Jak se navrhuje vzorový byt pro developera, který není určený pro konkrétního člověka?
Každý developerský projekt připravuje zadání návrhu vzorového interiéru trošku jinak. Někdy je cílem vytvořit vzorový byt pro co nejširší skupinu klientů, někdy je naopak zadání developera velmi konkrétní a přesnější. Například že půjde o mladou rodinu s dětmi, které má ráda cyklistiku. Může jít totiž o projekt, který je poblíž nějaké pěkné cyklostezky.
Zadání však vždy spojuje daná cenová představa o nákladech na realizaci vzorového bytu. Tato částka obvykle odpovídá celkovému standardu konkrétního projektu. Určitě se liší projekt koncipovaný pro mladé rodiny, kde je cílem pořídit pěkné bydlení za rozumnou cenu a je potřeba byt i takto vybavit, nebo zda jde o projekt nadstandardní, koncipovaný pro náročnější klientelu, kde jsou již developerem stanoveny luxusní povrchy a moderní technologie. Interiérové vybavení takového bytu pak na tento standard naváže.
Spolupracuji například s realitní kanceláří LEXXUS, která nabízí klientům i služku LEXXUS Architekt. V rámci této služby pak navrhuji pro klienta interiér nově pořízeného bytu nebo pro developery vzorový byt.
Někteří developeři nechávají výtvarnou stránku návrhu na mě, jiní předem určí styl, v němž by měl být interiér navržen. Je jistě rozdíl, zda má být cílem třeba jednoduchý skandinávský styl, nebo naopak zdobnější glamour.
Obvykle se jako vzorový byt vybere dispozice, která je pro projekt nejčastější. Zpravidla se předpokládá, že o tento typ bude u klientů největší zájem. Jsou ale i situace, kdy je to opačně a jako vzorový byt se zvolí byt s komplikovanějším dispozičním řešením, kde je jeho vybavením potřeba ukázat klientům, že i na první pohled složitější byt může být v budoucnu praktický. A často i zajímavější.
 |
Takže navrhovat interiér pro konkrétního klienta je jednodušší?
Neřekla bych, že je to jednodušší, ale je to více osobní. Dnes lidé často přicházejí s konkrétnější představou. Najdou si inspiraci na Facebooku, na Pinterestu, vědí, co chtějí. Čím jsou klienti mladší, tím přicházejí připravenější, hlavně ženy vyhledávají inspiraci už předem.
A je to vždycky dobře?
Mně osobně to nevadí, ráda se podívám na inspirace, které se klientům líbí a podle svého uvážení na ně v návrhu naváži, nebo se snažím vysvětlit, že některé prvky nejsou pro jejich interiér zrovna vhodné. Je určitě rozdíl, pokud navrhujete interiér pro rodinu, která už jeho vybavení řeší jako druhou či třetí domácnost. A má už nějaké zkušenosti.
Nebo zda řeším interiér pro mladý pár, který si pořizuje svoje první bydlení. U těchto mladých lidí se však občas setkávám s tím, že důraz na design převládne před praktickou stránkou, zejména pokud jim na vybavení přispějí větší částkou rodiče. U rodin s dětmi je to přesně opačně. Oba přístupy však pro mne mají svoji logiku. Snažím se proto pocity klientů vždy respektovat.
Vzorový byt - projekt Chabry: dětský pokoj pro malého námořníka
Je rada na to, jak se podobným chybám vyhnout?
To je obtížné. Ale často radím., že pokud si chci vybrat něco hodně netradičního, musím být o tom přesvědčený na 200 procent. Třeba teď jsou módní antracitové kuchyně. Bude se mi ale tmavá kuchyně líbit i za deset let? Přitom právě výměna kuchyně představuje hodně nákladnou záležitost. Módní věci mohou být navíc zrádné v tom, že se rychle okoukají.
Já osobně, čím jsem starší, tím dávám častěji přednost větší klasice, bílá kuchyň s dřevěnou dubovou podlahou, bílé dveře, zemité a přírodní barvy, béžová, písková, ty se podle mě nikdy neomrzí. Neznamená to ale, že si ráda nezaexperimentuji v rámci interiéru svých klientů a ráda nenavrhnu i něco odvážnějšího. Právě pro tuto různorodost mám tak ráda svoji profesi.
Projekt Šmukýřka: Anna Lacová vždy preferuje dřevěnou podlahu. A také bílou kuchyň.
Ing. arch. Anna Lacová*1978
|
