Jinonicků dvůr, Praha - Jinonice. Dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se...

Jinonicků dvůr, Praha - Jinonice. Dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou. | foto: Archiv V Investu

Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

  • 25
V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé radnice developerům bohužel rády prodávají. Existuje i řada brownfieldů. Do této kategorie lze zařadit i Jinonický zámeček s hospodářským zázemím.

Původní záměr „znovuzrození“ Jinonického zámečku počítal s jeho rekonstrukci na luxusní hotel. Existovalo dokonce už i stavební povolení, ale hospodářská recese investora odradila.

Nad vjezdem do dvora zámečku nechybí pískovcový rodový erb Schwarzenbergů.

A tak se majitel V Invest, který objekty odkoupil už v 90. letech minulého století, rozhodl ke zcela jinému, radikálnímu kroku: historický komplex přestavět na byty i kanceláře a obnovit zde i kdysi slavný pivovar. „Naším cílem je vytvořit funkční památku, která bude žít,“ říká Michal Honěk, manažer projektu.

Jenže rozhodnutí investora a výslednou podobu projektu musí v případě historických památek posvětit památkáři. A to není vůbec jednoduché. „V Česku funguje specifikum, a to dvě organizace, Národní památkový ústav, což je odborná instituce, a odbor památkové péče, které vydává závazné stanovisko. Jenže často mají rozdílné názory. Proto jsme pozvali ke stolu obě instituce najednou,“ vysvětluje Michal Honěk.

Debaty s památkáři

Byla vypsána soutěž, které se zúčastnilo pět architektonických ateliérů. Ze soutěže vyšly dvě varianty, které byly předložené památkářům, na stůl se „položily“ i argumenty a vize budoucího řešení včetně ukázek ze zahraničí.

Výsledek? Památkáři třeba akceptovali venkovní celoskleněné schodiště, moderní novotvar, jaký se běžně používá právě v zahraničí. Tak se docílí toho, že klenby ani úžasné a unikátní trámové stropy staré více než 200 let nebudou narušené.

Naopak neprošly transparentní celoskleněné vikýře, které by vnesly do interiérů světlo, při pohledu zdola by zůstaly skryté, protože by nevystupovaly nad střešní rovinu. „Nakonec prošla snad čtyřicátá verze vikýřů…,“ vzpomíná na argumenty památkářů Michal Honěk.

Investor naštěstí nepředložil památkářům žádné definitivní řešení, ale pouze varianty, o nichž se jednalo snad každý týden, nakonec došlo k dohodě. Diskuse trvaly rok, což však zúčastnění pokládají za obrovský úspěch, běžně taková jednání probíhají i několik let, často bez konečného výsledku. Z debat vyplynul i konečný vítěz soutěže, architekt Michal Šourek ze studia MS Architekti.

Při stavbě unikátních trámových stropů nepotřebovali tehdejší řemeslníci žádné kovové prvky.

„Při návrhu obnovy této výjimečné kulturní památky jsme dbali na to, abychom dali citlivě vyniknout původním prvkům, jako jsou například dřevěné konstrukce krovů či klenuté stropy, a to tak, aby přirozeně dotvářely vnitřní prostor a zároveň podtrhovaly výjimečnost lokality,“ vysvětluje architekt Michal Šourek.

Byty i pivovar

Zatím na dvoře Jinonického zámečku, který za socialismu pokryly vrstvy betonu a asfaltu, ještě pracují archeologové, aby zachránili a uložili do depozitářů vše cenné. Včetně kamenů staré kašny, která se však do tohoto vnitrobloku vrátí. Bude funkční, nebude v ní chybět voda, kolem budou lavičky a stromy, prostě klidová parková relaxační zóna pro budoucí obyvatele i příchozí. Auta totiž zmizí tunelem do podzemí, dnešní vjezd do dvora bude sloužit jen pro pěší.

Z historie Jinonic

Jinonice se připojily k Praze v roce 1922, ale jejich historie je mnohem delší, archeologické nálezy dokazují, že zde lidé žili už před 20 000 lety. Pokud jde o zdejší panství, to v roce 1684 koupil Ferdinand Vilém, kníže ze Schwarzenbergu, a protože zdejší tvrz už neodpovídala nárokům na bydlení, vystavěl zde zámek, který na počátku 19. století přestavěl známý královský stavitel Mathias Hummel.

Schwarzenbergové stojí nejen za výstavbou zámečku, ale také pivovaru a řady hospodářských budov. V roce 1920 vše prodali pražské obci, od roku 1945 se zámeček včetně hospodářských staveb stal majetkem státu. Nastala „doba chátrání“, nic se nevyužívalo, kromě zámečku, kde byly kanceláře. A možná je to dobře, protože nedošlo k devastujícím zásahům do nádherných kleneb či trámových stropů.

Projekt rozvržený do třech etap počítá s rekonstrukcí zámečku i hospodářských budov včetně stavby bývalé spilky (část pivovaru, ve které probíhá kvašení piva).

„Chceme zde obnovit minipivovar a vytvořit restauraci, nádherné klenuté stropy vytvoří tu pravou atmosféru. Pivo má v Jinonicích velkou tradici, podílel se na ní i slavný sládek František Ondřej Poupě, který je pokládán za zakladatele českého moderního pivovarnictví. Napsal i první českou učebnici o pivovarnictví, Počátkové základního naučení o vaření piva. V Brně má dokonce pamětní desku, zde působil v posledních letech života a také tu zemřel,“ vysvětluje Michal Honěk.

Kromě 45 atypických bytů (ani jeden se neopakuje) od 30 do 150 m2 bude v Jinonickém dvoře také 1 500 m2 nebytových prostor, dále osm rodinných domů, které navazují na dvůr, a také pět rodinných domů, jež doplní celý projekt.

Tyto prostory uvítají za pár lety hosty restaurace. Příjemný chládek je zde v horkých dnech i bez klimatizace.

„Vybrali jsme části, které chceme obnovit, samozřejmě zámecký areál, dále pak objekt s průjezdem do dvora, průčelí s věžičkou a hodinami, přízemní klenby či kašnu. U bytů je však nutné zohlednit požadavky na současné bydlení, pokud jde o světlo, větrání či prostor. Shozy pro seno se tak například promění ve skleněná hladká okna, jimiž se do interiéru dostane denní světlo,“ tvrdí Michal Honěk. A dodává: „Děláme postupný přechod od historie k moderně.“

Zrekonstruovaný zámeček by měl novým uživatelům sloužit v polovině roku 2021, první část projektu však již koncem roku 2020. Součástí projektu je i obnova starého jinonického náměstí, které doslova zničila nová komunikace. Dialog, který proběhl mezi místní radnici a investorem, dopadl naštěstí stejně dobře jako jednání s památkáři.