Ve středověku navazovala Vltava po soutoku s Malší na opevnění města u Železné panny, ze slepého ramene vznikla dnešní Mlýnská stoka. „Nad ní bývala terasa se stánkem a občerstvením. Dost oblíbená, vzpomínal na ni i můj otec. Technicky ale už dlouho přesluhovala,“ říká interiérová designérka Zuzana Novotná, spoluautorka a spolumajitelka současné restaurace, která stánek před necelými třemi roky nahradila.
Největší práci dalo podle ní prosadit nový záměr. Podoba restaurace je kompromisem, vyvíjela se postupně a ve spolupráci s památkáři. Například původně zamýšlenou dřevostavbu neschválili, konstrukce je kovová, na jednom z břehů zděná.
 |
Objekt nad vodou byl pro jeho autory technickou výzvou – podařilo se vypořádat s otevřeným proskleným prostorem bez sloupů (které tam měly původně stát), vymyslet, jak velkou místnost izolovat a vytápět. Interiér, v němž se mísí barvy, design i kouzlo mnoha světových destinací, navrhla Zuzana Novotná v takzvaně eklektickém stylu.
Návrhy vlastně nedělá. Má v hlavě představu, koncept, ale v průběhu je i mění. „Doplňky tu střídám podle ročních období. Snažím se, aby hosty neomrzely, aby se stále měli na co dívat. Je to taková hra a lidé si se mnou hrají. Už si zvykli na tu jinakost, ze začátku si ovšem nebyli jistí. Měřítkem je pro mě názor, že sice nevědí proč, ale že jim je na Palubě dobře. Píšu a věším tu básničky, citáty... Občas mi někdo odpoví nebo přidá své. Prostor nevnímám jen jako restauraci, ale jako galerii, jako oázu. Tak jsem si ji pro sebe nazvala,“ shrnuje autorka.
