou prosklené dveře na terasu orientovanou na jih.
"Ty měly být posuvné. Byly ale strašně drahé, takže jsem se nakonec spokojila s klasickými otvíracími a ušetřené peníze raději využiji jinak," doplňuje majitelka.
Technologie ze Severní Ameriky
Přestože v okolí je spíše starší venkovská zástavba a v sousedství se dokonce staví klasická roubenka, neměl architekt problémy získat na moderní rodinný domek potřebná povolení.
"Ani jednání s Lesy ČR nebyla komplikovaná. Jejich souhlas byl potřeba, protože pozemek je v ochranném pásmu lesa," vysvětluje architekt Vladimír Balda.
Stavělo se přes půl roku, od listopadu 2006 do loňského června. "Komplikací při stavbě nebylo moc, asi jako to vždycky bývá. Největší problém jsme měli s tím, že stavbu začala jedna firma a dokončovala ji druhá," říká majitelka domu.
|
Okna spíše na šířku |
Dům je totiž kombinovaný - spodek je vyzděný z keramických tvárnic, patro je dřevostavba. "Původně měl být ze dřeva celý, dokonce už byl domluvený i dodavatel, ale kvůli svahu jsme museli udělat přízemí zděné," vysvětluje Vladimír Balda.
Dřevo samo o sobě by totiž tlak svahu neudrželo. Dřevěná konstrukce je ze systému zvaného Two by Four. "To je technologie původně ze Severní Ameriky, kde si přistěhovalci zpočátku stavěli dřevěné domy s tím, že až se usadí, postaví si natrvalo zděné,“ vysvětluje architekt.
Výhodné na ní je, že se nespotřebuje tolik materiálu a staví ji tesaři přímo na pozemku. Zjednodušeně řečeno: dřevěné fošny o průřezu 2x4 palce se na stojato zakryjí deskami a prostor se vyplní izolací.
Pomalu šednoucí dřevěná fasáda
Dům je obložený ničím neošetřenými fošnami z modřínu, což v Česku tak často vidět není. Práce na fasádě trvaly poměrně dlouho, protože bylo třeba postupovat pečlivě a přesně.
"Modřín je jedno z mála evropských dřev, které lze na fasádu použít. Je dražší než smrk, ale zato kvalitnější,“ vysvětluje architekt Vladimír Balda.
Dřevěný obklad má dlouhou životnost, vydržet by měl stejnou dobu jako dům, jen bude postupně měnit barvu do šeda.
Na domě je pultová střecha z titanzinku, která drží sklon svahu. "Úředníci požadovali ještě větší sklon, ale to už by strop v patře byl na jedné straně moc nízký, na druhé zbytečně vysoký, takže se hledal kompromis," dodává Vladimír Balda.
|
Elegantní schodiště |
Svah z obou kratších stran domu měly původně podpírat gabiony - drátěné koše vyplněné kamínky. Nebyly však nejlevnější a rozpočet už byl hodně vyčerpaný, takže dodavatel stavby navrhl koupit žulové kameny v libereckém kamenolomu.
Náklady na elektřinu? Nestojí za řeč
Dům ve svahu sice nesplňuje limity pro nízkoenergetické stavby, ale je navržený jako energeticky úsporný. Vytápí se elektrokotlem, který rozvádí teplo do radiátorů v přízemí a podlahového konvektoru v patře. Kromě toho je možné si přitopit v krbu umístěném uprostřed obytného prostoru.
Větrat se v domě může klasicky okny, zejména v zimě je však lepší využívat řízeného větrání s rekuperací. To znamená, že se ohřátý vzduch z interiéru nasává do výměníku, kde předá čerstvému vzduchu zvenku své teplo. Ten se pak pomocí ventilátoru vrací dovnitř.
|
Světlo proudí stropem |
Rodina zatím strávila v domě jednu zimu, nyní ji čeká druhá. Majitelka si pochvaluje nízké náklady na vytápění a energie.
"Vloni jsem za elektřinu zaplatila 2,5 tisíce korun měsíčně. Což není moc, když si vezmete, že tu na elektřinu funguje úplně všechno. A jiné výdaje s domem vlastně nemám. Nájem ani hypotéku neplatím a vodu mám zadarmo ze studny," říká.
Počítá s tím, že letos bude účet za elektřinu ještě nižší, protože dům už není tak nový, a tudíž není potřeba jej vysušovat. Skříň v podobě šachovnice Interiéry si majitelka a její partner zařídili podle svého, tedy opět za občasné konzultace s architektem.
"Bylo mi jasné, že nábytek do tak malého domu nemůžu shánět po obchodech, ale musím si ho nechat vyrobit na míru. Oslovila jsem firmu z Nového Města pod Smrkem a zařízení si nemohu vynachválit. Obzvláště se povedla vestavná skříň v zádveří, pódium s nábytkem v dětském pokoji a netradiční skříňka v podobě šachovnice v obývacím prostoru," vyjmenovává mladá žena.
V současnosti už je všechno zcela zařízené, jen někde ještě chybí svítidla. Podle majitelky není na trhu tak velký výběr svítidel v jednoduchém designu, která by se do domu hodila.
Na zdech by v budoucnu měly přibýt nějaké obrázky. "Čekám, až mi je někdo namaluje," říká s úsměvem majitelka domu.
Původně architekt projektoval dům pro matku s dítětem. Dnes tu žijí dva dospělí a šestiletý syn majitelky. Dům o dispozici 3+1 a ploše skoro 90 metrů čtverečních je podle paní domu pro rodinu zcela dostačující.
"Nechtěla bych ani o centimetr větší dům. K čemu? Na údržbu a náklady je to akorát. A kdybychom jednou třeba řešili bydlení pro syna, tak se přece dá přistavět nějaká další kostka. Ale to je ještě opravdu daleko," uzavírá.
| Dům ve svahu Místo: Jeřmanice, Liberec Autor: Vladimír Balda Rok dokončení: 2007 Materiály: přízemí z keramických tvárnic, patro ze dřeva, střecha z titanzinkového plechu s předzvětralým povrchem, dřevěná fasáda Zastavěná plocha: 62 m2 Užitná plocha: 87 m2 Počet podlaží: 2 Dispozice: 3+1 Počet obyvatel: 3 Cena domu: 2 100 000 Kč |
