Odborníci ze společnosti EkoWATT spočítali, že dům s cihlovou stěnou o tloušťce 45 centimetrů potřebuje šestnácticentimetrovou zateplovací vrstvu, aby tepelná prostupnost splnila limit stanovený v programu Zelená úsporám.
Cena vlastního izolantu tvoří podle expertů na zateplování zhruba jen čtvrtinu nákladů na celé zateplení, proto je téměř zbytečné snažit se na tloušťce ušetřit. Mnohem více zaplatíte za kotvící prvky, lišty a lepicí a omítkové hmoty. Náklady zvýší také samotná montáž.
Dotace na zateplování a výměnu kotlů startují |
O tom, kam dát jakou izolaci, je dobré poradit se s odborníky. Nejlevnější variantou je polystyren, který se hodí zejména na sokly vnějších stěn budov, na zateplení podlah či základů domu. Používá se také na věnec domu.
Pokud bydlíte v domě, který má problémy s vlhkostí, není pro vás polystyren dobrá volba. Stejně tak jej odborníci nedoporučují do dřevostaveb. Deseticentimetrová vrstva polystyrenu vás vyjde i s veškerou prací zhruba na 1 100 korun za metr čtvereční.
patnáct centimetrůTepelná prostupnost vnějších stěn musí mít hodnotu nejvýše 0,25. Odborníci odhadují, že se toho dá dosáhnout, když použijete zhruba 15 centimetrů izolantu. |
Na místa, kde potřebujete větší pevnost, použijte kamennou vlnu. Je vhodná na fasády, podlahy či ploché střechy, po kterých se chodí.
Za metr čtvereční fasády zateplené deseticentimetrovou vrstvou kamenné vlny zaplatíte odhadem 1 600 korun.
Na krovy, stropy a příčky se hodí skelná vata, která o něco lépe izoluje než ta kamenná, cenově vyjde podobně. Dá se použít i ve dřevostavbách, kde není vhodný polystyren.
Nejekologičtější variantou zateplení je sláma, té se však musí použít mnohem větší množství než ostatních izolantů: aby nepropouštěla teplo, je třeba ji navrstvit třeba až na 50 centimetrů, což je samozřejmě v některých stavbách neproveditelné.
