Majitelé tohoto bytu milují hory, proto bydlí mimo Prahu na horách a pendlují do sousedního Rakouska, kde mají své zázemí. Velmi často se při svých cestách zastaví takzvaně na půli cesty v Praze. Krásné, plnohodnotně vybavené bydlení jim tak zajišťuje absolutní komfort a maximálně splňuje praktická kritéria.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.
Ačkoli byt slouží spíše pro přechodné a krátkodobé pobývání, rozhodli se architekti Klára Melounová a Martin Sladký z pražského studia de.fakto koncipovat interiér plnohodnotně jako pro denní užívání.
„Byt byl při předání kompletně zrekonstruovaný včetně dřevěné podlahy z parket, dobových dveří i oken. Byl ale nezařízený, kromě koupelen, do jejichž vybavení majitelé nechtěli zasahovat. Jejich druhým přáním bylo zachovat dispozici bez dalších stavebních zásahů,“ říká architektka.
Úkolem architektů bylo navržení kuchyně, obývací zóny, ložnice a pokoje pro hosty. K zakázce přistoupili tak, aby zóny, na kterých pracovali, korespondovaly nejen s charakterem již zařízených koupelen, ale především s rázem architektury a dobovou atmosférou domu.
Zúročené zkušenosti
I přes jasně definovaný půdorys, který odpovídá architektuře dřívější doby, tato danost nebyla pro autory omezením, ale spíše výzvou. Jednotlivé pokoje byly sice úzké, ale díky letitým zkušenostem s daleko náročnějšími projekty a velkou praxí ve výrobě atypického nábytku ve výsledku jednotlivé místnosti nabízejí nejen estetické, ale především funkční vychytávky a vymoženosti, které se od profesionálů očekávají.
Jedinými drobnými zásahy v převzatém prostoru byl přesun kabelů pro osvětlení a vyztužení stropu v obývacím pokoji pro bezpečné zavěšení křišťálového lustru.
„Vzhledem k tomu, že nejde o trvalé bydlení, chtěli jsme, aby měl byt spíše reprezentativní charakter. Cílem bylo vytvořit jednoduchý čistý interiér, který bude esteticky působit v harmonii s historickými prvky bytu. Zároveň jsme chtěli jednotlivé místnosti oživit výrazným architektonickým prvkem, který nabídne místnosti autentický rozměr,“ vysvětluje architektka Klára Melounová.
V obytném prostoru pracovali architekti se světlými barvami, aby se poměrně úzký prostor zvětšil a působil vzdušně. Naopak v hlavní ložnici zvolili barvu tmavší, konkrétně odstíny hnědé a béžové pro tlumenější a klidnější atmosféru.
V kuchyni je dominantou geometrická knihovna s nepravidelnými, různě velkými okny, která slouží jako galerie pro umělecká díla. Právě ta interiéru dodává osobitý charakter. Jedním z oken knihovny je vstup do obývacího prostoru.
Kuchyni radno nepodceňovat
Při focení realizace se bytem na chvíli prohnal majitel objektu, který si uvařil kávu a jen tak letmo se zmínil, že měl na začátku jasnou představu o kuchyni, která mohla být hodně skromná co do vybavení, aby poskytla místo pro kvalitní kávovar, vinotéku a možnost pohodlného posezení, ale přesto byl nakonec rád, že byla vybavena pro standardní využívání.
Uprostřed kuchyně vznikl ostrov ve výšce poskytující univerzální využití. Kožené židle od výrobce Kristalia atypicky zvýšili do úrovně kuchyňského ostrova. Vybavení kuchyňské linky spotřebiči bylo schováno za pojízdné dveře se speciálním kováním. Díky tomuto řešení spotřebiče neruší celkový dojem a kuchyňská linka působí nenápadně.
Mozaika se skládá z malých skleněných částí a plíšků. Její užití je limitované. Není vhodná do koupelen, ale do suchých částí v interiéru. Neaplikuje se technikou spárování, pouze se podlepuje.
Veškerý nábytek byl vyrobený z lakované MDF, pracovní deska z tenké dlažby v mramorovém designu. Kromě toho, že jde o odolný materiál, autoři vytvořili subtilně působící solitér.
Rafinované detaily lze však najít napříč celým interiérem. Architekti neodbyli ani jeden z koutů nemovitosti, která se vlivem doby pyšní úchvatným espritem a geniem loci.
„U tohoto projektu jsme si dovolili zaexperimentovat. Pracovali jsme s jinými prvky, detaily a materiály, které ale stále korespondují s naším rukopisem,“ vysvětluje architektka Klára Melounová, která se na projektu podílela společně s architektem Martinem Sladkým, s nímž velmi často a ráda pracuje v tandemu.
A dodává: „Odklonili jsme se od našeho klasického pojetí. Zvolili jsme o něco zdobnější charakter, a to především kvůli lokalitě a historickému rázu domu.“
